Článek
Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. „Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL,“ uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček.
Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislou na ruské ropě.
V současné době ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým proudí ropa z Ruska. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Ten začíná v Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
Dovoz ropy ropovodem Družba tak stoupá i přes protiruské sankce zaváděné kvůli invazi na Ukrajinu. Předloni v prosinci začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Dovoz ropovodem Družba, jehož jižní větev vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, má však z embarga dočasnou výjimku.
Objem ruské ropy by měl v budoucnu klesat. Mero loni spustilo práce na rozšíření TAL. Projekt za přibližně 1,6 miliardy korun má od příštího roku zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Česko by se tudíž mohlo podle současných plánů státu zcela odstřihnout od ruské ropy.
Mero je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do ČR.
Česko bylo v minulosti vedle ropy závislé také na dodávkách plynu z Ruska. EU však od roku 2022 v rámci protiruských sankcí začala omezovat dovoz ruského plynu. Zatímco před zahájením ruské invaze na Ukrajině byl podíl ruského plynu dovezeného do Česka kolem 97 procent, loni činil 3,8 procenta. Většina plynu tak nyní do ČR proudí z Norska a LNG terminálů v Nizozemsku a Belgii.