Pracovní trh se blíží bodu zlomu. Budou chybět lidé, říká poradkyně

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco doposud odcházelo do důchodu zhruba stejně lidí, jako jich přicházelo na pracovní trh, v roce 2030 se tato rovnováha začne lámat. Podle propočtů poradenské skupiny Moore Czech Republic by do roku 2045 mohlo na trhu práce chybět na půl milionu lidí.

Nejde přitom jen o nedostatek lékařů, řidičů nebo technických pracovníků. Generační obměna čeká také účetní, mzdové specialisty, daňové poradce nebo auditory. Právě do těchto profesí navíc vstupuje umělá inteligence, která mění podobu jejich práce a stojí například za postupným úbytkem některých juniorních pozic.

„Musíme se smířit s tím, že všechno, co AI může nahradit, tak do budoucna nahradí. To je realita. S tím se musíme naučit nějakým způsobem fungovat. A co umí nahradit? Administrativní práci. Určitě do jisté míry nahradí odbornost, ale nenahradí zkušenost,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv Byznys Monika Marečková, řídící partnerka a CEO poradenské společnosti RSM.

„A to je něco, proč potřebujete poradce, proč jdete za svou účetní, za mzdovou poradkyní, daňovou poradkyní, za někým, kdo vám pomůže s transakcemi nebo s nějakým novým IT systémem nebo s technologií,“ dodává.

České firmy podle ní zůstávají v zavádění umělé inteligence do svých procesů za ostatními státy pozadu. Podle průzkumu RSM považuje umělou inteligenci za jednu z hlavních strategických priorit pouze 22 procent firem a dalších 18 procent nedokáže její význam pro svůj byznys vůbec posoudit. Výjimkou zůstává IT sektor, kde je AI strategickou prioritou pro 91 procent firem. V USA oproti tomu vnímalo AI jako důležitou 86 procent firem.

Ve Spojených státech a Kanadě sleduje návratnost investic do umělé inteligence 99 procent firem. V Česku naopak 57 procent firem nedokáže říct, zda se jim investice do AI skutečně vrací. Jednou z hlavních překážek jsou podle nich obavy o ochranu dat.

Marečková ale upozorňuje, že problém není jen v technologiích. Kritizuje také způsob, jakým stát připravuje legislativní změny a digitalizaci pro podniky.

„Zatímco v digitalizaci nás občanů si stát vede docela dobře, o firmy se stará vysloveně žalostně. Za všechny ty legislativní změny, které se chystají na poslední chvíli, ráda zmíním třeba zákon o účetnictví a další legislativní změny,“ popisuje.

Jako další příklad uvádí zavádění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které podle ní řadě firem i mzdových specialistů i přes dobrý úmysl výrazně zkomplikovalo práci. Pro inspiraci přitom Česko nemusí chodit daleko. V digitalizaci jsou podle Marečkové lepší hned sousedé v Polsku nebo na Slovensku. Lépe si ale vedou také Maďaři.

„Na Slovensku bude fungovat digitální evidence faktur. Je to zase něco, co musíme přijmout z hlediska evropské legislativy do roku 2030 a většina evropských firem už to zavádí nebo už to má. U nás jsme v létě zorganizovali pracovní skupinu a v programovém prohlášení této vlády to třeba vůbec ještě není,“ popisuje.

Problém podle ní nespočívá jen v samotném přijímání zákonů, ale také v tom, jak málo času pak firmy dostávají na jejich zavedení do praxe. Daňové novely se podle ní často schvalují na poslední chvíli, přestože zaměstnavatele čeká následně úprava interních procesů, směrnic i softwarů.

Řešením nedostatku lidí může být podle Marečkové také větší flexibilita na pracovním trhu. Upozorňuje na průzkum platformy Mumdoo, ze kterého vyplývá, že v Česku je 211 tisíc nepracujících rodičů a 70 procent z nich by chtělo pracovat. Právě větší flexibilita by podle ní mohla firmám pomoci využít potenciál lidí, kteří dnes na trhu práce chybějí.

Stát by podle ní měl především omezit časté změny pravidel pro zaměstnanecké benefity a finálně přijmout zákon o transparentním odměňování, na který firmy stále čekají. Pojí se s ním pro ně totiž řada povinností.

„Myslím, že jsme úplně promarnili léto, kdy mohl být čas a prostor připravit směrnice a prostředí ve firmách. Na podzim mají všichni spoustu práce a budeme to zase dělat hekticky a překotně,“ vysvětluje. Časté legislativní změny podle ní zaměstnavatelům zbytečně přidělávají práci a komplikují přípravu na nové povinnosti.

Přes kritiku státu ale Marečková vyzdvihuje přístup samotných českých firem. Oceňuje jejich odvahu investovat v zahraničí, pragmatický přístup ke vzdělávání zaměstnanců i snahu rozvíjet jejich schopnosti a pečovat o ně. Prostor ke zlepšení ale vidí v již zmiňovaném zavádění umělé inteligence.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.