Článek
Americký prezident Donald Trump svrhl v úterý první dominovou kostku celní války. Zasažené země na něj zareagovaly stejně a během jediného dne se tak strhl obchodní konflikt globálních rozměrů.
Spojené státy uvalily v úterý pětadvacetiprocentní cla na Mexiko a Kanadu s výjimkou energetických zdrojů, které obdržely „jen“ desetiprocentní tarify. Druhá zmíněná země zareagovala ústy premiéra Justina Trudeau stejně, tedy zavedením 25procentních tarifů na americké zboží v hodnotě dohromady 155 miliard kanadských dolarů.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum se na rozdíl od severního souseda USA zdržuje zaváděním tarifů. Vyjednávací týmy zúčastněných stran hledají společnou řeč se šéfem největší ekonomiky světa, pro nějž cla představují univerzální prostředek na řešení politických problémů.
Ekonomové se ale shodují, že počínající celní válkou utrpí spotřebitelé i firmy všech zúčastněných stran. Trh USA i jeho sousedů je propojený natolik, že například součástky do aut přejedou před zkompletováním výrobku přes hranice Spojených států nejen jednou, ale několikrát. Podle finanční analytické společnosti TD Economics by se tak průměrná cena automobilu v USA mohla kvůli dovozním daním zvýšit o 3000 dolarů neboli 70 tisíc korun. Jeden z modelů americké centrální banky Fed odhaduje celkový propad ekonomiky USA o 2,8 procenta.
„Američané se musí připravit na to, že jim výrazně zdraží ovoce a zelenina, protože se dováží především z Mexika, a to navzdory Trumpovu předvolebnímu slibu snížit ceny potravin. Cena stoupne také v případě dalšího symbolu USA – aut, protože americké automobilky jsou silně závislé na dovozu dílů z Kanady a Mexika. To jsou pouhé dva příklady z mnoha. Zdražení ve Spojených státech bude téměř plošné, protože zboží z Kanady a Mexika tvoří zhruba 30 procent amerického dovozu,“ vysvětluje pro SZ Byznys prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Celní válka s kartely
Příčinou celé situace je podle Donalda Trumpa nedostatečná snaha Kanady a Mexika v zamezení přísunu drogy jménem fentanyl do Spojených států. Přes devadesát procent látky, která podle úřadů v roce 2023 usmrtila přes 74 tisíc Američanů, plyne do USA od jejich jižního souseda. Bílý dům však viní i Kanadu z toho, že právě v ní jsou laboratoře na výrobu fentanylu. Cla mají údajně obě tyto země přimět, aby se v boji s kartely více snažily.
Mexiko kvůli řešení fentanylové krize vyslalo v průběhu minulého měsíce na hranice s USA 10 tisíc vojáků. Ani to ale nezabralo dostatečně. V současné situaci to však pašování drogy nemusí zpomalit, protože se začínající ekonomickou krizí bude v už tak chudé zemi ubývat práce a lidé budou náchylnější ke spolupráci s drogovými kartely.
Další zemí, kterou viní hlava Bílého domu z fentanylové krize kvůli dodávkám chemikálií končících v rukách kartelů, je Čína. Na ni v úterý uvalil dodatečných deset procent tarifů v návaznosti na předchozích deset procent. Peking už oznámil uvalení reciproční daně na dovážené zboží ve výši 15 procent. Například na drůbeží i vepřové maso a další zemědělské výrobky.
Trump už se nechal slyšet, že se američtí zemědělci mají připravit na to, že budou pěstovat i prodávat své zboží uvnitř USA.
Zlato a Evropa jako prozatimní jistota
Lavina, kterou Trumpova celní válka spustila, už se projevuje na světových trzích. V průběhu úterý klesaly americké akciové indexy Nasdaq, S&P 500, Dow Jones a další. V případě německého indexu DAX, došlo k třetí hodině odpolední k poklesu o necelá 3 procenta a u pařížské burzy CAC 40 ve stejném čase o 1,8 procent.
Index S&P 500 je nyní o šest procent nižší než rekord vytvořený optimismem z Trumpova nástupu, a prakticky beze změny ode dne, kdy Američané před čtyřmi měsíci přišli k volbám. Zisk tak byl prakticky celý vymazán.
„Cla zvyšují pravděpodobnost negativní zpětné vazby v ekonomice. Nikdo nevěřil, že budou zavedena,“ řekl agentuře Reuters Dennis Debusschere, zakladatel společnosti 22V Research.
„Propady na finančních trzích mají více důvodů. Jedním z nich mohou být reakce Kanady a Číny v podobě odvetných cel, kde nebylo zřejmé, zda na Trumpovu obchodní válku tyto regiony přistoupí. Naplnění tohoto černého scénáře se promítlo ve většině akciových indexů. Vedle přímých dopadů obchodní války na tržby firem můžeme ukázat i na zhoršení sentimentu, které vede investory k rotaci do více defenzivních aktiv v podobě zlata, dluhopisů popř. akcií firem, které jsou více odolné v období nejistot, vysvětluje pro SZ Byznys hlavní ekonom XTB, Pavel Peterka.
V důsledku roztržky za Atlantikem naopak vůči dolaru posílily některé další měny, mezi nimi euro a britská libra. Důvodem jsou podle Peterky obavy dopadů cel na americkou ekonomiku a prozatímní vynechání Evropy ze zemí, kde jsou cla zavedena.
„Posílení také vidíme u zlata a stříbra, které fungují jako bezpečné přístavy v období nejistot. Růst jejich ceny reflektuje zvýšený zájem investorů. Naopak ceny ropy mírně klesají. Primárně z důvodu očekávaného ochlazení světové poptávky po energiích, které může přijít právě ve stínu obchodní války. Slabší výkon globální ekonomiky a slabší ekonomická aktivita si žádá méně energetických komodit,“ vysvětluje expert pro SZ Byznys.
Další na řadě
Evropská unie vyzvala Ameriku, aby cla vůči Kanadě a Mexiku přehodnotila. Tarify podle ní „ohrožují hluboce integrované dodavatelské řetězce, investiční toky a hospodářskou stabilitu na druhé straně Atlantiku.“
EU čelí vlastní hrozbě obchodní války s USA, která by dopadla především na automobilový průmysl a tedy na exportní státy jako je právě Česko. Trump totiž minulý týden uvedl, že USA by mohly zboží dovážené z EU uvalit cla ve výši 25 procent. Unie na to zareagovala prohlášením, podle nějž se „rozhodně staví proti protekcionistickým opatřením, která podkopávají otevřený a spravedlivý obchod“.
Strach z dopadů celní války, kterou americký prezident může rozpoutat i se Starým kontinentem, se projevují také na pádech akcií u evropských automobilek. Například akcie automobilky Volkswagen se v úterý propadly o zhruba 5 procent, v případě BMW o více než 6 procent a u Mercedes-Benz o 5,5 procenta. Prodeje německých automobilek v Spojených států tvoří zhruba 15 procent z celku.
Podle ratingové agentury S&P Global plánovaná cla na dovoz nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu střední Evropy právě kvůli tarifu na německý automotive, na nějž jsou ostatní země navázané.
„Jestliže by došlo k tomu, že by Spojené státy opravdu uvalily pětadvacetiprocentní clo na zboží EU, tak si myslím, že Evropě nebude zbývat nic jiného, než se vyjednáváním vyhnout celní válce,“ říká Švejnar.
Středoevropské země patří mezi ty státy EU, jež jsou nejvíce závislé na zahraničním obchodu. Z údajů Eurostatu za rok 2023 vyplývá, že export jako podíl na produkci se pohybuje od 92 procent na Slovensku do 69 procent v České republice. Pouze Rumunsko je s 39 procenty pod průměrem EU.
Sláva vítězům, tedy i Číně
Ekonomové nejčastěji tvrdí, že celní války nemají vítězů, ale pouze poražených. Přesto se už v tuto chvíli objevují spekulace a odhady toho, kdo na Trumpově počínání vydělá.
„Nevíme dost o tom, jaké dopady cla budou mít, takže nelze říci, kdo konkrétně z nich bude mít prospěch. Země méně závislé na obchodu však pravděpodobně budou v dlouhodobém obchodním konfliktu situaci lépe zvládat,“ odhaduje pro SZ Byznys šéf americké obchodní komory v ČR, Weston Stacey.
Analytik a novinář Fareed Zakaria pro americkou CNN zase uvedl, že Trumpově kroku mohou vydělat některé asijské země – a zprostředkovaně i Čína.
„Uvalení cel na Kanadu a Mexiko komplikuje cestu automobilům z tohoto dodavatelské řetězce, do kterého USA spadá. Trump tak zjednodušuje přístup na americký trh automobilkám z Koreje a Japonska, pro něž žádná cla zatím neplatí. Cla amerického prezidenta jsou dárkem pro Japonsko a Koreu,“ komentuje analytik.
Další příklad podle něj představují elektronické zboží. Jihoasijské státy jako Indonésie či Malajsie mají nyní otevřenější cestu k exportu elektroniky do USA. Problémem je, že řada z nich má čínské majitele.
Odhad amerického analytika potvrzuje myšlenku česko-amerického ekonoma, Jana Švejnara, podle nějž je u Trumpa hlavní problém, že mu nedochází, co používáním cel jako politické páky způsobuje.
„On nerozumí ekonomice mezinárodního obchodu ve smyslu, že podceňuje negativní dopad, který budou mít cla. Například požadavek na úplně vyrovnanou obchodní bilanci ve všem nedává smysl. Stačí, když prostě máme přebytek někde a schodek zase někde jinde a nemusí to být s každou zemí jedna ku jedné. Není v tomto znalý teorie mezinárodního obchodu a zřejmě si nedá poradit od svých poradců,“ dodává expert pro SZ Byznys.
