Průměrná mzda překročila 45 000 Kč, na předinflační nákupy si ale ještě počkáme

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Průměrná mzda v Česku dosáhla ve třetím čtvrtletí úrovně 45 412 korun hrubého. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku si zaměstnanci polepšili v průměru o 2973 korun, což představuje nárůst o sedm procent.

Tentokrát však mzda stoupla i reálně, minulý rok totiž mzdy stoupaly pomaleji než byla míra inflace, a lidé si tak koupili méně zboží. Kupní síla letošní průměrné mzdy stoupla o 4,6 procenta – lidé si tedy za stejné peníze nakoupí více než minulý rok.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. Právě po zveřejnění loňských čísel Česká národní banka (ČNB) avizovala, že v roce 2024 dojde k nárůstu. Banka ale přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta.

Stejný trend očekává i v roce 2025.

I přes pozitivní výsledky odborníci poukazují na problémy, které českou ekonomiku brzdí. „Česká ekonomika stále čelí řadě překážek, které ji brzdí v růstu. Na jedné straně to je zadrhávající se německá ekonomika a pokles vývozních zakázek pro české dodavatele, na straně druhé klesající investiční aktivita,“ uvedl hlavní ekonom a prezidentův poradce David Marek.

Podle Marka dále ekonomiku negativně ovlivnil dopad konsolidačního balíčku, kterým se vláda snaží snížit zadlužení země. „Citelným způsobem ekonomiku přibrzdil negativní fiskální impulz související s konsolidací veřejných financí. Klíčovým pilířem současného růstu HDP je stoupající spotřeba domácností, za níž stojí právě vyšší mzdy,“ pokračoval Marek.

„Za celý letošní rok počítáme se zvýšením průměrné mzdy o 6,6 procenta. V příštím roce by se mohly mzdy zvýšit o pět až šest procent,“ dodal.

Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský však upozorňuje na to, že postupným navyšováním mezd teprve dochází k vyrovnání výrazného propadu reálných příjmů většiny zaměstnanců z let 2021 a 2022, který zapříčinila vysoká inflace. „Lidé se podle našich odhadů budou mít lépe než před nástupem inflační krize až v druhé polovině roku 2025,“ uvedl.

Výše mezd v Česku je podle něj stále pod evropským průměrem. „Když se podíváme na čisté výdělky při zohlednění kupní síly v Polsku nebo v pobaltských státech, tak i ve srovnání s nimi už zaostáváme,“ dodal Dombrovský.

Růst mezd sice přispívá k posilování kupní síly domácností, avšak jeho efekt na ekonomické oživení je omezený, protože se nepromítá do spotřeby rovnoměrně. „Vyšší růst mezd je soustředěn do vyšších příjmových skupin s nižším sklonem ke spotřebě a zároveň je tlumen faktory jako zvýšení daní a zkracování pracovních úvazků ve firmách, které čelí poklesu zakázek, uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy představuje sedmiprocentní růst pro ČNB výrazný proinflační tlak, který ji zřejmě přiměje pozastavit probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci. Koruna proto v reakci na zveřejnění údajů o mzdách vůči euru zpevnila.

Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44 332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4 procenta. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.

Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82 175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví se 70 450 korunami, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66 584 korun. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.

Nejnižší mzdy pak zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28 200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32 839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 922 korun.

„Z geografického pohledu bylo tempo růstu nominálních mezd tentokrát nejnižší na Vysočině a v Plzeňském kraji (+6 %). Minule nejhorší Praha se v žebříčku posunula přesně na průměrnou hodnotu (+7 %). Nejrychleji tentokrát rostly mzdy v Pardubickém kraji (+7,7 %), dále pak s určitým odskokem v Jihomoravském kraji (+7,2 %). V absolutním vyjádření pobírají nejnižší mzdu v průměru stále pracovníci v Karlovarském kraji (39 165 Kč),“ popisuje v analýze Vít Mikušek, analytik ekonomického výzkumu Raiffeisenbank.