Článek
V březnu vydal Obvodní báňský úřad v Mostě společnosti Severočeské doly, kterou ovládá skupina ČEZ, povolení těžit o pět let déle než dosud. Podle Greenpeace ale v rozhodnutí chybí navazující a smysluplný plán na rekultivaci území po těžbě či posouzení negativních vlivů spálení bílinského uhlí na klima, proto se hnutí proti rozhodnuté odvolalo.
V rozhodnutí báňského úřadu jsou podle Greenpeace pochybení. Přestože těžba má skončit v roce 2035, schválený plán rekultivací podle organizace počítá s tím, že se bude těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055. Organizace se domnívá, že na základě takto povoleného záměru by mohla těžební společnost tvrdit, že nabyla legitimní očekávání k pokračování těžby i v letech 2035 až 2055 a požadovat od státu odškodné za neuskutečněnou těžbu. „Podobným způsobem argumentují těžební firmy v Německu, které dostávají za dřívější uzavírání dolů finanční kompenzace ve výši několika miliard eur,“ uvedla organizace.
Greenpeace také upozorňuje na to, že těžba v dole je limitována pouze vymezením plochy, na které je možná. Pokud by těžaři pomaleji těžili, mohla by hornická činnost v území pokračovat i po 2035. Organizace rovněž dlouhodobě kritizuje to, že úřady při rozhodování o prodloužení těžby neřeší negativní vlivy, které by mělo spálení vytěženého uhlí na klima.
„Vláda přitom tento týden schválila východiska pro Státní energetickou koncepci, ve které si jako jeden ze strategických cílů vytyčila zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033,“ uvedl Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu ovšem prodloužení těžby není v rozporu s vládním plánem pro odklon od uhlí do roku 2033. Ten směřuje k zastavení spalování uhlí, například při výrobě elektřiny. Nevztahuje se ale na těžbu, která může vést například k prodeji uhlí na trhu.
„Nedochází k přehodnocení našich dekarbonizačních plánů, stále platí naše Vize 2030 a plán na výrazné snížení závislosti výroby elektřiny na uhlí. Ale chceme být připraveni na situaci, kdy by uhlí bylo ještě ve 30. letech potřeba,“ řekl už dříve mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. Severočeské doly mají těžbu na Bílině povolenou zatím do roku 2030.
S pokračováním hornické činnosti do roku 2035 souhlasili loni zastupitelé Mostu a dalších dotčených obcí. Záměr počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun hnědého uhlí. Těžbu hnědého uhlí za současnými limity schválila vláda v roce 2015.
Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2019 kladný posudek vlivu těžby plánované do roku 2035 na životní prostředí (EIA), doly musí splnit několik podmínek. Odstup od zastavěných území obcí má být 500 metrů.
Severočeské doly mají aktuálně povoleno těžit do roku 2030. Za limity je území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních. Proti pokračování těžby uhlí za povolenými limity jsou dlouhodobě ekologické organizace.
Skupina ČEZ předloni zveřejnila pod názvem Vize 2030 svou rozvojovou strategii do konce této dekády, v ní počítá s výrazným utlumením uhelné energetiky. „Snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí z 39 % v roce 2019 na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030,“ plánuje ČEZ ve zmíněném dokumentu. Skupina zároveň oznámila investiční smršť v oblasti zelené energetiky, do roku 2030 plánuje postavit solární parky o kapacitě šest tisíc megawattů.
Energetická krize a celkový vývoj evropské energetiky ale vedou k určité renesanci uhlí. O prodloužení těžby minimálně o tři roky už rozhodla černouhelná společnost OKD, která těží v hlubinných dolech na Karvinsku.
