Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Někdo touží po vysoké mzdě, a to i té vykoupené nekonečným stresem. A někomu stačí méně a domů chodí s čistou hlavou. Redakce SZ Byznys přináší přehled o mzdách a platech. Nechybí v něm výpočet čisté mzdy, přehled platů a profesí, ale i rada, jak si říci o přidání.
Hrubá mzda
Jednou z hlavních částek, která se u mezd uvádí a na kterou je dobré koukat, je hrubá mzda. Ta zahrnuje základní mzdu a motivační složky, jako jsou prémie, osobní ohodnocení, příplatky, odměny či podíly ze zisku. Je běžnou praxí, že zaměstnavatel sjednává se zaměstnanci pracovní poměr právě na základě této mzdy.
Tato částka ještě neobsahuje odečty na sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu a nebere v úvahu případné daňové bonusy a zvýhodnění. Proto se výsledná částka, kterou nakonec obdržíte, bude lišit. Je ale důležité výši své hrubé mzdy znát, už jen pro ověření, jestli je vaše čistá mzda vypočtena správně.
Výpočet čisté mzdy
Čistá mzda je pak už opravdu skutečná výplata, která vám dorazí na účet a je vaše do poslední koruny. Aby člověk dokázal spočítat svou čistou mzdu, potřebuje v základu znát výši své hrubé mzdy a výši odvodů. Jako zaměstnanec totiž platíte daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Mezi tyto odvody patří:
- Sociální pojištění – 6,5 % z hrubé mzdy
- Zdravotní pojištění – 4,5 % z hrubé mzdy
- Nemocenské pojištění – 0,6 % z hrubé mzdy
- Daň z příjmu - 15 % z hrubé mzdy, u osob, jejichž daňový základ přesáhne trojnásobek roční průměrné mzdy, pak 23 %
To ale nejsou jediné proměnné, které mají na čistou mzdu vliv. Do výpočtu se mohou promítat také nejrůznější daňová zvýhodnění, a to v návaznosti na vaši životní situaci. Uplatnit lze tyto slevy:
- Sleva na poplatníka
- Sleva pro invalidní důchod 1. a 2. stupně
- Sleva pro invalidní důchod 3. stupně
- Sleva na držitele průkazu ZTP/P
- Sleva na dítě
- Sleva na dítě se ZTP/P
- Sleva na vyživovaného manžela/ku
- Sleva na vyživovaného manžela s ZTP/P
Pojďme si tedy ilustrovat na příkladu, jak tyto faktory ovlivňují výdělek.
Paní Vilma vydělává měsíčně 50 tisíc hrubého a je matkou dvou zdravých dětí. Na sociálním a nemocenském pojištění odvede 3550 Kč, na zdravotním 2250 Kč. Na daních by pak měla odvádět 7500 Kč, od toho se jí ale odečítá daňová sleva 2570 Kč a daňové zvýhodnění na děti 3127 Kč. Záloha na daň po zvýhodnění a slevách tedy tvoří 1803 Kč. Každý měsíc jí tedy na účet přijde 42 397 korun. Pokud by děti neměla, vydělala by si 39 270 korun.
Hrubá mzda bezdětného pana Cyrila je 30 tisíc korun. Poté, co na sociálním a nemocenském pojištění odvede 2130 Kč a na zdravotním 1350 Kč, musí ještě odvést 4500 Kč na daních. Z toho se mu ale odečítá daňová sleva na poplatníka 2570 Kč, takže ve skutečnosti na dani zaplatí 1930 Kč. Jeho výsledná výplata tedy činí 24 590 korun.
Superhrubá mzda
Superhrubou mzdu v Česku zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Fungovala až do roku 2021, kdy ji zrušila vláda Andreje Babiše.
Představuje celkové mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Jde o mzdu, která je navýšená o zaměstnavatelovy odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Lidé tak odváděli daň nejen ze své hrubé mzdy, ale také ze zmíněných pojistných, která za ně platí zaměstnavatel.
Zrušení superhrubé mzdy vedlo ke zvýšení čisté mzdy zaměstnanců až o tisíce korun měsíčně.
Rozdíl mezi mzdou a platem
Jestli zaměstnanec pobírá mzdu či plat, se odvíjí od toho, kde pracuje. Plat dostávají zaměstnanci veřejného sektoru, tedy nejčastěji státní zaměstnanci. Mzdu pak pobírají zaměstnanci soukromého sektoru.
Vypočítávají se ovšem stejně a pro samotného zaměstnance v nich není prakticky žádný rozdíl.
Platy podle profesí
Odměna za práci by měla odpovídat náročnosti profese a míře odpovědnosti, kterou daná pozice vyžaduje. Čím složitější a náročnější je pracovní úkol, tím vyšší by měla být odměna, aby reflektovala nejen odborné znalosti a dovednosti, ale také psychickou a fyzickou zátěž. Rovněž by měly být zohledněny faktory, jako je riziko spojené s prací, potřeba neustálého vzdělávání a schopnost rychle reagovat na nečekané situace.
Jak si říct o vyšší mzdu
Říct si šéfovi o zvýšení platu není žádná ostuda. I přesto se do toho mnoha lidem nechce, buď se stydí, mají strach z odmítnutí, nebo se zkrátka nemohou rozhoupat. Mnohdy to člověka ani nenapadne. Pokud ale máte pocit, že byste měli nebo potřebovali dostat přidáno, je na čase si o přídavek říct.
„Musí to vzít do svých rukou. Kdo si neřekne, zvýšení platu se nedočká. U nás to není zvykem,“ radí v podcastu Ve vatě analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Kdo práci jednou za pár let změní, polepšuje si rychleji.
Existuje vhodná a méně vhodná doba, kdy otevřít téma vyššího platu. Lepší je to v momentě, kdy člověku mzda stagnuje delší čas. „Zejména v době, kdy člověku delší dobu, třeba poslední dva tři roky, mzda neroste,“ upřesňuje Dombrovský.
Dobré je také si zmapovat, jakou má člověk vlastně cenu na trhu, doporučuje analytik. V inzerátech už nabízený plat často najdeme. „Udělejte si rešerši na pracovních portálech. Za kolik nastupují srovnatelní lidé. Zhruba u 40 % obsazovaných pozic je uvedená mzda.“
Ideální je požádat o osobní schůzku, na které šéfovi předložíte své důvody, proč by vám měl mzdu zvýšit. Můžete si připravit například argumenty, jak jste firmě v poslední době prospěli, kolik peněz jste jí vydělali nebo jaké projekty v dohlednu chystáte.