Pět důvodů, proč je Česko odsouzeno k dluhům

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Existuje pět důvodů, proč český stát nemůže žít bez dluhů, ukazuje návrh státního rozpočtu na rok 2024. Právě kvůli těmto důvodům došla Národní rozpočtová rada k závěru, že vláda v dohledné době nesníží deficit rozpočtu pod tři procenta HDP a že státní dluh zanedlouho překročí hranici, kdy bude třeba zatáhnout za dluhovou brzdu.

Do kolonky výdaje ve státním rozpočtu na rok 2024 napsal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) částku o 772 miliard korun vyšší, než uvedla jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) ve státním závěrečném účtu za rok 2018. 

Jen 103 miliard z téměř osmisetmiliardového nárůstu nezamířilo do pěti resortů. Jinými slovy nejvíc peněz z daného nárůstu jde na:

Nemuselo by to vadit, kdyby se ve stejné době nezvýšily daňové příjmy „jen“ o 460 miliard.

Právě pohled na návrh státního rozpočtu, který napřesrok očekává schodek 252 miliard, vedl Národní rozpočtovou radu k neobvykle skeptickému komentáři.

Předseda úřadu Mojmír Hampl oceňuje konsolidační balíček a další změny, kterými vláda Petra Fialy hodlá zvýšit příjmy a snížit výdaje dohromady o 150 miliard, jako „dobrý začátek“, který je „z hlediska budoucnosti Česka naprosto stěžejní“.

Svým balíčkem, který právě projednává Sněmovna, ovšem vláda pouze vyrovná částku, kterou sama mezitím státní rozpočet zatížila. Dosud nezačala s nápravou „fiskálně málo zodpovědných kroků učiněných během covidové krize,“ tedy té části deficitu, kterou vyrobila pod záminkou pandemie minulá vláda Andreje Babiše (ANO).

V tom s Národní rozpočtovou radou souhlasí i další experti. „I kdyby byl vládní návrh schválen v současné podobě, nejsme za vodou. Veřejné finance budou o něco málo víc udržitelné, potřebovaly by však ještě jeden balík stejné velikosti,“ potvrzuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Hamplův úřad ve svém prohlášení vysvětluje, v čem je problém. Rozpočtu škodí „trend rozšiřování mechanismu automatických valorizací významných výdajových bloků“. Česko dosud bylo v Evropě výjimkou pouze tím, že zákon předepisoval vládě zvyšovat důchody o inflaci a část reálného mzdového růstu, i když v rozpočtu na to nebyly peníze.

Do roku 2024 však Česká republika vstupuje s tím, že bez ohledu na zadlužení státu se musí každoročně valorizovat čtyři největší rozpočtové položky. Stejně jako penze se o inflaci bude zvyšovat příspěvek státu zdravotním pojišťovnám, kromě toho bude mít vláda povinnost udržet platy učitelů nad 130 procenty průměrné mzdy a výdaje na armádu nad dvěma procenty HDP.

Otázka pak zní, jak chce stát snižovat dluhy bez toho, že zvýší daně.

Pátou položkou, ve které výdaje rozpočtu rostou největším tempem, jsou dopravní investice, které se od roku 2018 zvýšily na dvojnásobek. Je pravda, že proti letošnímu plánu klesají o 23 miliard, zároveň však ministr dopravy Martin Kupka (ODS) navrhuje, ať mimorozpočtový dopravní fond vyrovná výpadek půjčkou 26 miliard.

Ekonom Sobíšek potvrzuje, že vláda nedokáže čelit tlaku zájmových skupin z pěti klíčových resortů. Dodává přitom, že se během jednání o rozpočtu objevila další položka, která může zhoršit bilanci zásadním způsobem.

„Právě probíhá přestřelka mezi ministry, která může skončit tím, že se výdaje rozpočtu zvýší o 30 až 40 miliard,“ připomíná ekonom, že aktuální návrh rozpočtu počítá s podporou obnovitelných zdrojů energie jen v minimální míře 8,5 miliardy.

Některým členům vlády v čele s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (STAN) však vadí, že zbývající částku přes 30 miliard budou muset v příštím roce doplatit spotřebitelé.

Národní rozpočtová rada nabízí konečnou bilanci vládní rozpočtové strategie. Tzv. strukturální deficit, tedy schodek zakódovaný ve státním rozpočtu bez ohledu na ekonomický výkon, se podle Hamplových expertů „zablokoval“ nad dvěma procenty HDP, proto není předem jisté, že Fialova koalice dokáže v období 2024-2025 udržet deficit podle svého slibu pod třemi procenty.

Pomocí konsolidačního balíčku vláda nejvýš oddálí nutnost použít rozpočtovou brzdu, tedy povinnost zmrazit většinu výdajů ve chvíli, kdy státní dluh překročí 55 procent HDP. Bez úspor bude nutné brzdu použít už v roce 2028, po přijetí balíčku se povinnost posune o čtyři roky.

Ve většině ostatních kapitol se proti tomu daří ministru Stanjurovi a kolegům ušetřit přinejmenším tím, že jejich výdaje ve srovnání s rokem 2018 rostou pomaleji než inflace. Za nárůst výdajů o zbylých 103 miliard ovšem mohou do značné míry dvě oblíbené strategie. Podle jedné z nich se vyplácí zakládat nové rozpočtové kapitoly s vlastním úředním aparátem, do kterých pak lze přesunout částku v řádu miliard nebo stovek milionů.

Česku například nestačí k podpoře výzkumu rozpočet Ministerstva školství a Akademie věd, vedle toho musí státní finance rozdělovat Grantová agentura a od roku 2010 Technologická agentura (v posledních šesti letech nárůst o 2,4 miliardy). Na podporu sportu nestačí Ministerstvo školství, vedle něho vznikla v roce 2019 Národní sportovní agentura (5,2 miliardy). Podporu má vznik nových úřadů zabývajících se obranou a digitalizací, proto vedle Národního bezpečnostního úřadu vznikl v roce 2018 Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (0,7 miliardy), letos zahájila činnost Digitální a informační agentura (dvě miliardy).

Další nové výdaje je možné skrýt v rozsáhlé kapitole „Všeobecná pokladní správa“ (VPS). V oboru digitalizace například VPS převzala od Ministerstva vnitra náklady za lépe zabezpečenou internetovou poštu, tedy za datové schránky (nárůst o půl miliardy).

Vedle toho si může vláda nechat k volnému použití vyšší částku než dříve. Zatímco v roce 2018 stačily Babišovi jako vládní rezerva čtyři miliardy, Fialovi rezervoval jeho ministr financí trojnásobek. V kapitole VPS se nápadně zvětšila položka „ostatní výdaje“. Před pěti lety dosahovala 2,6 miliardy, do kterých se vešly výdaje na volby, pojištění vládních vozidel, vyrovnání účtů s obecními samosprávami či náklady na účast Čechů v mezinárodních organizacích. V rozpočtu na rok 2024 se do kategorie „ostatní“ schovalo 34 miliard.

Teoreticky může jít o rezervu pro případnou podporu na drahé energie pro domácnosti a firmy, přesto Ministerstvo financí odmítlo údaje o třiceti miliardách upřesnit. „Stále ještě probíhají politická jednání a výdaje jednotlivých kapitol se mohou v detailu změnit,“ vysvětil jménem Stanjurova úřadu Petr Habáň.

Detaily vláda představí až poté, co ve středu rozpočet schválí.