Článek
Na první pohled je Česko výjimečný případ. Za jediný měsíc – od prosince do ledna – se maloobchodní ceny potravinářského zboží zvýšily o tři procenta. Druzí jsou v žebříčku meziměsíčního zdražení potravin Bulhaři se 2,5 procenta. Kvůli lednovému skoku se Češi zařadili mezi premianty celé Evropy i v tom, jak ceny vyrostly ve srovnání s lednem 2024. Spolu s Poláky, Maďary, Rumuny a Bulhary platí zdejší spotřebitelé za potraviny o pět procent navíc.
Drahotu táhnou jako obvykle jen některé komodity. Tentokrát ve srovnání s loňským lednem nejvíc zdražila vejce, ovoce, mléko, máslo a čokoláda, nově se do výčtu přidalo drůbeží maso. Dohromady jde o potraviny, které tvoří značnou část spotřebního koše.
Jako jeden z mála analytiků předpověděl zdražování zemědělských produktů Petr Havel. Už v prosinci upozornil, že důvody pro zdražování převažují nad těmi, které by naopak mohly potraviny zlevnit.
V první řadě Česko stále patří mezi státy EU s nižší cenovou úrovní. V rámci vyrovnávání životní úrovně EU v nich roste rychleji například cena práce, která se na cenách potravin podepisuje víc než jinde. Proto potraviny na chudším východě Evropy zdražovaly nejvíc v letech velké drahoty 2022-2023, a stejné to musí být i letos.
„Zároveň máme jedny z nejvyšších cen energií a také nejvyšší DPH na potraviny v celém regionu,“ vypočítává analytik.
Je pravda, že vláda Petra Fialy loni snížila daň z přidané hodnoty (DPH) na většinu potravin z 15 na 12 procent, to je však málo ve srovnání se Slovenskem. Premiér Robert Fico letos u základních potravin připustil snížení DPH z deseti na pět procent. Díky tomu se Slovensko vymyká z průměru zemí Visegrádu, když ceny potravin rostou o necelá dvě procenta.
U jednotlivých druhů potravin vždy existují speciální důvody ke zdražení. Ceny mléka postupně rostou, protože ve střední Evropě klesají stavy dobytka. Máslo zdražuje ještě rychleji vinou toho, že mléko v zimě obsahuje méně tuku.
„Obecně platí, že na chov hospodářských zvířat dopadají nejvíc opatření spojená s udržitelností a Green Dealem,“ vysvětluje zmenšování stád Petr Havel. Vedle vyšších byrokratických nákladů musí chovatelé krav víc investovat také do tzv. welfaru, tedy zlepšovat podmínky při ustájení.
Ještě větší náklady mají chovatelé slepic, kteří jsou novými předpisy nuceni nahrazovat klece přinejmenším chovem v halách. „Celkové náklady drůbežáren na požadovanou změnu se v Česku odhadují na čtyři miliardy, které v důsledku zaplatí spotřebitel v ceně vajec,“ uvedl analytik. Dalším důvodem zdražení vajec může být ptačí chřipka, která se postupně šíří z Ameriky.
Pravidla Green Dealu, tedy například předpisy fair trade, zaručují africkým a latinskoamerickým zemědělcům slušnou cenu, a zároveň brání mýcení pralesů. To zvyšuje cenu kakaových bobů, a tím i čokolády.
Za vyšší cenu drůbežího masa může vyšší poptávka. Češi v uplynulých pěti letech přestali takřka úplně nakupovat hovězí, do značné míry také vepřové maso a dávají přednost levnější drůbeži. Chovatelům na východě Evropy, tedy v Polsku nebo Litvě však počátkem roku nestačily výrobní kapacity.
Češi jsou rovněž v Evropě největšími konzumenty jablek. Proto se na cenách ovoce dosud podepisují důsledky loňských dubnových mrazů, které zlikvidovaly větší část úrody.
„Necháme si víc líbit“
Přesto má cenový rekord Česka ještě jeden originální důvod. „Necháme si víc líbit, jsme víc ovce,“ míní analytik Havel. Pokud obchodníci své zboží zdraží, lidé sice nadávají, ale nakonec zdražování neřeší a spoléhají na to, že s tím stát něco udělá, případně hledají nejvýhodnější slevy. Proč by se tedy nezdražovalo. V jiných zemích dochází ke spotřebitelským vzpourám a například v Chorvatsku se stává, že lidé bojkotují určité potraviny nebo celé obchodní řetězce.
Po lednové sprše, kdy maloobchodní ceny nečekaně vyrostly, poklesla také nálada ekonomů, kteří začali předpovídat, že bude ještě hůř. Martin Kron z Raiffeisenbank například upozornil, že se zvýšily také výrobní ceny zemědělců a potravinářů, v lednu dokonce o devět procent. „Tento nárůst naznačuje zvyšování maloobchodních cen i v dalších měsících,“ uvedl.
Potravinářství už dnes převzalo štafetu hlavního tahouna inflace. Dosud byly za hlavní nebezpečí považovány služby, jejichž zdražování však není v rámci Evropy mimořádné. Do třetiny poskytovatelů služeb, kteří v Evropě nejvíc zdražují, dnes patří z Čechů už jen provozovatelé hotelů, řemeslníci zaměření na opravy v bytech, pronajímatelé bytů, automechanici a kadeřníci.
Analytik Havel přesto věří, že inflace poroste mírně a že se meziroční zdražování v oboru potravin bude držet poblíž pěti procent. „Držme si palce, aby neslábla koruna a aby vydrželo počasí bez velkých bouří a povodní,“ vypočítává hlavní rizika pro další vývoj cen.
