Článek
Ruský rubl v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar a po ostrých slovech z řad politiků na to nečekaně zareagovala i tamní centrální banka, která zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent.
Ruská měnová autorita o tom dnes informovala v tiskové zprávě a později uvedla, že další zvýšení úroků může následovat. V pondělí Putinův ekonomický poradce Maxim Oreškin kritizoval ruskou centrální banku poté, co se hodnota rublu doslova propadla vůči americkému dolaru až nad bariéru sto rublů za dolar, tedy na nejslabší úroveň za posledních 17 měsíců.
Od začátku letošního roku je ruská měna vůči té americké slabší o více než 30 procent. Začátkem loňského února, tedy těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, stál dolar kolem 75 rublů.
Oreškin dává pokles kurzu měny za vinu centrální bance, která podle něj prosazovala uvolněnou měnovou politiku. Výrok Putinova poradce podle agentury Reuters odhaluje rostoucí neshody mezi Kremlem a centrální bankou. Ta vzápětí avizovala, že na příštím zasedání nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby ve snaze podpořit měnu.
Oreškin pro tiskovou agenturu TASS uvedl, že Kreml si přeje silnou měnu a očekává brzké kroky ruské centrální banky, aby se situace vrátila do „normálu“. Hovořil také o intervenci, která by přiměla centrální banku, aby zakročila dřív než na dalším zasedání bankovní rady plánovaném na 15. září.
A jen několik hodin po slovech Putinova ekonomického poradce, oznámila centrální banka, že se její bankovní rada mimořádně sejde. Tím alespoň na čas hodila rublu záchranné lano.
„Inflační tlaky sílí,“ uvedla dnes centrální banka. „Cílem našeho rozhodnutí je omezit rizika pro cenovou stabilitu. Znehodnocování rublu se do cen promítá čím dál zřetelněji a na vzestupu jsou také inflační očekávání,“ dodala. Nejbližší řádné zasedání měla přitom původně naplánováno až na 15. září. Jestliže se proinflační rizika zvýší ještě více, pak bude nutné podle centrální banky zřejmě základní sazby ještě zvýšit. Toto varování centrální banka dodala až později, bezprostředně po zvýšení úroků o něm nehovořila.
Válka něco stojí
Na ruskou ekonomiku mají negativní dopady sankce, které vůči Rusku zavedly západní státy za to, že Putinův režim loni v únoru napadl Ukrajinu. Bezprostředně po zahájení invaze, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent. To bylo zatím poslední mimořádné zvýšení sazeb, to další přišlo až dnes. Až se po začátku invaze situace zklidnila, začala centrální banka základní sazbu snižovat, až se s ní loni v září dostala na 7,50 procenta.
Rubl prudce oslabil už na konci loňského února, hned po zahájení invaze. Loni v březnu tak dolar vystoupil až nad 120 rublů, než se ruská měna vzpamatovala a v následujících měsících zpevnila na maximum za více než sedm let. Přispělo k tomu omezení pohybu kapitálu, k němuž Rusové přistoupili, a také růst exportních příjmů. Už loni v červnu ruská měna zpevnila pod 60 rublů za dolar.
Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru asi 30 procent hodnoty a od začátku invaze na Ukrajinu asi 25 procent. Dnes po nečekaném zvýšení základní sazby měna skokově zpevnila až na 94,55 rublu za dolar, později ale drtivou část zisků odevzdala a po poledni se pohybovala kolem 98,40 rublu za dolar.
Když Rusko loni zahájilo invazi na Ukrajinu, guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová si získala uznání za to, jak měnovou politiku řídí. Kvůli propadu kurzu rublu a vysoké inflaci se ale dočkala kritiky, zejména od nacionalistů, kteří podporují Putinovo válečné tažení. Veřejná kritika, ke které přikročil Kreml, tlak na guvernérku ještě zesílil. Příští rok v březnu se budou v Rusku konat prezidentské volby a spotřebitelé zápasí s vysokým růstem cen základního zboží.
„I když takové znehodnocení představuje riziko zvýšení inflace, je to i signál, který vysílá ruské veřejnosti zprávu o nákladech invaze na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Reuters hlavní makroekonom společnosti Equiti Capital v Londýně Stuart Cole. „A proto bude za dnešním rozhodnutím pravděpodobně prvek politiky i ekonomiky,“ dodal.
Ekonomika se propadá
Míra inflace v Rusku loni v dubnu vzrostla na 17,8 procenta a byla nejvyšší zhruba za 20 let. Do letošního jara klesla pod čtyřprocentní cíl centrální banky, nyní se ale pohybuje znovu nad čtyřmi procenty. Centrální banka uvedla, že v ročním srovnání a po sezonním přepočtu dosáhl cenový růst za poslední tři měsíce v průměru 7,6 procenta.
Jak se protahuje válka na Ukrajině, zhoršuje se v Rusku i stav veřejných financí. Narůstá rozpočtový deficit a země pociťuje i nedostatek pracovních sil. To vše letos přispívá k růstu inflace. Výrazné oslabení rublu ze zhruba 70 rublů za dolar na začátku roku na současných 100 rublů ale donutilo centrální banku jednat. Za pád rublu může podle ní čím dál menší přebytek na běžném účtu, který se od ledna do konce července meziročně snížil o 85 procent.
Centrální banka už minulý týden přestala za ministerstvo financí nakupovat devizy, aby zmírnila nadměrné kolísání kurzu rublu. Tento krok v důsledku vedl k tomu, že Rusko se vzdalo dosavadního rozpočtového pravidla. Analytici se shodují, že tato opatření sama o sobě byla co do rozsahu příliš slabá na to, aby kurz rublu významněji podpořila.
„Dnešní zvýšení základní sazby to krvácení zastaví jen dočasně,“ řekl hlavní ekonom londýnské společnosti Capital Economics Liam Peach, který má na starosti mladé tržní ekonomiky. „Kvůli sankcím bude Rusko těžko přitahovat zahraniční kapitál a na devizové intervence už mu nezbývá mnoho munice. Centrální banka má některá nezmrazená aktiva v čínských jüanech a zlaté rezervy, ale ta laťka pro jejich použití bude zřejmě nastavena vysoko,“ dodal.
