Poslední vesnice v Evropě, která musí ustoupit těžbě uhlí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zhruba 200 obyvatel východoněmecké vesničky Mühlrose, která se nachází poblíž hranic s Českem a Polskem, si musí najít nový domov – musí uvolnit místo uhelnému dolu. Jeden z posledních obyvatel městečka, Detlef Hottas, žije na tamním statku se svou ženou, pár vlastní několik ovcí a slepic. „Nechtěl jsem se přesídlit, protože jsem se tu narodil. Tahle vesnice je můj domov,“ řekl pro agenturu Bloomberg.

Německo, v jehož vládní koalici je i Strana zelených, chce urychlit svůj přechod na obnovitelné zdroje energie. Největší evropská ekonomika se však do značné míry stále spoléhá na uhlí. Důvody jsou dva.

Německo se v rámci tzv. Energiewende, tedy plánu na proměnu tamní energetiky a přechod k obnovitelným zdrojům a snižování emisí, vzdalo jaderných elektráren. Druhým důvodem je pak válka na Ukrajině, kvůli které došlo k zastavení dodávek plynu z Ruska a Německo nemělo jinou možnost než dál využívat uhlí.

Důsledkem pak je, že se v historické vesnici Mühlrose blíží výstavba obřího povrchového uhelného dolu energetické společnosti Lausitz Energie Bergbau AG (LEAG), která spadá do holdingu českého miliardáře Daniela Křetínského. Ta bude v dolu těžit takzvané hnědé uhlí nízké kvality. Více než dvě třetiny budov zmizely během výkopových prací, které byly koncem června v plném proudu. Uprostřed cedulí s nápisem „zákaz vstupu na cizí pozemek“ zůstalo jen pár domů.

„Pro mě je to prostě neuvěřitelné,“ říká pro Bloomberg Jadwiga Mahlingová, evangelická farářka, která v této farnosti žije už asi deset let. „Všichni mluví o přechodu na čistou energii, ale tady se rozhodlo čistě v zájmu byznysu.“

Německá vláda mimo jiné uzavřela dohodu s tamním uhelným gigantem RWE AG o ukončení používání hnědého uhlí do roku 2030. LEAG chce proto získat přístup k uhlí, jež leží pod Mühlrose, co nejdřív. Společnost podala žádost o těžbu v březnu a státní regionální úřad tvrdí, že ji posuzuje.

Německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck ze strany Zelených na tiskové konferenci v Berlíně počátkem června řekl, že hnědé uhlí v minulosti zajišťovalo bohatství země, ale jeho čas se chýlí ke konci. Přesto toho může udělat jen málo, protože smlouvy podepsané předchozí vládou s těžebními společnostmi nyní brání politickému úsilí zbavit se uhlí.

Josephine Sembová, výzkumná pracovnice Evropské univerzity ve Flensburgu, která je spoluautorkou studie o těžbě hnědého uhlí zveřejněné koncem června, tvrdí, že těžba pod Mühlrose by byla neekonomická. LEAG má ale jiný názor. „Předpokládáme, že budeme generovat příjmy až do roku 2038,“ nastínil generální ředitel Thorsten Kramer.

Mühlrose, kde kdysi žilo 600 obyvatel, bude poslední vesnicí, která půjde k zemi, aby uvolnila místo uhelnému dolu. Vesnice má nicméně s ústupky před těžbou uhlí zkušenosti. Komunistická vláda v bývalém Východním Německu totiž stavěla téměř celý svůj energetický program na hnědém uhlí. V 60. letech minulého století tak nejdřív musel zmizet tamní hřbitov, těžbě pak podlehly i další části obce.

Poslední hnědé uhlí vyjelo z tamního dolu v roce 1997. Obyvatelé si tenkrát mysleli, že dny těžby jsou pryč. O deset let později však švédská energetická společnost Vattenfall – tehdejší majitel dolů – rozhodla jinak a oznámila plány na rozšíření těžby.

Podle starosty Roberta Sprejze došla tamním obyvatelům trpělivost. Rozhodli se proto, že se odstěhují. „Bylo to jejich přání přesídlit. Už je prostě nebavilo žít uprostřed hluku a prachu. V době největšího provozu se u nás musela okna mýt téměř denně,“ popsal.

Společnost LEAG očekává, že do konce letošního roku převezme všechny pozemky do svého vlastnictví a v roce 2029 začne těžit. Pokud těžební úřad plány na likvidaci schválí, podají majitelé tamního lesa právní stížnost, říká René Schuster, aktivista ekologické skupiny Zelená liga.