Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americké akciové trhy dosáhly důležitého zlomu. Jak nedávno popsala agentura Bloomberg, letos v lednu se téměř 52 procent celkového objemu obchodů uskutečnilo mimo tradiční burzy, jako jsou New York Stock Exchange a Nasdaq.
„Skryté“ mimoburzovní obchodování je na Wall Street již několik let stále častějším jevem, ale až dosud si burzy udržovaly v tržní aktivitě celkovou dominanci. To je důležité, protože burzy zobrazují kotace, které většina účastníků trhu používá k oceňování akcií.
Velká část mimoburzovních transakcí probíhá interně v rámci velkých finančních institucí nebo na tzv. dark poolech – platformách, kde se ceny ani objemy obchodů nezveřejňují v reálném čase. Některé z nich fungují jako alternativní obchodní systémy, jež umožňují anonymní zpracování objednávek.
Tyto systémy využívají různé mechanismy k párování kupujících a prodávajících, aniž by se požadovaná cena zobrazovala na veřejné burze, nebo automatizované aukce, kde strany sdělují hodnotu, za kterou jsou ochotny akcie koupit nebo prodat. Využívání těchto systémů pomáhá institucionálním investorům omezit únik informací na trh, které by negativně ovlivňovaly ceny.
Podle analýzy společnosti Bloomberg Intelligence změnilo loni v listopadu na alternativních platformách majitele přibližně 1,7 miliardy akcií denně, což je nejvíce od března 2020 a o 36 procent více než v listopadu 2023.
„Zdá se, že se tento posun vyvíjí v dlouhodobý trend a dost možná v trvalý stav,“ uvedla ve zprávě pro klienty Anna Kurzroková, vedoucí tržní struktury v investiční bance Jefferies.
Mimoburzovní obchody v USA už tvořily více než polovinu celkového objemu obchodování (žlutá křivka), což odráží dlouhodobý trend přesunu transakcí mimo tradiční burzy.
Jaký dopad to může mít
Podle Larryho Tabba, vedoucího oddělení struktury trhu ve společnosti Bloomberg Intelligence, je aktuální situace vyvrcholením několikaletého trendu. „Teoreticky platí, že čím více se obchoduje mimo burzy, tím méně objednávek soutěží o nejlepší cenu na samotných burzách,“ říká Tabb. „To může vést ke zhoršení procesu cenotvorby jak na burzách, tak mimo ně,“ varuje.
Obdobné obavy sdílí i Chuck Mack, vedoucí strategických operací na burze Nasdaq. „Možná se v budoucnu ohlédneme a budeme si říkat – jak jsme se sem vůbec dostali? Až si uvědomíme důsledky, může být pozdě,“ prohlásil.
Regulační orgány, jako je americká Komise pro cenné papíry, se snaží reagovat navrhovanými reformami tržní struktury, ovšem ty dosud nepřinesly výraznější omezení mimoburzovních transakcí.
Kurzroková upozorňuje, že nárůst mimoburzovní aktivity v USA je do značné míry tažen levnými tituly s cenou pod jeden dolar za akcii, které vyhledávají drobní investoři. Pokud se tyto takzvané penny stocks vyloučí ze statistik, podíl mimoburzovních obchodů na celkovém objemu klesá pod 40 procent.
„Zdánlivý odklon od burz proto neznamená, že by se obchodování s jednotlivými akciemi nutně zhoršilo,“ zdůrazňuje Kurzroková.
Jak je na tom Česko
Z globálního pohledu je nejméně transparentním trhem Evropa, kde převládají mimoburzovní transakce. Tím nejtransparentnějším je naopak Asie, kde přibližně 80 procent obchodů probíhá prostřednictvím regulovaných burzovních systémů.
„Mimoburzovní obchody jsou doménou zejména mezinárodních investičních bank, které ale současně nemají příliš zájem skutečný podíl těchto obchodů detailně reportovat,“ říká pro SZ Byznys Petr Koblic, ředitel Burzy cenných papírů Praha. „Z dat, která máme k dispozici z Evropské federace burz, plyne, že v Evropě je podíl burzovní vs. mimoburzovní obchody zhruba 40/60 ve prospěch mimoburzovních.“
V případě České republiky je však situace o něco méně pesimistická. „Naše data z evidence Centrálního depozitáře ukazují podíl zhruba opačný, tedy 60/40 ve prospěch burzovních transakcí. Zde je dobré si říci, že čím větší roli hrají na daném trhu lokální investoři, ať už retail nebo instituce, tím je problém mimoburzovních obchodů menší. Silné domácí investice mají tedy svoji roli na transparentní cenotvorbě,“ dodává Koblic.
Pražská burza v posledních letech čelí poklesu objemu obchodů. V roce 2024 dosáhl objem akciových transakcí 107,9 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 12,5 procenta. Tento trend je patrný již delší dobu – například v roce 2007 objemy obchodů přesáhly bilion korun.
Pokud by se všechny akciové transakce v Česku realizovaly prostřednictvím burzy, objem obchodů na pražské burze by podle Petra Koblice vzrostl o přibližně 40 procent. To by za loňský rok znamenalo nárůst na zhruba 151 miliard korun.
Takový růst by mohl posílit likviditu trhu, zvýšit zájem domácích i zahraničních investorů a zlepšit celkovou transparentnost obchodování. Vyšší objemy by také mohly přilákat nové emitenty, kteří by viděli pražskou burzu jako vhodné místo pro získání kapitálu.
Nicméně, jak uvádí Koblic, burza sama o sobě nemá prostředky k omezení mimoburzovních obchodů. „Bohužel z pohledu burz s tím nelze dělat nic. Muselo by to být zakázáno nebo nějak finančně penalizováno, aby se to prostě přestalo vyplácet. Nic jiného s tím udělat nelze,“ uzavírá Koblic.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
