Přehledně: Jaké změny chystá vláda v zákoníku práce

Vláda jedná o novele zákoníku práce, která by měla začít platit v roce 2025. Chce změnit některá pravidla, která platila řadu let a podle ministrů už neodpovídají současnému stavu na pracovním trhu, který je podle expertů i zaměstnavatelů již delší dobu zamrzlý. Seznam Zprávy pro vás připravily přehled těch nejzásadnějších změn.

„Hlavním cílem návrhu je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím tak uvolnit v řadě případů příliš rigidní nastavení právní úpravy s cílem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce tak, jak je to standardem v ostatních členských státech Evropské unie,“ píše v důvodové zprávě novely Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ho předkládá.

Výpověď bez udání důvodu je suverénně nejproblematičtější bod chystané novely a právě kvůli sporům kolem něj se v aktuálním materiálu, který má vláda na stole, vůbec neobjevil. Dlouhodobě ho odmítá KDU-ČSL, tedy domovská strana ministra Mariana Jurečky. Koaliční ODS ho ale chce prosadit pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny za ODS Jana Skopečka by úprava mohla pomoci zaměstnavatelům ke snazšímu propouštění zaměstnanců.

Proti tomuto kroku se kromě KDU-ČSL ohrazují například odboráři, kteří upozorňují, že by mohl vést k diskriminaci. „Výpověď bez udání důvodu je věc nekulturní, která se provádí v zemích třetího světa, kde nezáleží, zda člověk má hodnotu, nebo nemá,“ komentoval v dubnu pro SZ Byznys vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek s odkazem na mezinárodní úmluvy.

Výpovědní doba by nově měla začít platit ode dne, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně, tedy zaměstnanci nebo zaměstnavateli podle toho, kdo ji podal. Ne od prvního dne následujícího měsíce jako doposud. Lhůta bude nově trvat jeden měsíc, pokud výpověď podá zaměstnavatel, v případě iniciativy ze strany pracovníka, bude trvat nejméně dva měsíce.

Zpřesní se nároky zaměstnance při neplatném rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec uspěje u soudu s žalobou kvůli neplatnému rozvázání pracovního poměru, získá nárok na dovolenou. Dosud totiž neexistovala právní jistota, zda zaměstnanci skutečně nárok na dovolenou vzniká.

Nově se prodlouží maximální lhůta zkušební doby ze současných tří měsíců na čtyři. U vedoucích pozic bude moci trvat dokonce až osm měsíců namísto šesti, které platí dnes. Konečné rozhodnutí o době trvání zkušební lhůty je ovšem na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

„U celé řady dnešních profesí je v zásadě hned ze začátku vyžadováno mít nějaké školení, doplněné vzdělání, nějakou certifikaci, proto jsme k tomu přistoupili,“ komentoval úpravu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Novela umožňuje zaměstnancům v době čerpání rodičovské dovolené vykonávat stejnou práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce pro téhož zaměstnavatele.

Zlepší se i podmínky pro matky a otce, kteří se vrací do práce z rodičovské dovolené před uplynutím dvou let od narození dítěte. Zaměstnavatel bude mít po návratu pracovníků povinnost nabídnout jim stejnou pozici, nebo v případě jejího zrušení, zajistit náhradu.

Úprava by měla pomoci lidem pracujícím na směny. Dosud mají možnost sami si plánovat směny jen u práce na dálku, novela by ji rozšířila i na tu přímo na pracovišti.

V době letních prázdnin by mohli na brigádách pracovat i mladiství od 14 let bez nutnosti ukončení základního vzdělání. Podmínkou bude dodržení maximálního limitu sedmi hodin denně a 35 hodin týdně. Mladiství vykonájící lehké práce, které budou odpovídat jejich věkovým možnostem, tak mohou pomoci zaplnit sezonní pracovní místa. Minimální mzda pro mladistvé je stanovena na 112,50 Kč za hodinu.

Odměnu v jiné než české měně je nyní možné získat pouze v případě, že zaměstnanec vykonává práci v zahraničí. Novela ale umožní získat výplatu například v eurech, ale i jiných měnách, i těm zaměstnancům, kteří pracují v Česku, ale žijí v zahraničí, nebo tam mají rodinu.

Zaměstnanci, kteří z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nebudou schopni vykonávat dosavadní práci, budou mít v případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nárok na jednorázovou náhradu z povinného pojištění zaměstnavatele. Ta bude odpovídat 12násobku průměrného výdělku.

A mění se i podmínky pro partnery zaměstnanců. „Pozitivní dopady bude mít zrovnoprávnění partnerů, kdy nejen na manžela, ale i na partnera budou v případě smrti zaměstnance přecházet peněžitá práva zaměstnance do výše trojnásobku jeho průměrného výdělku,“ stojí v důvodové zprávě.