Pšenice zlevnila, v obchodech to není vidět. Sklady jsou plné drahé mouky

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při pohledu na vývoj cen je evidentní, že situace se po dvou letech otáčí k lepšímu. Výrazně zlevňuje pšenice i mléko. Spotřebitel to bohužel na cenách potravin zatím moc nevidí.

Výroba potravin i obchod mají totiž svá specifika. A ta naznačují, že pokud se nic zásadně nepokazí, zlevnění přijde spíš až ve druhé polovině roku 2023.

Letos kontinuálně klesají ceny hned několika klíčových komodit (mléka, pšenice, slunečnice a řepky, vajec a cukru), které by mohly stlačit ceny mnoha zpracovaných potravin.

V některých případech se to už děje a těží z toho zákazník v marketech. Cena řepky se na straně farmáře propadla od ledna do května z 15 na 12 korun za kilogram, tedy o 20,2 procenta. Podobný vývoj je u slunečnice, která zlevnila o dvě koruny na 10 korun (17,9 %). Obchody tento vývoj téměř přesně promítly do cen rostlinných olejů. Litr od začátku roku zlevnil ze 63 korun na 51 korun, tedy o 18,5 procenta. Nicméně v průměru Českého statistického úřadu jsou zahrnuty i slevové akce a to znamená, že běžné ceny šly v obchodech dolů pomaleji.

Postupně s odezníváním epidemie ptačí chřipky se také začíná narovnávat spotřebitelská cena vajec. Za pět měsíců od ledna vejce zlevnilo o korunu na 4,68 koruny za kus.

Naději k obratu dává peněženkám Čechů také cukr. „Bílé zlato“ od výrobní kampaně, ukončené tradičně v zimě, leží na skladech. A přestože je cena za kilogram 27 korun oproti roku 2021 stále dvojnásobná, od ledna už cukr zlevnil o tři koruny. Z historického pohledu dnešní cena není skandální. Před 10 lety se cukr prodával v průměru za 24,15 koruny. Češi však od té doby výrazně zbohatli – jejich mzda v průměru vzrostla z 24 262 korun na 41 265 korun.

U dvou klíčových komodit a jejich odvozených produktů naopak zákazník zatím výrazné zlevnění nevidí. Farmářská cena pšenice se od ledna do května propadla o 23,4 procenta, téměř o dvě koruny na každém kilogramu. Mlýny mouku přesto letos zdražily o 1,5 procenta a ceny v obchodech se nezměnily. Stejně tak u pečiva.

Zvenčí to může v horším případě vypadat jako snaha „namastit si kapsu“. Podle potravinářů to tak není a situace je mnohem komplikovanější. Důvodem jsou mimo jiné dlouhodobé smluvní závazky a v některých případech zřejmě i velké zásoby na skladech.

„Meleme pšenici na mouku. Minulý rok obchodní sítě nechtěly slyšet o navýšení cen, ale brzy pochopily, že to jinak nejde, a hlavní otázkou bylo, zda mouka vůbec bude. Proto jsme nakoupili drahou pšenici, kterou budeme mlít až do letošního podzimu,“ nabízí svůj pohled Jaroslav Horák, jednatel společnosti Mlýny J. Voženílek, která vyrábí Předměřickou mouku, dostupnou ve většině obchodních řetězců.

Kdyby chtěl nakoupit levnější mouku za dnešní ceny, nemá ji prý ani kam uskladnit, protože silo je plné. „Mlýny mají mouku nakoupenou určitě do žní a některé ještě déle,“ tvrdí Horák.

Daniel Perner, majitel rodinného Mlýnu Perner ze Svijan, oficiálním statistikám nevěří. „Všichni zlevnili mouku, nikdo už neprodává tak draho jako loni, minimálně firemním zákazníkům. My jsme zlevnili, ale už neovlivníme, za kolik dál prodává maloobchod lidem,“ uvedl. Sám prý od loňského června zlevnil pekárnám a dalším korporátním zákazníkům postupně o 40 procent a řetězcům minimálně o 20 procent.

Jisté je to, že na straně obchodu všichni určitě nezlevnili. Ukazuje to cenové srovnání, které pravidelně provádí SZ Byznys v několika řetězcích. Předměřická hladká mouka stála v řetězci Tesco 4. ledna 26,90 koruny a stejnou cenovku má i po půl roce 29. 6. 2023. Nezměnila se ani cena mouky Babiččina volba (34,90 koruny). Zlevnila nicméně hrubá mouka značky Tesco, která je z České republiky nebo Slovenska. Cena klesla z 21,90 koruny na 18,90 Kč.

Supermarket Albert v Poděbradech dokonce od ledna některé mouky zdražil. O dvě koruny na 27,90 koruny zvedl cenu mouk vyšší privátní značky Česká chuť s garantovaným původem z České republiky, ale naopak o dvě koruny na 19,90 Kč zlevnil mouky základní řady Albert. Z 26,90 na 28,90 zdražily také mouky značky Ramill, které vyrábí společnost GoodMills Česko, lídr trhu s až třetinovým podílem. Řetězec do vydání tohoto textu nereagoval na otázky redakce.

Asi 80 procent mouky v regálech je podle odhadu Daniela Pernera českého původu, zbytek se dováží ze Slovenska či z Polska, kde se podle jeho informací mele také pšenice z Ukrajiny.

Mlynáři uzavírají kontrakty o dodávkách na čtvrt i půl roku, což může být objektivně důvodem, proč není možné zlevnit okamžitě, jakmile se propadne cena pšenice. To potvrzuje šéf Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý: „S mlýny máme smlouvy na tři až šest měsíců. Teď nám dobíhají smlouvy z přelomu zimy a začátku letošního roku. Mlynáři jsou na tom podobně – kupují za ceny staré několik měsíců.“

Velkým rizikem byly pro většinu firem včetně pekařů nejisté ceny energií. I tam nové smlouvy nabíhaly postupně. V polovině minulého roku vystoupaly ceny elektřiny nad 300 eur za MWh. Toto období se prolínalo s dobou nejdražší pšenice. Její cena od května do července sahala nad 8000 korun za tunu. Do cen pečiva se to však skokově promítlo až v říjnu, kdy například bílé pečivo zdražilo ze 61 na 67 korun za kilogram.

Cena mouky se u moderních automatických pekáren podílí na ceně pečiva 30 až 40 procenty. Starší, hůře vybavené pekárny s vysokým podílem práce tvoří podle Hlavatého cenu pečiva z 55 procent z lidské práce a mouka se na ceně pečiva podílí 20 až 25 procenty.

Druhou komoditou, kde zákazník navzdory poklesu cen v prvovýrobě vidí zlevnění jen částečně, je mléko. Farmářská cena letos propadla o 14 procent, tedy o 1,84 Kč na litr. Obchody trvanlivé polotučné mléko zlevnily o 1,70 koruny na 17 korun, tedy o devět procent. Zlevnění by mohlo být vyšší, jenže v mlékárnách se zastavil čas – mléko po zpracování ještě v květnu prodávaly za lednové ceny.

Některé mléčné výrobky letos navzdory poklesu cen mléka v obchodech zdražily. Zvýšily se ceny sýrů hermelín, lučina i niva. O 50 haléřů nahoru šla i cena polotučného pasterovaného mléka.

Důvod, proč mlékárny nezlevňují, je podle Českomoravského svazu mlékárenského v nahromadění zásob mléka, vyrobeného za vyšší loňské ceny. „85 procent je mléko trvanlivé. Vyprodávají se zásoby vyrobené ještě z drahé suroviny. Mléko v obchodech se nevyrobilo teď, ale třeba před pěti měsíci,“ vysvětluje předseda Jiří Kopáček.

Lidé v Evropě šetří na potravinách a kvůli výraznému snížení spotřebitelské poptávky se vyprodávají také sýry a máslo. Třeba kilogram eidamu zlevnil ze 117 na 91 korun, tedy o 23 procent, a máslo ještě výrazněji.

„Nemá to logiku. Kilogram sýru se v zahraničí vyrobil v průměru z 10 litrů mléka za zhruba 150 korun a dovážel se i za 70 korun. Výrobci se za cenu ztrát zbavovali starých zásob,“ líčí Kopáček důvod výprodejů, které začaly loni ve čtvrtém čtvrtletí. Přebytky vznikly i kvůli mírné zimě, kdy krávy produkují více mléka a tuku.

Ve druhé polovině roku může konečně přijít průlom. „Cena mléka z farem bude dál klesat. Čekám, že se dostane pod 10 korun. V druhé polovině roku dojde k poklesu cen mléčných výrobků,“ předpokládá zástupce mlékařů.

Také ředitel mlékárny Hollandia Michal Škoda odhaduje, že mléčné výrobky by mohly zlevnit až ve druhém pololetí, protože mlékaři loni nestihli rychle promítnout zvýšené náklady do koncových cen.

„V roce 2022 jsme potřebovali zdražit zítra nebo pozítří, ale nemohli jsme kvůli tříměsíčním smlouvám. Teprve v březnu a dubnu 2023 došlo k dorovnání nákladů dodavatelů,“ řekl.

Letos už se však podle něj nově domlouvají kontrakty na delší dobu, než jsou tři měsíce, což dříve zákon neumožňoval a v případě mimořádných výkyvů se mohou uplatňovat inflační doložky.