Článek
O budoucnosti energetiky a především plynu debatovali odborníci v rámci Institutu pro veřejnou diskuzi. A plynovou budoucnost vidí převážně optimisticky. V nejbližších letech očekávají vzrůst spotřeby a mohly by se i stabilizovat ceny.
S ohledem na klimatické cíle se ale plynárenská infrastruktura do budoucna poněkud promění a energetika se postupně odkloní od zemního plynu k vodíku, biometanu a syntetickému metanu.
Plyn by v nejbližších letech mohl hrát roli hlavně v přechodu na jiné zdroje. Podle Pavla Cyraniho, místopředsedy představenstva ČEZ, je velkým tématem dekarbonizace. Uhlí totiž v ČR stále hraje významnou roli ve výrobě elektřiny a tepla z centrálního vytápění. Životnost mu ovšem končí již před rokem 2030 a právě kvůli odklonu od tohoto zdroje by spotřeba plynu mohla do budoucna růst.
Podle Jana Zápotočného, místopředsedy představenstva E.ON, spotřeba plynu v domácnostech aktuálně klesá, stejně tak v průmyslu. Očekává však, že spotřeba plynu bude v příštích letech především v průmyslových odvětvích naopak stoupat.
„Plyn bude hrát nadále klíčovou roli, zejména v průmyslu, kde se za něj bude jen obtížně hledat náhrada, a také při výrobě elektřiny kvůli exitu uhelných elektráren. A v neposlední řade bude důležitý pro zajišťování výkonové rovnováhy v soustavě, případně pro obchodování se silovou elektřinou nebo řízení vlastní odchylky,“ myslí si Zápotočný.
Hlavně že jsme zvládli odstřižení od Ruska
Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu vznikla kolem plynu spousta otázek, včetně toho, jestli vůbec budeme schopni nahradit plyn dodávaný z Ruska. Spotřeba zemního plynu v roce 2022 meziročně klesla oproti předchozímu roku o 20 procent a klesla také výroba elektřiny z plynu.
Přechod na neruské zdroje plynu byl ale podle Jana Zaplatílka, ředitele odboru elektroenergetiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), rychlý. „Skutečnost, že tento proces trval jen krátkou dobu a žádný ze zákazníků nebyl ve svých požadavcích na dodávku plynu krácen, si zaslouží výrazné ocenění a obdiv a svědčí o flexibilitě odvětví,“ komentoval těžké období Zaplatílek.
„Zjistili jsme, že jsme schopni posílit těžbu plynu v Evropě. Dokázali jsme zajistit LNG terminály a přepravu různých typů plynu. Navíc jsme schopni uzavírat nové smlouvy. Začínáme zvažovat nové typy plynu a případné plynovody, které by mohly tuto dodávku zabezpečit. Měli bychom o nich více diskutovat a méně odsuzovat,“ řekl Zápotočný.
Řešily se také ceny energií, které s počátkem invaze významně vzrostly. Podle Zápotočného se ceny začínají vracet do „normálu“, čímž se pomalu začíná zvedat také poptávka. „Co se týká cen plynu, do tří let se stabilizují. Určitě ale ne na předválečnou úroveň,“ shrnul situaci zástupce vrchního ředitele odboru elektroenergetiky MPO René Neděla.
Scénář, že by v Česku úplně zmizelo uhlí jako zdroj elektřiny ještě před rokem 2030, by podle odborníků nevedl k nedostatku elektřiny, ale mohly by výrazně růst její ceny, protože by se musela částečně dovážet ze zahraničí. Podle Cyraniho by to mohlo vést ke scénáři, kdy by v Česku byly ceny elektřiny za MWh o 25 až 35 eur vyšší než v sousedním Německu.
Do roku 2050 vidí odborníci jako hlavní energetické zdroje především jádro a obnovitelné zdroje, podle Cyraniho je ale důležité, aby se řešily zdroje, které je možné využít co nejdříve, a aby bylo Česko zároveň konkurenceschopné. Důležité budou obnovitelné zdroje energie, jako jsou kromě fotovoltaiky také větrné elektrárny.
Smysl podle něj má také snaha propojit se s okolními zeměmi, které mají přístup k obnovitelným zdrojům, a rozvíjet akumulaci elektřiny. Budoucnost vidí také ve výstavbě nových plynových elektráren, potřebná kapacita nových plynových zdrojů ale prý vyžaduje legislativní změny.