Prasečí farmy dostanou stamilionovou injekci na přežití. Maso je moc levné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo zemědělství vedené Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) oznámilo stamilionovou finanční injekci pro chovatele prasat. Letos by si v mimořádných dotacích mohli sáhnout na celkem 1,2 miliardy korun. Z toho odhadem sto milionů zahrnuje nový program, kdy se na ustájení prasnice poskytne částka od 35 do 80 tisíc korun. Peníze se poskytnou na ozdravení chovů s cílem zabránit rozšiřování některých chorob prasat. U dalších programů začala platební agentura proplácet v zálohách až 70 procent celkové sumy. Peníze se tak k farmářům dostanou o měsíce dřív, než je běžné.

Důvodem mimořádné pomoci je hluboká krize v sektoru chovu prasat. „V současnosti jsou ceny, za které zemědělci vepřové prodávají, na úrovni roku 1994. Náklady jim přitom stouply na více než dvojnásobek a nadále rostou, i vlivem zdražování energií či krmných směsí,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. „Situace v sektoru prasat je v současnosti opravdu kritická. Hraje se o to, ve kterých zemích chov prasat přežije, a ve kterých zcela vymizí,“ dodal.

Důvodů krize je několik. Čína, která je největším světovým spotřebitelem vepřového, omezila nákupy z Evropy kvůli africkému moru v Německu. Tím vznikl v Evropě přebytek tohoto druhu masa. V České republice také klesla spotřeba vepřového kvůli tomu, že pandemie koronaviru paralyzovala sektor gastronomie.

„V poslední době ukončilo činnost asi deset až patnáct chovů. V sektoru je velká krize. Poslední rok a půl výkupní ceny zdaleka nedosahují nákladů, nižší jsou až o 35 procent,“ popsal situaci ředitel Svazu chovatelů prasat Josef Luka.

Výkupní cena za kilogram vepřového masa je v současné době zhruba 40 korun, tedy nejméně šest korun pod nákladovou cenou, uvedl Luka. Loni byla cena za kilogram jatečné váhy dokonce 33,50 Kč. Zemědělci, kteří udrželi své chovy, tak podle něj prasata dotují z jiné činnosti.

Soběstačnost ve vepřovém mase je nejnižší ze všech potravinářských komodit. Zhruba polovinu produkce Česko dováží, často ze Španělska, Dánska nebo Polska. Soběstačnost byla loni podle dat Ministerstva zemědělství 51,2 procenta.

V Číně se evropské maso stalo méně konkurenceschopným. Asijská velmoc se před třemi lety potýkala s masivní epidemií moru, v důsledku kterého se vybila až třetina chovů. Část produkce se sice podařilo obnovit, ale maso pro tamní spotřebitele zdražilo a stalo se méně dostupné. Kromě toho, že v zemi klesla spotřeba, je trh pod větším tlakem jihoamerických farem, které jsou schopny vyrábět levněji než evropské.

Někteří zemědělci ale upozorňují, že nejde neustále tuzemské chovy dotovat, protože jsou dlouhodobě neproduktivní. Každoročně Ministerstvo zemědělství uvolňuje prostřednictvím národních dotací chovatelům prasat zhruba jednu miliardu korun.

„Já osobně jsem proti dotacím. Ale jsme v situaci, kdy okolní země dotují výrobu ještě víc než v České republice. Jsme zastánci místní produkce. Bez dotací by tady už nebyla skoro žádná prasata,“ říká Luka.

Místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl je však přesvědčen, že problémy tuzemských chovatelů nemají příčinu jen v dotacích, ale v nízké produktivitě tuzemských chovů.

„Česká republika není konkurenceschopná ve výkonnostních parametrech chovu prasat. Na jednu prasnici vyprodukujeme 2237 kilogramů masa (Prasnice má selata, která se vykrmí a prodají), průměr v EU 2427 kilogramů. Itálie má 3126 kilogramů,“ cituje Jan Štefl průzkum České zemědělské univerzity z roku 2019.

Česká republika je pod průměrem také v počtu odchovaných selat. Zatímco Dánsko odchová 32 kusů selat na prasnici, Česká republika 25 kusů. „Pokud má být chov efektivní, prasnice nesmí propást žádnou říji, ale to se ve velkochovu těžko ohlídá,“ říká Štefl.