Putin vylíčil ekonomiku Ruska v růžových barvách, jenže realita je jiná

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko se na začátku letošního roku pochlubilo tím, že udržuje svou válečnou ekonomiku ve velmi dobré kondici.

Příjmy do státního rozpočtu v prosinci přesáhly čtyři biliony rublů, tedy asi 40 miliard amerických dolarů, což je o 28 procent víc než loni a nejvíce od roku 2011.

Celý loňský rok Vladimir Putin označil jako hospodářsky silný. Příjmy, které nezahrnují ropu a plyn, podle něj narostly o 26 procent na zhruba 258 miliard dolarů. Země se chlubí nízkou nezaměstnaností 2,3 procenta i poměrně slušným odhadovaným růstem hrubého domácího produktu o 3,8 až 4 procenta v roce 2024.

Viděno oficiální optikou Ruska by tedy jeho ekonomika nejspíš rostla rychleji než hospodářství USA či Německa.

Někteří západní ekonomové a státníci však rozporují tento obrázek úspěchu. Nejen proto, že se hodí v propagandě, která má jako jeden z cílů zpochybnění efektivity sankcí uvalených vůči Rusku, ale i proto, že opomíjí důležitá fakta, případně manipuluje s ekonomickou realitou. A ta je podle některých názorů mnohem horší.

Na stole je uvalení nových sankcí. V Evropské unii je však na další půlrok zatím odmítá prodloužit Maďarsko. Pokud se tak nestane, hrozí, že se Rusku uvolní rezervy ruské centrální banky ve výši 210 miliard eur (cca 5,3 bilionu korun), které Belgie drží od února 2022.

Ruské oficiální zdroje a prohlášení je potřeba brát s velkou rezervou. Vedoucí výzkumu ve Finském institutu pro rozvíjející se ekonomiky Iikka Korhonen uvádí, že Rusko po vypuknutí války přestalo zveřejňovat svá data o zahraničním obchodu a fiskální data, což do začátku invaze na Ukrajině v únoru 2022 běžně dělalo. Podle něj sice mohou být zveřejněná data správná, ale vždy úmyslně vynechají negativní data a důležité souvislosti.

Na některé tyto opomíjené souvislosti poukázal Craig Kennedy, spolupracovník Davisova centra pro ruská a eurasijská studia na Harvardově univerzitě. Ve své analýze uvádí, že ruské válečné zbrojení je kromě na první pohled vysoce kontrolovaného rozpočtu závislé na riskantním mimorozpočtovém financování, které Západ přehlíží.

Dvoukolejnost spočívá v tom, že Kreml zákonem přinutil své banky, aby masivně a s nízkými náklady půjčovaly podnikům poskytujícím zboží a služby pro válku za nevýhodných podmínek stanovených státem. Tento stínový rozpočet je podle Kennedyho stejně robustní jako oficiální rozpočet na obranu a může to podle něj vyvolat úvěrovou krizi.

Ekonom uvádí, že mezi polovinou roku 2022 a koncem roku 2024 nárůst soukromých úvěrů činil 71 procent a dosáhl 19,4 procenta HDP. Odhaduje, že až 60 procent těchto půjček (až 249 miliard dolarů) bylo poskytnuto firmám pro válečné účely.

„Uvalením značného množství dluhů na společnosti spojené s válkou, které pravděpodobně časem nesplní své závazky, Moskva riskuje, že banky zaplaví vlna toxického dluhu,“ uvedl v analýze, která vyvolala řadu reakcí.

Tymofiy Mylovanov, ředitel Kyjevské ekonomické školy a bývalý ministr hospodářství Ukrajiny, pro CNN uvedl, že zjištění jsou sice znepokojivá, ale ne nutně destruktivní. Ptá se, co by mohlo být spouštěčem této krize.

Úvahy pokračují v tom smyslu, že jedním ze spouštěčů by mohla být panika mezi obyčejnými Rusy, kteří se začnou bát o své úspory a začnou vklady vybírat z bank.

Jedním z velkých problémů ruské ekonomiky jsou vysoké úrokové sazby, kterými Kreml v minulých letech krotil inflaci. Ta byla v minulém roce stále vysoko, loni vzrostla na 9,5 procenta ze 7,4 procenta. Jedním z populárních symbolů loňské inflace se stalo máslo, které bylo v některých prodejnách pod zámkem, protože se kradlo.

Ruská centrální banka je pod tlakem. Politiku její guvernérky Elviry Nabiullinové, jíž dosud dával Vladimir Putin volnou ruku, kritizovali nejen někteří oligarchové, ale v prosinci i sám Putin, když si stěžoval, že banka mohla použít jiné nástroje než zvýšení úrokových sazeb a jednat v dřívější fázi efektivněji.

Také šéf státního obranného konglomerátu Rostec si postěžoval, že vysoké sazby brzdí export a předseda ropného gigantu Gazprom Neft podle listu Business Insider uvedl, že drahé úvěry by mohly mít dopad na společnosti poskytující služby ropnému průmyslu, což vyvolává „vážné obavy“.

Navzdory oficiálnímu narativu ekonomicky úspěšného Ruska jsou známy další dílčí signály problémů, jež mohou oslabovat pozici Kremlu a přivést ho dříve k jednacímu stolu ohledně války na Ukrajině.

Zpravodajství CNN uvádí, že vážnou bolest začínají zemi způsobovat západní sankce. Desítky lodí z tzv. „stínové flotily“, používané k tomu, aby se Rusko vyhnulo sankcím na ruský export ropy, musely po celém světě kvůli novým opatřením, přijatým Bidenovou administrativou, spustit kotvy.

Rusko bude bolet také krok Kyjeva, který odmítl obnovit dohodu o tranzitu plynu přes Ukrajinu. Agentura Reuters uvedla, že energetický gigant Gazprom to bude stát pět miliard dolarů ročně na tržbách. Státní podnik byl v roce 2023 ve ztrátě téměř sedm miliard dolarů a chystá propouštění.

Někteří odborníci přesto všechno nevidí na dno ruské ekonomiky. Například ekonom z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia Vasilij Astrov sice uznává problémy spojené s inflací, možným zpomalením růstu HDP, ale myslí si, že ruské výdaje na obranu mohou být udržitelné ještě poměrně dlouho.