„Jeden z největších zákonů v tomto období.“ Novela o snazším záboru prošla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velkou většinou ve Sněmovně prošla ve třetím čtení nová – zrychleně předložená – změna zákona, která má podle svých příznivců přinést výrazné zjednodušení otvírání nových lomů na stavební materiály nebo lithium. Pro hlasovalo 155 poslanců napříč všemi stranami. Jen dva z přítomných se zdrželi, nikdo nebyl proti.

Úprava zavádí dva nové pojmy „kritický nerost“ a „strategické ložisko“. Mezi kritickými nerosty vyjmenovává takřka vše, co se ve velkém těží – od stavebního kamene přes štěrky, písky, vápenec až po ropu a zemní plyn. Jejich povolování bude snazší, podobné zjednodušení zákon zavádí pro dálnice, železnice a plynovody.

Současně vláda bude mít nově pravomoc označit slibná ložiska, zanést je do mapy a povolit u nich vyvlastnění. „Podle dnešních zákonů neotevřete jediný lom na cokoli,“ zdůvodnil novelu jeden z předkladatelů, poslanec ODS Ivan Adamec.

Myšlenka i provedení podle něj vznikly po dohodě v rámci koalice a po konzultacích s příslušnými ministerstvy. Norma ale neprošla standardním legislativním procesem, kdy změny většího významu připravují vládní úřady, pak si je navzájem připomínkují, musí je obhájit u Legislativní rady vlády a také k nim zpracovat důvodové zprávy.

„Neříkám, že je to úplně standardní postup. Ale když se otevřel liniový zákon, tak jsme to po dohodě s ministerstvy vzali jako příležitost dostat do legislativy věci, které nám tady v Česku dlouhodobě chybí,“ dodává Adamec. Souvislost se zákonem o liniových stavbách, ke kterému je novela připojena, podle něj spočívá v tom, že pro budování dálnic a železnic bude potřeba víc stavebních materiálů. U těžby lithia zas mezi vládními stranami vznikla dohoda, že snadné povolení těžby je pro českou ekonomiku strategická věc.

Proti návrhu se už dříve ozvaly ekologické organizace a obce. Ty se obávají, že zrychlené schvalovací procedury budou na úkor ochrany přírody a že veřejnost přijde o možnost na takové zásahy upozorňovat, jak je tomu při standardním schvalovacím řízení. Častou námitkou také bylo, že u těžby nerostů není nijak pojištěno, že budou použity skutečně jen na domácí stavby.

Podle Petra Svobody z katedry práva životního prostředí na Právnické fakultě UK je zákon nebezpečný tím, že zavádí „privilegované právní režimy“ pro vybrané druhy staveb, jimž vláda a poslanci takto umetají cestu. Zjednodušení procesů u těžby, tak jak s ním návrh počítá, je podle Svobody protiústavní – a to kvůli tomu, že bez standardních správních řízení nebudou mít vlastníci pozemků, obce nebo sousedé možnost se bránit zásahům do svých práv. Ministr dopravy Martin Kupka z ODS říká, že je ale principiální změna nutná, aby se Česko u „strategických staveb“ hnulo vpřed.

„Až si to lidé postupně projdou a zjistí, co všechno v novele je, dojde jim, že jde o jeden z největších zákonů v tomto volebním období,“ dodal pro SZ Byznys zpravodaj zákona Ondřej Lochman.

Dnešní územní a stavební řízení v jeho standardní podobě politici a stavebníci často kritizují, protože podle nich stížnosti jen prodlužují záměr, který oni považují za zásadní. Obce a ochránci přírody zase argumentují, že je to jediná cesta, jak se postavit často necitlivým plánům na výstavbu.

„Stručně řečeno, vláda takto od stolu bez předchozího řízení s veřejností vymezí konkrétní ložiska v území a vlastníci, obce, sousedé nebo kdokoli jiný se nebudou moci soudně bránit,“ míní právník Svoboda, který nové paragrafy posuzoval pro ekologickou organizaci Zelený kruh. Nový režim pro vytipování ložisek Svoboda považuje za porušení Ústavy – s odůvodněním, že dává vládě pravomoci nad rámec toho, co jí podle Ústavy přísluší.

Proti paragrafům o těžbě se část vládních poslanců postavila. „Vnímáme vysokou důležitost některých strategických staveb. Tam, kde jsem nesouhlasila nebo kde bych pro rozhodnutí potřebovala více podkladů, jsem návrhy nepodpořila,“ vysvětlila pirátka Klára Kocmanová.

O tom, jestli zákon je, nebo není protiústavní, se bude podle Lochmana nejspíš intenzivně debatovat v Senátu, kam norma nyní míří. Prosazení tak velkých změn skrze pozměňovací návrhy poslanců, tedy mimo standardní legislativní proces, považuje za nešťastné, ale legitimní. „Nejsem vůbec proti, aby to prošlo ústavním testem,“ dodal Lochman k věcnému obsahu.