Článek
V případě agresivních kroků Ruska směrem k Ukrajině hrozí od Západu tvrdé sankce, načež Rusko může odpovědět různými protiúdery, jak jsme toho byli svědky od anexe Krymu. Západní politici však stále věří v diplomatické řešení vyhrocené situace.
České firmy vyvezly v loňském roce do Ruska zboží v hodnotě více než 93 miliard korun, což představuje zhruba dvouprocentní podíl celkového exportu České republiky. Největší podíl má na exportu strojní průmysl, především pak automobily, zemědělské a průmyslové stroje či elektronika.
Nejvyššího podílu exportu do Ruska dosáhla Česká republika v letech 2012 až 2014, kdy onen podíl zboží, které překročilo státní hranice, přesáhl hranici tří procent a blížil se i čtyřem procentům. Ovšem s vyvrcholením politické krize na poloostrově Krym na jaře 2014 a s tím související sankce Západu vůči Rusku a ruskými protiúdery začal podíl exportu do této země klesat.
Jeden z hlavních českých exportérů je automobilka Škoda Auto, která má v Rusku dva výrobní závody a podíl na trhu 6,8 procenta. Mezi další přední vývozce patří například firmy Zetor, Budweiser Budvar nebo Plzeňský prazdroj.
Řadu podniků by mohly ruské protisankce bolet, ale ekonomiku jako celek by neohrozily. „Myslím si, že objem Ruska na objemu našeho zahraničního obchodu je minimální. Tam by se žádnou podstatnou měrou konflikty neprojevily. Jediné, co vidím jako potenciální problém, je dovoz ropy a plynu. Česko ale má zásobu ropy na 90 dní, zásobu plynu na 30 dní. Takže to nebude mít bezprostředně negativní vliv,“ uvedl pro SZ Byznys předseda Asociace exportérů ČR Jiří Grund.
Firmy, které jsou v Rusku angažované, by si podle něj měly v nějaké míře zajistit nové odbytiště pro své zboží. „To se ale netýká firem v rámci národní ekonomiky, například Škodovky, na tu by případný konflikt neměl mít výrazný vliv,“ odhaduje Grund.
Rusko má omezené možnosti
V případě vypuknutí války a uvalení dalších sankcí Západu a protisankcí Ruska má ruská strana relativně omezené možnosti, které výrobky dovážené z Česka zasáhnou.
Již od roku 2014 Moskva uplatňuje zákaz dovozu mléčných výrobků, ovoce, zeleniny či masných výrobků nejen z Česka, ale z celé Evropské unie jako odvetu za sankce ze strany EU související s anexí Krymu.
Dovozu z Ruska do Česka pak dominuje plyn a ropa. V roce 2021 k nám proudilo palivo v hodnotě bezmála sto miliard korun. Následují průmyslové kovy, chemikálie a stroje pro výrobu energie.
Odstávky v dovozu klíčových komodit by mohly pro české importéry představovat problém. V případě dlouhodobého válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou však Česko má i jiné možnosti, jak dovážet klíčové energetické suroviny, tedy ropu a plyn. To platí zejména v souvislosti s rozvojem těžby břidličné ropy v USA a možností přepravy zkapalněného zemního plynu rovněž z USA, ale také třeba z Kataru. Jenže ceny by byly vyšší.
Na ruských dodávkách zemního plynu je v současné chvíli závislá většina Evropy, Rusko do Evropy dodává 40 procent plynu. Nicméně, válka na Ukrajině by podle ekonomů musela trvat dlouhé týdny, aby se to v Česku citelněji projevilo.
S největší pravděpodobností však Moskva Evropu od strategických surovin neodřízne. Tímto rázným krokem by přišla o významné příjmy do státního rozpočtu a zároveň by se ukázala jako nespolehlivý dodavatel těchto klíčových surovin, což by mohlo zvýšit odpor vůči zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.
Dopad na Českou republiku by tak mohl mít rusko-ukrajinský konflikt nepřímo, a to asi nejvíce prostřednictvím zdražení ropy, což by se značně propsalo do cen tuzemských pohonných hmot. Podle analytiků by tuzemské ceny benzínu mohly atakovat hranici 40 korun za litr.
Ty by se pak mohly propsat do ceny zboží a dále tak zhoršit tuzemské problémy s inflací. Centrální banka by mohla být dotlačena k dalšímu zvyšování úroků.