Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americké akcie lámou rekordy díky Trumpovu druhému volebnímu vítězství, přičemž index S&P 500 si letos polepšuje o 25 procent. Naopak evropské akcie obrátily směr, protože investoři mají obavy z dopadů Trumpových plánovaných cel na evropské exportéry.
Jeden z hlavních evropských indexů Stoxx Europe 600 sice v dolarovém vyjádření letos mírně roste, ale za hlavním americkým indexem zaostává nejvíce v historii, upozornil list Financial Times.
Analytici z Barclays popisují tento jev jako výraznou „Trumpovu prémii“. Jedná se o rozdíl ve výkonnosti akciových trhů, kdy americké akcie těží z pozitivního vlivu Trumpovy politiky. Naopak evropské trhy zpomalují obavy z nových obchodních bariér a cel, které přinášejí nejistotu a komplikace pro investory.
Do roku 2009 se přitom evropské a americké indexy vyvíjely podobně. Po finanční krizi se však jejich cesty začaly rozcházet. Tahounem růstu v USA byly technologické společnosti s vysokou tržní kapitalizací, které si vysloužily vyšší ocenění. Naproti tomu evropské burzy, kde převládají tradiční sektory jako bankovnictví, energetika a průmysl, nedokázaly udržet tempo.
Do roku 2009 se evropské a americké indexy vyvíjely podobně. Přibližně od začátku roku 2010 však začaly mít USA výrazně navrch.
Karen Wardová, hlavní tržní stratéžka JPMorgan Asset Management, poznamenává, že rozdíl mezi americkými a evropskými trhy není ničím novým. „Trumpovo vítězství jen prohloubilo problém, který tu byl už dříve.“
Podle Bank of America vzrostl zájem investorů o americké akcie na nejvyšší úroveň za 11 let, zatímco evropské akcie zůstávají v nemilosti. „Sentiment v Evropě je nyní opravdu slabý a v USA opravdu silný,“ řekl Drew Pettit, akciový stratég ve společnosti Citi.
Z výsledku amerických voleb se kromě evropských akcií pokouší vzpamatovat také euro, které vůči dolaru oslabilo na nejnižší úrovně za poslední rok. Neblahé vyhlídky na zpomalení evropského hospodářství by mohly podle odborníků přimět Evropskou centrální banku (ECB) k razantnějšímu snižování úrokových sazeb. Oproti tomu americká ekonomika vykazuje známky posilování.
„Investoři se obávají, že Evropa bude v první linii nadcházející obchodní války,“ uvedl podle Financial Times Chris Turner z banky ING. Evropské vlády neplánují žádné výrazné fiskální stimuly, takže veškerá podpora bude pravděpodobně záviset na ECB.
Některé bankovní domy včetně ING předpovídají, že euro by mohlo do konce příštího roku dosáhnout parity s dolarem (jedno euro by stálo jeden dolar), jako tomu bylo naposled přibližně před dvěma lety. Trhy očekávají, že americká centrální banka (Fed) do roku 2025 sníží úrokové sazby třikrát, pokaždé o čtvrt procentního bodu. Evropská centrální banka (ECB) by však mohla být ještě aktivnější a ve stejném období snížit sazby až šestkrát.
Ačkoli lze těžko předvídat, které části Trumpovy předvolební rétoriky se stanou reálnými politickými kroky, jeho první funkční období naznačilo, že ekonomický protekcionismus bude mít vysokou prioritu. Donald Trump plánuje zavést vysoká cla – až 60 procent na čínský dovoz a 10 až 20 procent na zboží od dalších obchodních partnerů.
Analytici varují, že evropští výrobci, zejména automobilky jako Volkswagen a Mercedes, budou čelit dvojímu úderu – zvýšeným nákladům na export do USA a zároveň riziku, že Čína zaplaví evropský trh levným zbožím. Tato situace by mohla výrazně ovlivnit evropský automobilový průmysl, který je již nyní pod velkým tlakem.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
