Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Velikonoce jsou svátek plný symboliky, tradic a samozřejmě také barevných vajíček. A jedno známé pořekadlo, které se s těmito svátky pojí, má překvapivě silnou souvislost se světem investic. „Nedávej všechna vejce do jednoho košíku,“ říká se.
V přeneseném významu je to jedna z nejčastěji opakovaných rad investorům – diverzifikuj. Ale platí tahle rada opravdu vždy a pro každého? Pojďme se na to podívat blíže. Protože Velikonoce jsou ideální příležitostí k zamyšlení nejen nad symboly obnovy a nových začátků, ale i nad tím, jak moudře (a bezpečně) rozkládáme svá investiční „vajíčka“.
Každá rodina plní svůj velikonoční košík jinak – někdo nazdobenými kraslicemi, jiný čokoládou nebo lahví slivovice. A investoři si obdobně skládají portfolio podle své chuti, povahy i přesvědčení.
Na jedné straně najdeme legendárního Warrena Buffetta a jeho neméně ikonického partnera (bohužel již zesnulého) Charlieho Mungera. Oba byli známí svou kritikou diverzifikace. Munger ji s typickou ostrostí označil za „zbytečnost pro idioty“. Buffett byl o něco diplomatičtější, když nejednou řekl, že „diverzifikace je ochranou před nevědomostí. Nedává moc smysl, pokud víte, co děláte.“
Tím ale rozhodně nemysleli, že by diverzifikace byla zbytečná pro každého. Jen vycházeli z vlastní investiční filozofie – soustředit se na několik výjimečných firem, kterým naprosto rozumějí a dlouhodobě v ně věří. Oba dokonce přiznali, že by si dovedli představit vložit většinu svého osobního kapitálu do jediné společnosti, pokud by si byli naprosto jistí jejím potenciálem.
Jeden košík nestačí?
Portfolio Berkshire Hathaway je ostatně samo o sobě ukázkou extrémně koncentrovaného přístupu – téměř 70 procent jeho hodnoty tvoří pouhých šest firem, přičemž jen Apple představuje přes jednu pětinu celého portfolia. Taková míra koncentrace by pro většinu investorů znamenala velké riziko, ale Buffettův tým v ní vidí sílu díky hlubokému přesvědčení a detailní analýze.
Koncentrovaný přístup Berkshire Hathaway se opírá o skvělé znalosti, důslednou analýzu a schopnost „vsadit vše na pár vybraných koní“. Je to přístup, který není pro každého. Vyžaduje železnou disciplínu, léta zkušeností a hlavně silné přesvědčení.
Na opačném konci názorového spektra stojí Ray Dalio, zakladatel a dlouholetý šéf hedgeového fondu Bridgewater Associates, který patří mezi největší a nejvlivnější investiční společnosti na světě. Bridgewater spravuje aktiva v hodnotě kolem 100 miliard dolarů a Dalio sám je považován za jednoho z nejvýznamnějších ekonomických myslitelů současnosti.
Zatímco Buffett se nebojí koncentrace, Dalio diverzifikaci považuje za základní investiční princip. Říká, že „klíčem k investování je dobře diverzifikovat“, a největší chybou je spoléhat se na to, že vývoj z nedávné minulosti bude pokračovat i nadále.
Jeho fond záměrně rozkládá investice po celém světě – mezi akcie, dluhopisy, komodity i měny. A když už zůstaneme u přirovnání s vejci, Ray Dalio nesází jen na to, že jich bude mít hodně. Dává si záležet i na tom, odkud vejce pocházejí – pečlivě vybírá různé „slepice“, aby výpadek jednoho zdroje nezničil celé portfolio.
Prostřednictvím tohoto promyšleného přístupu se snaží minimalizovat riziko a udržet stabilitu bez ohledu na to, jaké zrovna panuje „ekonomické počasí“. A právě na této filozofii postavil slavné All Weather Portfolio – strategii navrženou tak, aby obstála za každých tržních podmínek. Nezáleží, jestli přijde inflace, recese nebo růst – portfolio má být stabilní, protože žádné „vejce“ nedokáže rozhodit celý košík.
Jako péče o děti
Zajímavý pohled přidává také Peter Lynch, který razil střední cestu. Diverzifikaci sice uznával, ale varoval před její přemírou. Říkal, že vlastnit akcie je jako mít děti. „Nemějte jich víc, než o kolik se zvládnete postarat,“ říkával. Jinými slovy, diverzifikace ano, ale ne na úkor kontroly a přehledu.
A co z toho plyne pro běžného investora? Diverzifikace rozhodně není univerzální recept, ale pro většinu lidí zůstává velmi rozumnou strategií. Z výše popsaných přístupů je zřejmé, že neexistuje jedna jediná správná investiční strategie pro všechny.
Zkušený investor s hlubokou znalostí trhu, jasným analytickým rámcem a schopností odolávat emocím si skutečně může dovolit soustředit kapitál do několika pečlivě vybraných aktiv. Právě tento model preferuje Buffett – jeho filozofie se opírá o dlouhodobé držení kvalitních společností, kterým důvěřuje téměř jako spolumajitel.
Pro většinu běžných investorů ale taková koncentrace představuje výrazné riziko. Málokdo má čas, dovednosti nebo přístup k informacím potřebným k tomu, aby s vysokou pravděpodobností poznal, která firma bude v příštích deseti letech růstovým šampionem. Právě proto je diverzifikace nejen ochrana, ale i prevence před vlastními omyly, špatným načasováním nebo náhlými tržními výkyvy.
Rozumně rozložené portfolio není známkou slabosti, ale disciplíny. A i když diverzifikace sama o sobě nezaručí výnos, výrazně zvyšuje šanci, že portfolio přežije tržní bouře – a to je pro dlouhodobý úspěch často klíčové.
Přitom může mít mnoho podob. Můžeme diverzifikovat podle tříd aktiv – tedy kombinovat například akcie, dluhopisy, nemovitosti nebo dát část do zlata či kryptoměn. Můžeme rozprostřít investice geograficky – mezi USA, Evropu i rozvíjející se trhy. Stejně tak je možné rozložit riziko sektorově – mezi technologie, zdravotnictví, finance, energii a další oblasti. A v neposlední řadě lze diverzifikovat i časově – pravidelným investováním rozkládáme riziko špatného načasování.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
