Článek
Problémy, se kterými se nyní potýkají hutě Liberty Ostrava, ovlivní celý moravskoslezský region a případný pád společnosti by nastartoval řadu změn, shodli se zástupci kraje i podnikatelů.
„Každá katastrofa stmeluje a je to signál, abychom se zamysleli nad budoucností a byli jsme na tyto situace lépe připraveni,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance a investice Jaroslav Kania na regionální konferenci v Kopřivnici, kterou pořádají Seznam Zprávy k žebříčku Česká elita.
Podle členky představenstva společnosti Witkowitz Michaely Žvakové je třeba zaměřit se na proměnu kraje a dát příležitost i jinému průmyslu. „Je třeba se více soustředit například na technologicko-průmyslový vývoj a ne pouze na těžkou výrobu,“ uvedla.
Podle Pavla Sovičky, jednatele společnosti Panattoni, je třeba umožnit vstup nových firem a expanzi těch lokálních, které absorbují propuštěné zaměstnance.
Zásadní výhodou v boji o nově přicházející investory je podle Denisy Materové, členky představenstva Promet Group, strategické umístění regionu v rámci Evropy. „Můžeme být atraktivní a máme spoustu ploch, které jsou průmyslovými zónami, s nimiž můžeme dále pracovat,“ uvedla.
Podle náměstka hejtmana Jaroslava Kanii je ale problém nabídnout investorům tyto plochy v celku. „Bojujeme s tím, že není vůle vlastníků tyto plochy pro společnost obětovat, aby se Moravskoslezský kraj díky přicházejícím společnostem rozvíjel,“ uvedl.
Zdlouhavé stavební řízení odrazuje investory
Problém podle jeho slov netkví pouze ve scelování pozemků a jejich výkupu. Zdlouhavé jsou také snahy o změny územního plánu. Právě ty podle Pavla Sovičky, jednatele společnosti Panattoni, také velmi často odrazují potenciální zahraniční investory.
„V některých případech Ministerstvo průmyslu a obchodu nejprve dojedná investora a následně pro něj hledá vhodnou lokalitu. Takový přístup si ale v českých podmínkách nemůžeme dovolit. To je možné v Polsku, jejichž územní plán umožní zahájit stavbu do tří až šesti měsíců. V Česku je ale územní plán jen idea, která negarantuje, že se na území může stavět. To samozřejmě zahraničního investora odrazuje,“ uvedl Sovička v debatě.
České firmy musí ještě růst
Příchod podniků a investorů ze zahraničí je ale pro další úspěch regionu podle Denisy Materové, členky představenstva Promet Group, zásadní. Tuzemští investoři na takový krok totiž ještě nejsou připraveni.
„Řada českých firem začala podnikat po revoluci a myslím si, že potřebuje z pohledu firem ještě více vyrůst, tak jako jsou zahraniční investoři,“ uvedla s tím, že optimálním stavem by na trhu byla rovnováha mezi tuzemskými i zahraničními podnikateli.
„Správný je mix. Myslím, že bychom měli české firmy podporovat co nejvíce v tom, aby chtěli růst doma. Zůstává tu s nimi totiž přidaná hodnota,“ dodává.
Řešením, aby investoři ze zahraničí místo Česka nevolili jiné země, by podle náměstka Jaroslava Kanii mohla být změna legislativy. „Pokud se chceme posunout, legislativci by se měli zamyslet nad tím, zda by v postižených krajích měla platit výjimečná legislativa, která umožňuje rychlejší start,“ uvedl.
Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček 100 nejhodnotnějších českých firem. Kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku je možné zjistit další podrobnosti o umístěné společnosti.
Partnery České elity jsou společnosti ORLEN Unipetrol, Penta Fund, Burza cenných papírů Praha, UniCredit Bank, A&O Shearman.
Odborným garantem žebříčku TOP 100 České elity je společnost Deloitte.