Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Některým pumpařům se nelíbí výsada firem, které mají k dispozici paliva bez biosložky, která se jinak musí do paliv přidávat kvůli snižování emisí. Cílí na státní firmu Čepro, která na rozdíl od většiny ostatních podniků nepodléhá povinnému snižování emisí, což ji oproti konkurenci zvýhodňuje, říká předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů (dříve Společenství čerpacích stanic ČR – SČS) Ivan Indráček.
Firma Čepro totiž na základě smlouvy skladuje přes 90 procent státních hmotných rezerv a podmínka o přimíchávání se nevztahuje na ty pohonné hmoty, které se na trhu využívají právě v souvislosti s obměnou hmotných rezerv. Paliva Čepro dodává do svých čerpacích stanic EuroOil.
Problém je v tom, že řada řidičů preferuje právě palivo bez biosložky. To má vyšší energetickou hodnotu na jednotku objemu nebo hmotnosti ve srovnání s biopalivy. Jsou stabilnější, mohou lépe odolávat separaci vody a paliva, a některé starší motory mohou mít dokonce obtíže, popisuje rozdíly firma W8, která provozuje čerpací stanice.
Pokud tedy takový řidič má na výběr mezi pumpou normální, kde dostane jen palivo s přísadou, nebo pumpou prodávající „čistou“ naftu, zamíří tam. A právě to se čerpadlářům nelíbí, protože přicházejí o zákazníky.
„Když přimícháte biosložku do fosilního paliva, tak se kvalita paliva trochu posune. Aby palivo odpovídalo technické normě, je potřeba ho vyrobit s předpokladem, že do něj biosložka bude přidána. To, co v hmotných rezervách leželo, s tímto předpokladem vyrobeno nebylo, tudíž nebylo možné do něj biosložku přidat bez rizika snížení kvality,“ vysvětlil Indráček důvody zavedení výjimky.
Výjimka pro palivo ve státních hmotných rezervách, které bylo v době zavedení povinnosti v nádržích uskladněno a nebylo technicky připraveno, aby biosložku přijalo, je nutná kvůli zachování kvality paliva.
Výjimka podle Indráčka v době zavedení dávala smysl. Ovšem pouze do uplynutí pětileté lhůty tehdy potřebné pro obměnu rezerv, tedy do roku 2012, než se palivo v nádržích, které na příměsi nebylo připravené, už zcela obměnilo.
Účel výjimky už vyprchal, míní Indráček
Nyní se ale na skladování hmotných rezerv využívá nový systém, který tuto výjimku nevyžaduje, tvrdí Indráček. Skladují se totiž v „otevřených“ nádržích. „Do takové nádrže je průběžně naskladňováno nové palivo a zároveň se z ní palivo prodává. Jako hmotné rezervy je pak označen objem zboží do určité hladiny v nádrži, pod kterou v ní nikdy nesmí zásoba poklesnout,“ vysvětlil.
„Nádrž je živá, pořád tam něco teče a něco vytéká, tak není potřeba nic obnovovat, protože se to přirozeně obmění samo. V takové situaci by Čepro žádnou výjimku uplatňovat nemělo,“ dodává.
V současnosti proto podle Indráčka Čepro výjimku vlastně zneužívá. Například tím, že se díky ní stále vyhýbá vysokým nákladům na snížení emisí. „Jakékoliv snižování emisí stojí peníze, a když je snižovat nemusíte, tak šetříte,“ vysvětluje Indráček. Čepro tak na pohonných hmotách, které čerpá v rámci obměny hmotných rezerv, může ušetřit zhruba půl miliardy korun ročně, odhaduje.
Pohonné hmoty bez biosložek, které na svých čerpacích stanicích Čepro nabízí, jsou pro zákazníky atraktivnější, čímž však státní podnik znevýhodňuje ty, jejichž paliva biosložku obsahují.
„Čisté“ pohonné hmoty ovšem v určitém množství mohou nabízet i společnosti, které povinnosti podléhají. „Předpis neříká, že v každém litru musíte snížit šest procent emisí, musíte ho snížit v celkovém ročním objemu, který dodáte na trh. Když v každém litru ušetříte 6,5 procenta, zbývá vám určité množství litrů, které můžete prodat jako čistě fosilní palivo, protože máte tu rezervu,“ popisuje Indráček systém, který podle něj využívá řada daňových skladů.
Zrušení výjimky by dopadlo na státní rozpočet
Podle tiskového mluvčího firmy Čepro Marka Rolla Čepro ale výjimkou trh nenarušuje. „Za celou dobu trvání této výjimky nedošlo od žádného subjektu, který obměňuje rezervy, ke zneužití a pokřivení trhu. Možné narušení tržního prostředí bylo již předmětem šetření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jelikož však úřad nezahájil ve věci správní řízení, je zřejmé, že nenašel možné narušování tržního prostředí z důvodu aktuálního nastavení výjimky i faktické situace na trhu,“ vysvětlil.
Část rezerv skladuje i dodavatel paliv Orlen Unipetrol. Státní firma tak není jedinou, která z výjimky těží. Jak připomíná mluvčí firmy Čepro, výjimka z povinnosti se totiž vztahuje na všechny, kdo se Správou státních hmotných rezerv uzavře smlouvu na skladování pohonných hmot.
Podle Indráčka přináší Čepro na trh z obměny hmotných rezerv přes 420 milionů litrů nafty a přes 170 milionů litrů benzinu. Pro představu, spotřeba pohonných hmot v Česku loni dosáhla 8,384 miliardy litrů paliva.
„V důsledku protiruských sankcí jsou ochraňovatelé státních hmotných rezerv nuceni nahradit dosud větší a homogenní dodávky pohonných hmot, a to řadou menších dodavatelů,“ vysvětlil mluvčí Čepra.
„To má přímý dopad nejen na parametry pohonných hmot skladovaných společně v rámci hmotných rezerv, ale také na parametry při jejich obměně. Takto heterogenní směs totiž značně komplikuje zajištění kvalitativních parametrů, jakým je například oxidační stabilita motorových paliv, pokud by k těmto pohonným hmotám měla být přimíchávána biosložka,“ dodal.
Odstranění výjimky zmiňuje v pozměňovacím návrhu k zákona o ochraně ovzduší i Ministerstvo životního prostředí. V pátek tento návrh poputuje do třetího čtení.
Roll upozorňuje na možné dopady přijetí pozměňovacího návrhu. „Zrušení výjimky by mělo v prvé řadě ekonomický dopad do rozpočtu ČR, potřeba velkého množství biopaliv by zvýšila náklady, především na skladování a manipulaci. Každý, kdo proti této výjimce bojuje, bojuje proti ekonomickým zájmům ČR a často ve prospěch zahraničních nadnárodních firem, kterým nejde o ,narovnání‘ tržního prostředí, ale o vlastní zisk,“ uvedl mluvčí.
Zrušení výjimky ale podporuje i Správa státních hmotných rezerv. „Návrh Ministerstva životního prostředí je pro nás akceptovatelný. Důležité je, aby výjimka zůstala zachována pro výdej zásob během krize i mimo krize pro Armádu ČR a další bezpečnostní sbory,“ sdělil předseda SSSH Pavel Švagr pro SZ Byznys.
