Článek
Pro snižování cen potravin momentálně prostor není, oznámila dnes na tiskové konferenci prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Podle ní se totiž neustále zvyšují náklady na výrobu, které meziročně vzrostly o 50 až 80 procent. Na vině jsou také drahé energie, které stojí podnikatele čtyřikrát více než v roce 2019. To zasáhlo převážně malé a střední podnikatele, kteří na rozdíl od velkých podniků nedosáhli na kompenzace. „Tyto podniky navíc mnohdy nemají tak výhodné smlouvy s dodavateli energií,“ komentuje situaci Večeřová.
Dalším zvyšujícím se nákladem jsou také obaly, jejichž ceny se v letošním roce podle Večeřové zvedly o třicet až čtyřicet procent. Každý potravinář je navíc za každý obal povinen platit jeho recyklaci, třídění a sběr. „Tyto poplatky jsou opravdu enormní a opět se oproti minulému roku zvedly o jednatřicet procent,“ říká Večeřová. Místo ukazování prstem by se podle ní měly řešit především příčiny, které ke zdražování vedou.
Potravinářská komora
- Vznikla v roce 2001 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Je zájmovým sdružením právnických osob z odvětví potravinářského průmyslu a zastupuje především zpracovatele potravin.
- V pomyslném řetězci, který tvoří zemědělci jako producenti potravin – zpracovatelé – prodejci, hlavně obchodní řetězce, jsou tedy středním článkem.
Od poloviny roku by se ceny měly ustálit
Do poloviny roku se tedy podle ní ještě bude pravděpodobně mírně zdražovat, pak by ale mělo dojít ke stabilizaci cen. Ceny by pak měly růst pouze u výrobků, kterých bude nějakým způsobem nedostatek.
Stoupat by podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Radka Slance měly například ceny masa. Zvýšení nákladů se podle něj totiž v roce 2022 do finálních cen produktů ještě nepromítlo dostatečně.
Téma drahých potravin se v poslední době řeší jak v médiích, tak na vládě a mezi experty. Ceny totiž raketově rostou a mají zásadní vliv na výši inflace. Lidé si na vysoké ceny stále více stěžují a úřady i vláda slíbily, že se tím budou zabývat. Z neúměrného navyšování cen se neustále obviňují zemědělci, kteří potraviny produkují, zpracovatelé i obchodní řetězce, tedy všechny články řetězce, po kterém putují potraviny z pole až do regálů.
Podle Večeřové mají konečné ceny potravin v regálech často až stoprocentní přirážku oproti cenám, za které zpracovatelé prodejcům potraviny dodávají.
Do té ale Úřad pro ochranu potravinářské soutěže (který na tuto problematiku dohlíží) nemůže nijak zasahovat. Výjimku tvoří pouze čtyři potraviny, u nichž bude nyní úřad přirážky plošně kontrolovat, což Večeřová vítá. O které čtyři potraviny se jedná, úřad zatím nesdělil. „Jak známe vynalézavost obchodních řetězců, tak jistě ve chvíli, kdy by se šetřila nějaká položka, tak všichni ty ceny upraví,“ komentuje situaci Večeřová. „Osobně si myslím, že jednou z těchto položek bude cukr,“ dodává.
Výrobky s vysokou přirážkou se ovšem neprodávají tak dobře. Zákazníci totiž stále častěji nakupují především zboží v akcích, u kterých podle Večeřové obchodní přirážka činí asi 40 až 50 procent. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy se v akcích prodá 62 procent výrobků.
Minulý rok se zdražovaly potraviny po celé Evropě, nejvíce však podle údajů Eurostatu ceny rostly v Maďarsku, konkrétně o 49,6 %. Česká Republika je v žebříčku šestá (27,2 %), Slovensko páté (29 %). Nejlépe si vedlo naopak Irsko (12,1 %) či Lucembursko, kde ceny vzrostly o 11,1 %.
