Článek
Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se loni na podzim meziročně zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Vyplývá to z říjnového průzkumu správce pohledávek KRUK mezi tisícovkou respondentů.
Zvýšil se rovněž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň tříměsíčního příjmu z 25 na 28 procent, stejně jako těch s úsporami tří- až šestiměsíčního příjmu, z 21 na 22 procent.
„Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu průzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků,“ uvedla ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Ideální stav je podle ní mít naspořenou částku alespoň tří měsíčních platů.
Úspory mají nejčastěji mladí lidé ve věku 18 až 24 let, kteří si typicky drží rezervu ve výši svého jednoměsíčního příjmu, a Češi v produktivním věku 45 až 54 let. Ti mají nejčastěji úspory mezi jedno- až tříměsíčním výdělkem. Častěji mají úspory lidé s vysokoškolským vzděláním, a to 86 procent z nich, či středoškolským vzděláním, 73 procent. Respondentů se vzděláním bez maturity má finanční rezervu 63 procent.
Spořit se daří především obyvatelům Jihomoravského a Jihočeského kraje, nejméně obyvatelům kraje Pardubického a Středočeského. Například v Ústeckém kraji sice mají úspory dvě třetiny domácností, ale zpravidla svého měsíčního příjmu, doplnila Palendalová.
