Článek
Reforma penzijního systému vstoupí 1. července 2024 do další fáze. Stát bude více než dosud podporovat občany, kteří si sami odkládají stranou peníze na důchod. Redakce SZ Byznys pro vás připravila přehled všech chystaných změn a zrekapituluje i ty, které začaly platit 1. ledna 2024 a budou mít dopad například na výši odvodů i úspor z daní.
Změny v penzijním spoření od 1. 7. 2024:
1. Nárok na státní příspěvek až od 500 Kč měsíčně
Zatímco ještě do konce června 2024 získá od státu podporu každý účastník dobrovolného doplňkového penzijního spoření, který si ukládá alespoň 300 korun měsíčně, od 1. července začne stát přispívat jen těm, co si spoří minimálně pětistovku.
Co je třeba dělat pro vyšší státní podporu
Každý, kdo chce od státu dostávat více peněz, si musí navýšit svůj měsíční příspěvek, a to už v červnu, protože změny trvalých příkazů platí ve většině peněžních ústavů až od následujícího měsíce po jejich změně.
Některé smlouvy zároveň neumožňují automatické navyšování či snižování měsíčních částek bez předchozí dohody u penzijní společnosti. Jistější je proto penzijní společnost o změně informovat například prostřednictvím klientských portálů, písemně e-mailem nebo s pomocí svého finančního poradce.
Částku lze samozřejmě změnit i později, jen se člověk za měsíce, které do té doby uplynou, o příspěvek ochudí,“ říká k tomu Martin Pleštil, ředitel úseku investic Broker Trust.
2. Maximální státní příspěvek se zvýší o 110 korun měsíčně
Maximální měsíční příspěvek, kterým stát přispívá měsíčně všem dobrovolným účastníkům penzijního systému, se zvýší z 230 na 340 korun.
Na maximální státní podporu však může dosáhnout jen ten klient, který si bude měsíčně odvádět o 700 korun víc než dosud.
Zatímco před reformou stačilo pro získání maximálního státního příspěvku spořit každý měsíc tisíc korun, od července to bude 1700 korun. Kdo tak bude každý měsíc spořit právě tuto částku, dostane za celý rok spoření od státu o 1320 korun navíc. Dosud šlo získat každý rok maximálně 2760 korun, nově to bude 4080 korun, tedy 340 měsíčně.
Podívejte se na změny ve státních příspěvcích na penzijní spoření.
Kdo bude spořit více než 1700 korun, získá až do částky 5700 korun výhodu ve vyšší úspoře na daních, státní příspěvek si však už dále nenavýší a stále bude činit 340 korun.
3. Státní příspěvek pro starobní důchodce skončí
Klienti penzijních společností, kterým už byl přiznán starobní důchod, nebudou mít od 1. července 2024 na státní příspěvek nárok.
Mají starobní důchodci ukončit spoření?
Není to nutné z několika důvodů:
a) Ztráta státního příspěvku nemusí nutně znamenat, že se pro klienta spoření stane nevýhodné. Pokud například starobní důchodci pracují, mohou stále využívat daňových odpočtů, a to již od jedné koruny vkladu a ne o částku přesahující maximální státní podporu (nově od 1701 Kč), i příspěvků zaměstnavatele. Své peníze tak mohou nadále zhodnocovat.
b) Klienti, kteří jsou v důchodovém věku a spoří kratší dobu než pět let (u smluv sjednaných od 1. 1. 2024 alespoň 10 let) mohou snížit svůj měsíční příspěvek na minimální výši 100 Kč a dospořit tak potřebnou dobu. Potom si mohou ve formě jednorázového vyrovnání nebo penze vybrat všechny své prostředky včetně státních příspěvků získaných do 30. června letošního roku.
Anketa
c) Zrušení podpory starobním důchodcům vyvolalo při schvalování bouři nevole. U Ústavního soudu je nyní podána opoziční žaloba na část zákona, která tento bod upravuje. S rozhodnutím o případné výpovědi smlouvy o penzijním spoření se proto vyplatí vyčkat minimálně až do konečného verdiktu soudu.
d) Některé penzijní společnosti svým klientům – starobním důchodcům – výpadek státní podpory různým způsobem kompenzují.
Změny v penzijním spoření platné od 1. 1. 2024
1. Maximální daňový odpočet se zdvojnásobuje na 48 000 korun
Od roku 2024 je možné odečíst si od daňového základu až 48 000 korun, které si člověk ukládal na penzi, a získat tak z daní zpět až 7200 korun za rok. Za rok 2023 šlo si maximálně odečítat 24 000 korun, čímž šlo na daních uspořit maximálně 3600 korun.
Slevu na dani lze uplatnit v součtu na penzijní spoření, životní pojištění a nově zavedený takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP).
Co to je DIP?
DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.
Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.
Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.
Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.
Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.
Do 30. června 2024 se do daňového odpočtu započítávají měsíční klientské příspěvky převyšující tisíc korun, od 1. července se budou započítávat pouze částky převyšující 1700 korun.
Podívejte se na srovnání změn v daňové úspoře u penzijního spoření:
2. Minimální doba spoření se prodlužuje z pěti na 10 let
Kdo si bude chtít vybrat uložené vklady a k nim připsané státní příspěvky, musí od smluv uzavřených po 1. lednu 2024 spořit na penzi minimálně 10 let. Do té doby stačilo pět let.
3. Děti budou mít na částečný výběr „penzijka“ až dva roky
Děti, kterým spoří jejich rodiče, si budou moci po dosažení plnoletosti v 18 letech vybrat až třetinu naspořených peněz, pokud jim rodiče spoří minimálně 10 let. Na rozhodnutí, zda si peníze vyberou, nebo je ve fondech nechají, budou mít 24 měsíců.
4. Dvě „penzijka“ pro klienty penzijního připojištění
Kdo si spoří v transformovaném fondu (jsou součástí třetího pilíře, fondy vznikly z původních penzijních fondů a jsou u nich zachovány podmínky platné při založení) v rámci penzijního připojištění, může si po přerušení původní smlouvy sjednat a spořit i na nové smlouvě v doplňkovém penzijním spoření, a to bez ohledu na to, v jaké penzijní společnosti má starou smlouvu.
Lidem se tak od ledna 2024 otevřela možnost umístit své nové vklady do fondů nabízejících vyšší potenciální výnos, a přitom si zachovat bezpečí vkladů naspořených do té doby do transformovaných fondů, které ze zákona nesmí vykazovat ztrátu.
Petr Brousil z Generali penzijní společnosti vysvětluje, že založení druhého „penzijka“ (doplňkového penzijního spoření) se vyplatí i proto, že na rozdíl od penzijního připojištění umožňuje takzvaný předdůchod.
„V rámci něj mohou klienti začít čerpat naspořené peníze už pět let před nárokem na starobní důchod. Měsíční částka, kterou obdrží, je minimálně 30 procent průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2024 je průměrná měsíční mzda stanovena na 43 967 korun, výplata předdůchodu by tak činila minimálně 13 190 korun. Předdůchod je možné čerpat v případě, že klient spořil v doplňkovém penzijním spoření alespoň pět let,“ podotýká Brousil.
5. Změna v danění příspěvků zaměstnavatele
V případě výplaty jednorázového vyrovnání nebude nově docházet k dodaňování příspěvků zaměstnavatele. Platí to však pouze u nových smluv s účinností od 1. ledna 2024.
Při předčasném výběru (odbytné) zdaňuje příspěvek zaměstnavatele za předchozích 10 let nově sám klient ve svém daňovém přiznání. Příspěvky zaměstnavatele zaplacené před 11 lety a více pak zdaňuje penzijní společnost.
6. Zavedení alternativního účastnického fondu
Alternativní účastnický fond je nový fond, zavedený jako jeden z dalších účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření. Bude mít volnější investiční strategii s volnější volbou investičních nástrojů.
Nově tak bude možné investovat prostředky na „penzijku“ např. do private equity fondů, nemovitostí a podobně. Lidem to umožní dosahovat potenciálně vyšších výnosů při vyšší míře rizika. Podrobnosti k novému fondu pro vás připravujeme.
7. Změna ve výplatě „penzijka“ na konci spoření
Na konci spoření bude možné nadále využít kombinaci výplat. K rozdělení prostředků z „penzijka“ může dojít pouze jednou, a to jen na dvě části – částečný jednorázový výběr a pravidelnou penzi. Bude však nutné ukončit smlouvu a vypořádat obě dávky najednou. Postupné čerpání části prostředků bez nutnosti ukončit smlouvu již nebude možné.
