Přebytek plynu. Nevídaný fenomén tlačí ceny dolů

Pryč jsou časy, kdy plyn a ropa byly pouhou komoditou. Za poslední rok se ze zdrojů energií stala zbraň, kterou se ale podle všeho podařilo zvládnout. Plynové zásobníky napříč Evropou hlásí rekordní naplněnost a ceny zemního plynu v posledním měsíci jsou nejnižší za dva roky.

„Topnou sezonu jsme zahájili dobře. Zásobníky v Evropě byly naplněné většinou z 90, u nás i ze 100 procent. To, že skončíme dobře, bylo tedy zřejmé již zhruba od ledna. Je to ale podmíněné tím, že na podzim jsme plyn nakupovali, ať to stojí, co to stojí,“ vysvětluje Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Na trzích v Evropě i Asii nyní panuje přebytek zemního plynu. Komodita, kterou Rusko poslední rok využívá jako nástroj vydírání, je nyní volně dostupná a její cena klesá.

Před začátkem topné sezony na podzim loňského roku bylo nutné obrnit se před rizikem, že se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne přistoupit například k úplnému přerušení dodávek plynu.

Ovšem i přes měsíce trvající snižování dodávek ruského plynu se podařilo zajistit dostatečné dodávky z jiných zdrojů a topnou sezonu úspěšně zvládnout. „Nyní je naplněnost napříč Evropou kolem 50 procent, což je opět nezvykle hodně, a my si tak můžeme na chvilku oddechnout,“ popisuje situaci v polovině dubna Gavor.

Největší zásoby má v současnosti Německo, které má podle odhadů Gas Infrastructure Europe ve svých zásobnících přes 161 TWh plynu, což se rovná 64 procentům celkové kapacity. Česká republika drží v zásobnících 23,8 TWh, sedmé největší množství v Evropské unii. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu jsou domácí zásobníky plné ze 48 procent.

„Nedostatek plynu jinak ještě zcela vyřešený není. Evropa stále nakupuje kolem 10 procent plynu z Ruska, u čehož vnímám stále vysoké politické riziko. To, že plyn stále teče přes Ukrajinu, je malý zázrak,“ tvrdí Gavor.

„Dokázali jsme mobilizovat zdroje plynu, ale také jsme dokázali výrazně šetřit. Podařilo se naplnit cíl úspory 15 procent, o kterém jsme si také nebyli jisti, zda bude dosažitelný,“ podotýká expert.

„Příznivá situace na trhu s plynem vedla v posledních měsících k výraznému poklesu ceny. Ta se nyní dotkla dvouletého minima a pohybuje se kolem 50 až 60 dolarů za MWh. Velkoobchodní ceny se podle mého názoru dostaly víceméně na dno. Za poslední měsíc ceny dále neklesají, pohybují se v rozmezí plus minus deseti eur,“ říká Gavor. Další výraznější pokles ale už neočekává.

Přesto ale můžeme čekat pokles cen v sektoru konečných cen. Obchodníci měli v posledních měsících příležitost nakupovat levný plyn, který nyní budou moci nabídnout svým zákazníkům.

Nyní je tedy pravděpodobné, že ceny půjdou dolů pro domácnosti i podnikatele. „Pakliže se nestane žádná neblahá událost, bude určitě zrušen vládní strop na ceny plynu. Hlavně by se ale měla rozšířit nabídka ‚podstropových‘ produktů, což se už měsíc děje. Z hlediska domácností jsme tedy teprve na začátku, pokles cen by měl pokračovat a nabídka by se měla rozšiřovat,“ myslí si Gavor.

Přestože situace je v současné době dobrá, budoucnost skrývá několik neznámých. Dostupnosti plynu nahrávalo několik faktorů, které se nemusí opakovat. Kromě slabé zimy a úspor pomáhal i fakt, že se Čína dosud zcela nevzpamatovala z dopadů koronavirové pandemie. Její průmysl tak nejel naplno a země nepotřebovala tolik plynu. Větší poptávka by cenu zvyšovala.

Poslední slovo tak budou mít tedy především celosvětové ekonomické trendy tažené hlavně právě Čínou a zbytkem asijského světa. „Všichni cítíme, že světová recese není úplně nepravděpodobný scénář. A naopak, pokud se Číňané rozjedou, budeme je muset přeplácet,“ shrnuje Gavor.

„Rovnováha plynárenství v Evropě je pro rok 2023 mnohem křehčí,“ upozornil ve své zprávě Francouzský institut mezinárodních vztahů minulý týden. „Jakékoliv sebemenší narušení dodavatelských řetězců může mít závažné důsledky,“ shrnuje situaci.