Přehledně: Jaké sankce budou drtit Rusko a Bělorusko

Před začátkem invaze se mnozí představitelé Putinova režimu při hrozbě sankcí usmívali a riziko odbývali slovy, že „takových už bylo“.

Jednání EU, Velké Británie, USA a dalších spojenců však ukazuje, že současné sankce jsou zcela bezprecedentní a mohou ruskou ekonomiku zásadně poškodit.

Vůbec poprvé bude EU ze společného rozpočtu financovat nákup a dodávku zbraní a vojenského vybavení, jež poputuje mimounijní zemi – Ukrajině. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jde podle ní o „zlomový okamžik“.

Evropská unie kvůli šíření dezinformací zakáže fungování Moskvou podporované stanice RT (Russia Today) a internetového serveru Sputnik.

„Státem vlastněná Russia Today a Sputnik a jejich přidružené společnosti už nebudou moci dál šířit lži, aby ospravedlnily Putinovu válku a zasévaly rozkol v Unii,“ uvedla šéfka EK. Evropská komise podle von der Leyenové pracuje na tom, jak „mediálnímu stroji Kremlu“ co nejdříve zabránit v šíření „toxických a škodlivých dezinformací“.

Pro ruské aerolinie bude uzavřen celý vzdušný prostor Evropské unie. Zákaz se bude vztahovat i na „soukromá letadla ruských oligarchů“. Jednotlivé evropské země v posledních dnech vlastní uzávěry oznamovaly v minulých dnech. Nyní ale jde o celoplošné řešení, kdy se tento zákaz rozšíří na celou unii.

Sankce nebudou mířit jen na Rusko, jak tomu bylo doposud. Zaměří se také na Bělorusko, kde od roku 1994 vládne autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Ten podle von der Leyenové umožnil ruské armádě útočit na Ukrajinu ze svého území.

„Zaměříme se i na druhého agresora v této válce – Lukašenkův režim. Lukašenkův režim se podílí na tomto krutém útoku proti Ukrajině. Zasáhneme ho tedy novým balíčkem sankcí. Zavedeme restriktivní opatření proti jeho nejdůležitějším odvětvím,“ uvedla předsedkyně EK.

„Tím zastavíme jejich vývoz produktů od minerálních paliv po tabák, dřevo, cement, železo a ocel,“ stojí v prohlášení von der Leyenové, které je nyní v textové podobě dostupné také na webových stránkách Evropské komise.

„Nezdolnost ukrajinského lidu je pro nás všechny inspirací. Vítáme s otevřenou náručí všechny ty, kteří musejí prchat před Putinovými bombami,“ dodala německá politička. Do zemí Evropské unie již z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové zamířilo 300 tisíc uprchlíků.

Nová opatření by měli večer odsouhlasit ministři zahraničí zemí sedmadvacítky.

Nově oznámené sankce následují ty, které von der Leyenová oznámila v noci na dnešek. Součástí balíku tak je také vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů.

Kromě odříznutí klíčových bank od SWIFTu zacílí západní spojenci také na srdce ruského finančního systému – na ruskou centrální banku a její devizové rezervy. Konkrétně je cílem těchto sankcí paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání jejich majetků na západních trzích.

List Financial Times podotýká, že USA v minulosti uvalily sankce pouze na centrální banky KLDR, Íránu a Venezuely.

EU, Velká Británie, USA, Japonsko, Austrálie a další státy také omezí dovoz klíčových komponent pro ruský těžební průmysl, náhradních dílů pro letadla a také citlivé IT technologie.

Kromě ekonomiky cílí sankce také na jednotlivé osoby – z těch nejvýš postavených na samotného prezidenta Vladimira Putina a jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Jejich majetky a majetky jejich rodinných příslušníků se tak dostanou do hledáčku západních států.

Postihu však neuniknou ani další postavy z nejvyšších pater putinovského režimu, ale také poslanci, kteří schválili uznání separatistických republik na východě Ukrajiny.

Ale jde také o rozsáhlé majetky řady ruských „oligarchů“, kteří našli bezpečný přístav například v Londýně, ale i jinde ve světě.