Článek
Náměstci ministrů EU dnes prostřednictvím vidohovoru jednali o tom, jak technicky vyřešit zásobování EU i České republiky zemním plynem v případě, že by do Evropy přestal proudit plyn z Ruska. Zasedala také pracovní skupina Ministerstva průmyslu a obchodu, jde o druhé jednání skupiny, která byla založena za účelem řešit dopady války na Ukrajině na český průmysl.
Na dnešní online schůzce řešili náměstci ministrů členských států EU především společný nákup plynu z jiných zemí, než je Rusko. Jednalo se o první takovou schůzi, která má za cíl efektivně a jednotně bojovat s dopady energetické krize. „Budeme se setkávat pravidelně. Od platformy očekáváme jednotnost,“ řekl náměstek ministerstva René Neděla.
Střední Evropa má podle Neděly složitější úlohu v diverzifikaci tras, kterými k nám může plyn proudit. Je tak třeba, aby byly okolní státy solidární a pokud například disponují terminály na LNG, které my nemáme, přenechali plyn putující plynovodem nám.
Kudy teče do Evropy plyn.
„Zároveň jsme se bavili o tom, že jednotnost, kterou jsme viděli i v boji proti covidu, bude určitě vítána,“ dodal Neděla.
„Druhé téma bylo LNG. My, stejně jako i většina ostatních států, LNG podporujeme, ale je zapotřebí mít i navazující infrastrukturu a spojení mezi jednotlivými členskými zeměmi. Musíme ale koukat také na alternativní zdroje typu vodík, syntetické plyny, biometan a tak dále. V neposlední řadě se zmínila i otázka úspor a obnovitelných zdrojů, díky které můžeme snížit spotřebu a závislost,“ shrnul Neděla.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) se v Evropské unii řeší společné nákupy plynu. „My jsme v tuto chvíli asi nejblíže tomu, abychom sem dostali, v případě že by se tok plynu z Ruska zastavil, norský plyn přes plynovod NETRA. By byl podle našich propočtů v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou až třetinou potřeby ČR v zimní topné sezoně,“ uvedl v neděli v České televizi Síkela. Plyn ze Severního moře přes severoněmecký plynovod NETRA a navazující propojení může do ČR proudit od května 1997.
Pokud opravdu přestane plyn z Ruska téct, ať už z důvodu uzavření plynovodů Ruskem, nebo ukončením odběru plynu ze strany Evropské unie, budou následky pro státy EU zásadní. Podle výzkumníků think-tanku Bruegel by musela Evropská unie snížit svou spotřebu plynu o 10 až 15 procent. Německo s Rakouskem již mají připravený plán, jehož nejhorší scénář počítá se státem řízenou redistribucí plynu do domácností a kritické infrastruktury.
V diskusním pořadu ČT v neděli také zaznělo, že v roce 2018 vláda zvažovala připojení k projektu plynovodu BACI, který měl umožnit napojení české sítě na Rakousko. Podle deníku E15 ale byl proti slovenský přepravce plynu, v němž má podíl firma EPH miliardáře Daniela Křetínského. „Projekt BACI už je překonaný, ale v současné době společnost Net4Gas připravuje napojení na rakouskou soustavu, ke kterému by mělo do roku 2028 dojít,“ řekl v neděli ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ministr Síkela podle něj jednal s investory a projekt podporuje. „Kdyby se začalo v roce 2018, už jsme mohli být ve fázi, kdy by bylo dokončeno,“ dodal.
Energetický průmyslový holding (EPH) ale upozornil na to, že Rakousko je na ruském plynu také závislé ze 100 procent. „Do Rakouska plyn teče z Německa a Slovenska. Na tyto země společně má ČR připojení kapacitně 16krát větší, než měla být kapacita plynovodu BACI. Do Rakouska a z Rakouska lze z a do ČR přes Slovensko dovést dvojnásobek české spotřeby plynu. Nikdo to nedělá, protože to nemá smysl,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Napojení Česka na Rakousko nebude mít podle něj žádný vliv na odklon Česka od ruského plynu. „A v neposlední řadě je cena plynu v Rakousku vyšší než v ČR. Vše přinese jen zbytečné náklady s nulovým efektem pro energetickou bezpečnost ČR. Je smutné, jak katastrofálně čeští politici energetice nerozumí,“ uvedl Častvaj.
Pracovní skupina MPO složená z náměstků MPO a zástupců Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů se poprvé sešla ve čtvrtek 24. března. Pracovní skupinu nazvanou Český průmysl a Ukrajina vede náměstkyně MPO pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.
