Článek
Průměrná mzda v Česku dosáhla ve třetím čtvrtletí úrovně 42 658 korun hrubého. Proti loňsku je to sice o 7,1 procenta více, ale na inflaci mzdový růst opět nestačil. Výsledkem je meziroční pokles kupní síly o 0,8 procenta. Jednoduše řečeno, za více peněz si lidé koupí méně zboží.
Stejný scénář – tedy že mzdy rostou pomaleji než ceny – se opakuje už od konce roku 2020. Hlavně loni byl náskok inflace výrazný. Průměrná mzda kvůli tomu v reálném vyjádření klesá, aktuálně je těsně nad úrovní třetího čtvrtletí roku 2017. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.
„Takto dlouhá mzdová restrikce nemá v historii Česka obdoby,“ uvedl k novým číslům ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Někdejší normál, kdy mzdy inflaci porážejí a životní úroveň roste, se má podle většiny odhadů vrátit příští rok. Česká národní banka počítá s tím, že za rok touto dobou budou ceny vyšší jen o dvě až tři procenta, ale průměrná mzda mezitím stoupne o sedm procent. Podobný vývoj se očekává v roce 2025.
O růst by se měly postarat v první řadě firmy. Ve státní sféře je příští rok v rámci konsolidačního balíčku naplánována dieta, celkový balík na výplaty se proti letošnímu roku snižuje o dvě procenta. Průměrná mzda by měla růst jen tam, kde ubude zaměstnanců.
Výjimkou měli být učitelé, jejich platy ale nejsou jisté kvůli tomu, za co kantoři minulý týden stávkovali – tedy že školy stále přesně nevědí, kolik peněz dostanou na všechny své ostatní pracovníky.
Přidávání v privátní sféře bude záviset hlavně na individuální kondici firem. Mnohé si stěžují na hrozbu dalšího růstu nákladů na energie, na druhou stranu ale firemní sektor jako celek prošel inflační lavinou slušně a v průměru za celou ekonomiku marže a zisky podniků rostly.
Mzdy by měla táhnout vzhůru nízká nezaměstnanost a nouze o pracovní sílu. Dosavadní zkušenost ale ukazuje, že lidé a odbory nedokázali této situace moc využít. „Výsledek růstu mezd potvrzuje, že čeští zaměstnanci ani v situaci velmi napjatého trhu práce a vysoké inflace nedokázali pro sebe vyjednat lepší mzdové ohodnocení. Reálné mzdy tak i nadále klesají, což se odráží na spotřebě domácností, která se propadla v rámci Evropské unie ze všech nejvíce,“ uvedl k novým číslům analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
I firmy všeobecně považované za úspěšné ale upozorňují na to, že vyhlídky ekonomiky nejsou ideální. „Objednávky nám padají a německý průmysl, na kterém je naše ekonomika z velké části závislá, se trápí,“ uvedl pro SZ Byznys Tomáš Kolář, šéf firmy na výrobu nemocničních postelí Linet.
Jeho firma zvedá příští rok mzdy o šest procent. V úhrnu za celou ekonomiku ale podle Koláře může dojít k tomu, že slabší firmy udrží růst mezd jen za cenu propouštění. „Myslím si, že krátkodobě dojde ke zvýšení nezaměstnanosti na čtyři až pět procent,“ odhaduje šéf Linetu.
