Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výroba oceli byla v roce 2024 nejnižší v historii. Ocelářská unie zveřejnila data o výrobě a obchodu s ocelí v Česku za rok 2024, podle kterých pokračuje klesající trend z minulých let. Ocelářský průmysl je přitom navázán na řadu dalších sektorů včetně automotive a obrany. Jednou z příčin nižší produkce je podle Ocelářské unie omezování výroby ve společnosti Liberty Ostrava.
„Od loňského června je společnost Liberty Ostrava v insolvenci. Z důvodu špatné situace na evropském trhu s ocelí probíhalo od konce roku 2023 postupné odstavení a uzavření závodů prvovýroby, jako jsou Koksovna, Vysoké pece a Ocelárna. Společnost již nevyrábí vlastní ocel a musí k výrobě využívat polotovary převážně dováženy ze zemí mimo Evropu. Jsme ve složité situaci zejména kvůli vysokým nákladům na vstupní materiály, dovoz, energie potřebné pro výrobu a nutnosti konkurovat cenám výrobků dovážených ze zemí mimo EU,“ okomentovala pro SZ Byznys situaci tisková mluvčí Liberty Ostrava, Kateřina Zajíčková.
Zeměmi mimo EU mluvčí naráží na Čínu. V Evropě se snižuje poptávka kvůli zaplavení světového trhu levnou ocelí z asijské velmoci, která je světovým lídrem v produkci. Dalším problémem tuzemských výrobců jsou i vysoké ceny energií v Evropské unii a komplikace průmyslu v přechodu na uhlíkovou neutralitu. Nově se k problémům odvětví přidala americká cla ve výši 25 procent, která zavedl prezident Donald Trump 12. března.
Vývoz oceli v poslední dekádě klesl.
„Za neutěšenou situací v ocelářství stojí trvale nepříznivý vývoj poptávky po ocelových výrobcích v Unii. Krize ve stavebnictví i dalších odběratelských odvětvích, jako je strojírenství či automotive, se negativně podepisuje na celkové výrobě oceli. Konkurenceschopnost evropských výrobců nadále ohrožují i vysoké ceny energií či levné dovozy ze třetích zemí,“ řekl v tiskové zprávě Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie.
Výhled je podle něj s ohledem na zpomalení evropské ekonomiky, ale i dalších klíčových trhů značně nejistý.
Kde jsou ty časy
Československo ještě na počátku 90. let patřilo mezi světové lídry ve výrobě oceli. Situace se ale změnila. V loňském roce vyrobili oceláři v Česku nejméně oceli v historii – 2,4 milionu tun. Tento výsledek představuje meziroční pokles o 25 procent. Pro srovnání – v roce 2021 činila výroba 4,7 milionu tun.
Klesá rovněž „zjevná spotřeba oceli“. Tento termín označuje množství slitiny, o němž se předpokládá, že se v Česku použilo. Jde o součet vyrobené a dovezené oceli, od nějž se odečte vyvezená. Parametr klesl z 5,6 milionu tun v roce 2023 na 5,5 milionu tun v roce 2024. Nižší hodnota zjevné spotřeby byla zaznamenána pouze v roce 2009 v době vrcholící finanční krize.
V případě výroby konečných produktů nejvíce poklesla výroba plochých výrobků, a to o více než polovinu. Dlouhé výrobky pak zaznamenaly pokles okolo deseti procent a klesla též výroba trubek, a to o 29 procent.
Padá rovněž objem vyváženého zboží. V roce 2021 dosahoval vývoz ocelových výrobků z Česka necelých pěti milionů tun, v roce 2024 to byly již jen tři miliony. I v tomto případě se tak jedná o nejhorší výsledek v historii. Klesla rovněž hodnota vyváženého zboží z tuzemska, která se po několika letech dostala pod hranici 100 miliard korun. Naopak objem dováženého zboží do ČR meziročně vzrostl o více než 300 tisíc tun na 6,6 milionu tun při celkové hodnotě 173 miliard korun.
Problém průmyslu se netýká pouze Česka. Snižování produkce i prodejů hlásí odvětví napříč Evropou. Jedná se přitom o jedno ze zásadních odvětví Unie, průmysl provozuje zhruba 500 závodů ve 22 členských státech. K HDP EU přispívá částkou přibližně 80 miliard eur a zaměstnává přes 2,6 milionu lidí.
Evropská komise v „akci“
Celý sektor ohrožuje současná krize, do níž se propisuje podle ocelářů špatná ekonomická situace zemí EU. Evropská komise si tento problém podle svých slov uvědomuje, a představila proto takzvaný Akční plán pro ocel, jímž chce průmyslu v krizi pomoci.
„Ocelářský průmysl byl vždy hlavním motorem evropské prosperity. Čistá ocel nové generace by se proto měla i nadále vyrábět v Evropě. To znamená, že musíme pomoci našim výrobcům oceli, kteří čelí silnému protivětru na světovém trhu. Abychom zajistili, že zůstanou konkurenceschopní, musíme snížit náklady na energii a pomoci jim uvést na trh inovativní nízkouhlíkové technologie. Dnešním akčním plánem nabízíme konkrétní řešení pro prosperující evropský ocelářský průmysl,“ prohlásila ke stavu evropského průmyslu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Jeho součástí je například výzva členským státům, aby využívaly flexibilitu energetických daní i snížené síťové tarify ke zmírnění proměnlivosti cen elektřiny či podporu evropských průmyslových kapacit a také kontrolovaly výrobce, zda neobcházejí uhlíkové cíle výrobou mimo EU. Plán ve středu světu představil eurokomisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Data českých ocelářů obavu o evropský průmysl, který je hlavním odběratelem české oceli, potvrzují. Zjevná spotřeba oceli v Unii klesla již potřetí v řadě a zároveň jde o pátý propad za posledních šest let. S výjimkou specifického roku 2021 tak zjevná spotřeba klesá již od roku 2019.
Výroba surové oceli v Evropě stoupla o 2,6 procenta na 129,5 milionu tun. Rostl ale hlavně objem dováženého zboží, jenž dosáhl 27,2 milionu tun. Podíl dovozů na evropské spotřebě dosahuje historického maxima, kdy poprvé překročil hranici 21 procent, například v roce 2013 tento podíl činil pouhých 13 procent.
„Stále rostoucí podíl dovozů na celkové spotřebě oceli v Unii představuje jeden z hlavních problémů evropského ocelářství. Pokud EU urychleně nezareaguje prostřednictvím účinné revize ochranných opatření v oblasti oceli, a to i ve světle zaváděných cel na ocel do USA, bude to znamenat další ohrožení konkurenceschopnosti našich výrobců. To může vést až k zániku celého odvětví v EU tak, jak ho známe nyní,“ dodává Roman Heide.
Lídrem ve výrobě oceli zůstává Čína, která vyrobila kolem 54 procent světové produkce. Právě její hutní produkty levnou cenou vytlačují evropské hráče z trhu.
