Článek
Meziměsíčně byla česká průmyslová výroba v září nižší o 0,2 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o víc než pětinu. Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Zářijové výsledky průmyslu jsou do značné míry podobné těm srpnovým. Loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel významně ovlivnila meziroční tempo růstu. V rámci letošního roku však byla průmyslová produkce na úrovni srovnatelné s předchozími měsíci,“ řekl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
„Po loňském třetinovém propadu se výroba motorových vozidel meziročně zvýšila o takřka 60 %. Meziměsíčně však vzrostla jen mírně, a sice o 1 %. Zvýšená produkce se týkala celého segmentu automotive,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Stavební výroba v Česku ale po letních prázdninách zrychlila meziroční pokles. V září se reálně snížila o 3,7 procenta, zatímco v srpnu byla nižší o 0,4 procenta. Klesla i meziměsíčně, a to o 1,7 procenta. Pozemní stavitelství, tedy stavby budov, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížilo o 4,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně klesla o 1,1 procenta. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů ČSÚ.
„V září se stavební produkce vrátila k meziměsíčnímu poklesu a klesla také meziročně. O něco lépe si vedlo inženýrské stavitelství, jehož srovnávací základna byla nižší. Pozemní stavby se potýkaly s vyšší základnou a vývoj brzdil segment menších firem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
„Tím, že z hypotečního trhu míří na realitní trh méně peněz, klesá poptávka po nákupu nemovitostí. To se zatím projevuje snížením počtu uskutečňovaných transakcí. V případě, že tato situace bude přetrvávat delší dobu, může docházet k poklesům cen nemovitostí,“ uvedl zase hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Německu se daří
Průmyslová výroba v Německu v září ve srovnání se srpnem vzrostla o 0,6 procenta, zatímco v srpnu o 1,2 procenta klesla. Růst podpořila produkce energií a spotřebního a kapitálového zboží.
V největší ekonomice Evropy, na které je závislá řada českých firem, se meziročně průmyslová výroba zvýšila o 2,6 procenta, tempo růstu tak zrychlilo z 1,6 procenta v srpnu.
Statistický úřad upozornil, že na výrobu má stále vliv extrémní nedostatek polotovarů. Podniky mají i nadále potíže s realizací svých zakázek, protože dodavatelské řetězce jsou narušené kvůli válce na Ukrajině a dopadům koronavirové krize. Podle průzkumu ekonomického institutu Ifo si 65,8 procenta průmyslových podniků v září stěžovalo na problémy při obstarávání polotovarů a surovin.
Na rozdíl od celkové průmyslové výroby se produkce v energeticky náročných průmyslových odvětvích v září meziměsíčně snížila o 0,9 procenta. Meziročně pak byla produkce v tomto odvětví nižší o 9,7 procenta. Mezi energeticky náročná spadá pět odvětví, která potřebují hodně energie v poměru k výrobě. V roce 2020 měly tyto podniky na celkové spotřebě energie v průmyslu podíl 76 procent, jejich podíl na hrubé přidané hodnotě pak činil 21 procent. Tato odvětví v Německu zaměstnávají téměř jeden milion lidí.
