Článek
Odliv zahraničních fondů z čínského trhu s takzvanými akciemi typu A vstoupil do „bezprecedentní fáze“, napsali stratégové Morgan Stanley v nedávné zprávě. Akcie typu A jsou akcie firem z pevninské Číny denominované v jüanech, které se obchodují na šanghajské a šenčenské burze.
Kumulativní odliv přes Stock Connect (obchodní propojení zřízené v roce 2014, které umožňuje mezinárodním investorům přístup k akciím v pevninské Číně přes Hongkong) dosáhl v období od 7. srpna do 19. října 22,1 miliardy USD, což je největší odliv v její historii.
Na začátku tohoto týdne se index CSI 300, který sleduje 300 nejvýznamnějších akcií na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, propadl na nejnižší úroveň od února 2019.
V úterý a ve středu sice zaznamenal mírné oživení po zprávách, že čínský zákonodárný sbor schválil státní dluhopisy v hodnotě jednoho bilionu jüanů (137 miliard USD) a že státní investiční fond nakoupil finanční prostředky, aby podpořil pokles akcií. Index však letos stále klesl o téměř 10 %, což je jeden z nejhorších výsledků na světě, píše CNN.
„Je čas na zásadní přehodnocení Číny,“ řekl Alex Capri, výzkumný pracovník Hinrichovy nadace a přednášející na National University of Singapore Business School.
„Zhoršující se ekonomické podmínky v Číně podporují větší a mnohem závažnější jev, kterým je naprosté zhroucení důvěry v Komunistickou stranu Číny,“ řekl.
Hlavní faktory
Podle Brocka Silverse, investičního ředitele soukromé kapitálové společnosti Kaiyuan Capital, má klesající zájem o čínské akcie ve světě dvě hlavní příčiny - zpomalení ekonomiky země a nedostatečně přesvědčivou reakci úřadů.
„Krize v oblasti nemovitostí a dluhová krize jsou hluboké strukturální problémy, pro které neexistuje snadné technokratické řešení, přesto se zdá, že úřady nejsou připraveny podniknout potřebné kroky,“ uvedl.
Přestože úředníci v posledních několika měsících oznámili řadu opatření na podporu ekonomiky, investory neuklidnili. Podle Capriho je také vyděsilo „stále neprůhlednější, svévolné a konfrontační“ chování Pekingu vůči zahraničním podnikům.
Zavádění zákonů proti špionáži, policejní razie v mezinárodních společnostech a zadržování zaměstnanců zahraničních firem jsou „návratem do maoistické éry“, dodal. „Investoři si nyní kladou otázku, zda se z Číny nestává větší problém, než je její hodnota.“
Nedávné vyšetřování tchajwanské společnosti Foxconn, která je známá především výrobou iPhonů Apple, investory ještě více zneklidnilo.
Případ byl odhalen jen několik týdnů poté, co zakladatel společnosti, jednoho z největších soukromých zaměstnavatelů v Číně, oznámil, že se bude ucházet o post příštího prezidenta ostrova. Mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu novinářům řekla, že vyšetřování je „normálním aktem chování orgánů činných v trestním řízení“.
Ať už je motivace jakákoli, „je to jen další příklad obtěžování a pronásledování vedoucích pracovníků a zaměstnanců zahraničních a některých místních firem,“ řekl CNN George Magnus, spolupracovník Čínského centra Oxfordské univerzity. „To jen podporuje erozi důvěry.“
Klíčovým faktorem, který stojí za odchodem zaměstnanců, je podle odborníků také rostoucí napětí mezi Čínou a USA. Globální správci aktiv a firmy rizikového kapitálu se totiž dostávají pod rostoucí tlak ze strany Spojených států kvůli svým investicím v Číně. V srpnu například prezident Joe Biden podepsal nařízení, které omezuje americké investice do vyspělých technologických odvětví v Číně. Podle pondělní zprávy společnosti Goldman Sachs opustil ten měsíc čínský běžný a kapitálový účet kapitál v hodnotě 42 miliard dolarů. V září se tento vzorec zrychlil a zemi opustilo přibližně 75 miliard dolarů, což byl největší čistý odliv od roku 2016, kdy Čínská lidová banka (ČLB) náhle devalvovala jüan a způsobila propad akciového trhu.
Stimul nefunguje
Peking se v reakci na tento vývoj snaží podpořit klesající akciový trh a zvýšit růst ekonomiky. V úterý schválilo Národní shromáždění lidových zástupců vydání nových dluhopisů ve čtvrtém čtvrtletí na financování obnovy po přírodních katastrofách a dalších infrastrukturních projektů. Předchozí den nakoupila Central Huijin Investment, odnož čínského státního investičního fondu, nezveřejněné množství burzovně obchodovaných fondů a zavázala se, že v budoucnu své podíly zvýší. Tento krok přichází poté, co na začátku tohoto měsíce nakoupila akcie čínských bank v hodnotě milionů dolarů. Minulý týden dodala Čínská národní banka do bankovního systému rekordní množství hotovosti, aby udržela dostatečnou likviditu. „Dočasná opatření, jako jsou intervence do akcií nebo politické stimuly, sentiment nezmění. Pokud něco, tak jen přesvědčují lidi, že nyní je nejlepší čas na odchod, než intervence ztratí svůj dopad,“ řekl ale Derek Scissors, vedoucí pracovník American Enterprise Institute. „Podpůrné kroky, které by měly význam, zahrnují vytvoření většího prostoru pro expanzi soukromého sektoru postupným snižováním ekonomické role státu. To se zdá být za Xiho vlády velmi nepravděpodobné.“
Zdá se, že rostoucí nedůvěra v budoucnost ekonomiky země trápí i čínské investory, konstatuje server CNN. Dingtai Capital, soukromý kapitálový investiční fond se sídlem v Šen-čenu, minulý týden šokoval trhy tím, že požádal své investory, aby odkoupili své akcie z fondu s odkazem na „bezprecedentní nejistotu“ ohledně ekonomiky. „Nadcházející velká krize se liší od regionálních finančních krizí z let 1997 a 2008. Zasáhne ekonomiku všestranně a nevybíravým způsobem,“ uvedl fond v dopise svým investorům. Poté, co ale dopis vyvolal nebývalý rozruch, vydal fond 17. října prohlášení, v němž zprávu bagatelizoval a označil ji za názor „některých jednotlivců“ ve firmě. Craig Singleton, vedoucí pracovník pro Čínu v Nadaci na obranu demokracií, uvedl, že vůdce Si Ťin-pching zjevně upřednostňuje politiku před ekonomickými zisky. „Si může mít v Číně obrovskou kontrolu, ale nemůže přinutit globální investory, aby uvěřili jeho vizi nebo riskovali svůj kapitál,“ řekl.
Všechny negativní trendy si ale uvědomuje i Čínský prezident Si Ťin-pching, který během týdne naznačil, že prudké zpomalení ekonomického růstu a přetrvávající deflační rizika vláda „nebude tolerovat“ a že učinil řadu neobvyklých politických kroků, aby v druhé největší ekonomice světa podpořil náladu. V rozmezí 24 hodin Čína oznámila zvýšení celkového schodku veřejných financí nejvýše za posledních 30 let, představila balíček státních dluhopisů, který znamená odklon od tradičního modelu růstu, a prezident uskutečnil bezprecedentní cestu do centrální banky, čímž vyslal jasný signál o svém zaměření na ekonomiku, uvedla agentura Bloomberg.
Zvýšení rozpočtu o jeden bilion jüanů (3,2 bilionu Kč) a ochota překročit dlouho dodržovaný tříprocentní limit poměru dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ukazují odhodlání Pekingu podpořit růst v příštím roce a vyhnout se pocitu uspokojení. A to i poté, co příznivé ekonomické údaje z tohoto měsíce přiblížily vládu k jejímu pětiprocentnímu cíli růstu HDP.
