Vláda zvažuje, že vrátí do hry „bič na simulanty“

Česká republika by mohla obnovit karenční dobu, tedy období tří dnů, během kterých zaměstnavatel svým zaměstnancům nevyplácí náhradu za mzdu v nemoci. Ta je v různých podobách běžná například v zahraničí. Znovuzavedení přísnějších pravidel nemocenské doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle které by její zavedení mohlo vést ke zvýšení příjmů z veřejných rozpočtů. „Karenční doba snižuje náklady zaměstnavatelů a umožňuje zvýšit pojistné o sumu, která bude odpovídat úspoře zaměstnavatelů na nákladech prvních tří dnů nemoci,“ píše NERV.

Pokud je aktuálně zaměstnanec nemocný, vyplácí mu během prvních čtrnácti dní náhradu mzdy zaměstnavatel, od patnáctého dne záležitost přebírá Česká správa sociálního zabezpečení, která zaměstnanci začne vyplácet nemocenskou. To by se v případě zavedení karenční doby změnilo a zaměstnanec by první tři dny nemoci nedostával vůbec nic.

Podle ministerstva financí však tento krok ke stabilizaci veřejných financí nepřispěje. „Samotné znovuzavedení karenční doby bez ohledu na počet dní jejího trvání by nemělo přímý pozitivní vliv na státní rozpočet, tedy opatření jako takové nepřispěje ke konsolidaci veřejných financí. Důvodem je, že do 14. dne nemoci vyplácí náhradu mzdy zaměstnanci zaměstnavatel a pozitivní dopad znovuzavedení karenční doby by tak pocítili právě zaměstnavatelé v podobě nižších výdajů,“ sdělil redakci SZ Byznys mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous.

„Případný pozitivní dopad do státního rozpočtu až o 4 mld. Kč ročně by mělo navýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění, které bylo spolu se zrušením karenční doby sníženo z 2,3 % na 2,1 % vyměřovacího základu,“ dodává a odkazuje tak právě na argument NERV.

Karenční doba fungovala od roku 2009 až do roku 2019, kdy byla zrušena za výrazné podpory nejen odborů, ale i tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, která karenční dobu označila za nespravedlnost. Proti jejímu zrušení naopak dlouhodobě vystupuje Hospodářská komora.

O celé záležitosti jedná vládní koalice a k zavedení karenční lhůty se přiklání například TOP 09, ODS nebo STAN. Proti pak vystupují Piráti a jistí si nejsou v KDU-ČSL.

„Byl bych velmi opatrný, jestli toto chceme zpátky zavést a vytvořit určitý tlak na lidi, aby si rozmysleli, zda do práce půjdou, nebo nepůjdou. Protože tam, kde není sick day, je najednou zaměstnanec ve složitější situaci,“ uvedl pro ČT 24 ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.

Argumentem pro zavedení karenční lhůty byl dříve totiž hlavně argument, že nemocenká je často zneužívána a právě tři dny ukážou, zda šlo o snahu zaměstnance si jen „oddychnout“ nebo zda jde opravdu o vážný zdravotní problém. Její odpůrci zase tvrdili, že lidé budou i lehkou nemoc přecházet, aby nepřišli o peníze a to nakonec jejich zdraví poškodí mnohem více.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek čeká na výsledky analýzy, kterou pro ministerstvo zpracovává Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Na základě výsledků pak plánuje vystavět své stanovisko,“ sdělil redakci SZ Byznys tiskový mluvčí MZČR Ondřej Jakob.

Nyní, když je návrh na obnovení karenční doby opět na stole, se ozývají obě strany s argumenty, proč by měla nebo neměla být zavedena. Pro znovuzavedení je například Hospodářská komora, uvádí ovšem, že nikdo nestojí o to, aby do práce chodili zaměstnanci nemocní. Problémem jsou podle mluvčího Miroslava Dira spíš lidé, kteří systém zneužívají, na což doplácí poctiví zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé.

„Karenční doba plnila svůj účel, přispěla k větší odpovědnosti zaměstnanců především ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšila prostor pro fiktivní nemocnost a zabránila tak zneužívání systému při čerpání nemocenské,“ tvrdí Diro.

Hospodářská komora si nechala rok po jejím zrušení vypracovat analýzu na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí. „Z analýzy vyplynulo, že po zrušení karenční doby se opět vrátila nápadně vysoká krátkodobá nemocnost, v některých krajích ještě před pandemií covid-19 vzrostla až o 36 %,“uvádí Diro.

„Vývoj v 1. čtvrtletí 2020 již mohl být ovlivněn epidemií koronaviru, proto je třeba hodnotit především vývoj v druhé polovině 2019. Ve 2. pololetí 2019 přitom vzrostl počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti v délce 1 až 14 dní meziročně o 22,3 % (tj. 80 370 případů) na 441 187 případů. Na tento významný nárůst má podle Hospodářské komory ČR vliv právě zrušení karenční doby,“ dodává Diro s tím, že se do statistiky započítávají pouze ukončené případy. Neschopenky zadané ke konci roku mohly být ukončené až v lednu. Výsledné číslo tedy podle něj může být ještě vyšší.

„Určitě bychom uvítali ze strany státu analýzu dopadů zrušení karenční doby a fungování systému nemocenského pojištění, která bude vycházet z faktických dat a nebude ovlivněna ideologií nebo nepodloženými domněnkami. Pokud by se vláda rozhodla přikročit k nějaké úpravě, zaměstnavatelé by uvítali, aby byla veřejnosti vysvětlena a nedocházelo ke stále se opakující situaci, kdy jedna vláda karenční dobu zruší, druhá ji opět zavede,“řekl Diro.

„Proti zavedení jsme dlouhodobě. A to především proto, ze je jednoznačné,  že pokud se nemocný člověk v prvních dnech nemoci tzv. vyleží, obvykle se dříve uzdraví.  A samozřejmě je naprosto nezodpovědné a nepochopitelné po zkušenosti s covidem takto přímo podporovat rozšiřování infekcí na pracovištích, protože spousta lidí si prostě nemůže dovolit takový výpadek příjmu. Návrh na zavedení karetní doby je tedy z našeho pohledu nepochopitelný,“ sdělil redakci SZ Byznys tiskový mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Pavel Vlček.

Případné zavedení kritizuje také předseda svazu Josef Středula, který se stejně jako zbytek odborářů obává šíření infekcí.

Studii o zneužívání nemocenské již na začátku roku 2022 provedl projekt Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (Idea), který funguje v rámci Národohospodářského ústavu akademie věd. Zkoumali data o chřipkových epidemiích v jednotlivých okresech před zavedením karenční doby a po jejím zavedení.

Z výsledků studie vyplývá, že lidé kvůli karenční době nemají tendenci nemoc přecházet, jak se obávají odboráři, ale čerpají volno z jiných zdrojů, hlavně z dovolené. Vědci to ukazují například na rozdílu v čerpání volna právě v průběhu chřipkových epidemií. Celkově se podle nich pracovní absence v období chřipkových epidemií v závislosti na karenční dobu příliš neproměnila.