Nemoc, kvůli které zemědělci utratili miliony zvířat, je u českých hranic

Česká republika dnes v sedm hodin ráno zavedla mimořádné kontroly na hranicích se Slovenskem. Důvodem je potvrzená nákaza slintavkou a kulhavkou na třech farmách na jihu Slovenska. Zvířata v zasažených chovech budou muset být utracena. Od půlnoci platí také zákaz dovozu hospodářských zvířat ze Slovenska, který nařídila jako mimořádné opatření Státní veterinární správa.

V případě, že by se nemoc rozšířila i na území České republiky, má země připravené krizové scénáře, a to jak na úrovni krizového řízení, tak i na úrovni vlády.

Podle šéfa Zemědělského svazu Martina Pýchy by se při zavlečení nákazy do chovů v Česku zřejmě musely zlikvidovat celé chovy. Ve Velké Británii, kde nemoc řádila v roce 2001, museli tamní farmáři utratit miliony kusů dobytka.

„Byl by to problém pro celou ČR z hlediska obchodování se zvířaty, protože ostatní země by mohly zamezit exportu hovězího masa z Česka,“ uvedl Pýcha.

V hovězím mase je Česko exportérem, vyrábí více než spotřebuje. Svaz uvažuje, že zruší chystané Dny českého zemědělství, kdy se veřejnost může podívat na tuzemské farmy. Také se uvažuje o zrušení výstavy zvířat v Brně.

„Je to problém. U slintavky je postup nekompromisní, musí se vybíjet celé chovy a jednoduchá není ani jejich následná asanace. Určitě to budeme muset řešit. Mohlo by to mít dopad i na ceny potravin,“ říká farmář Miroslav Herot z Pržna u Frýdku-Místku.

Herot má chov se 170 kusy dobytka, žádné instrukce od veterinářů prý zatím nedostal. Aktuálně ale jako další komplikaci vnímá takzvanou nemoc modrého jazyka (katarální horečka), která se podle něj začíná šířit z Německa a byla jedním z důvodů, proč loni zdražovalo mléko. Nemoc postihla jižní státy EU, jako je Francie.

„Nečekáme a objednáváme vakcíny. Půjde do toho celá Česká republika. Jsou však nedostatkové, přijdou až v dubnu a trvá 42 dní, než vakcína zabere. Pokud by se nákaza dostala do chovu, zvířata se musí utrácet,“ uvedl pro redakci SZ Byznys.

Slintavka a kulhavka, zkráceně SLAK, je vysoce nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků. Nakazit se může skot, ovce, kozy, prasata, buvoli či další volně žijící zvířata.

Riziko přenosu na člověka je velmi nízké, až zanedbatelné. Případ nákazy člověka slintavkou a kulhavkou je velmi vzácný. V období mezi lety 1921 až 2007 bylo na celém světě zaznamenáno jen asi 40 případů nákazy člověka virem slintavky a kulhavky. Dokonce ani během velké epidemie této nemoci ve Spojeném království v roce 2001, kdy bylo hlášeno více než 2000 ohnisek u hospodářských zvířat, se lidé nenakazili, uvádí Informační centrum bezpečnosti potravin.

Při konzumaci potravin pocházejících z infikovaných zvířat, jako je pasterizované mléko a výrobky z něj nebo důkladně tepelně upravené maso, není nákaza pravděpodobná. Dosud nebyl zaznamenán žádný případ nákazy, která by se přenesla prostřednictvím potravin nebo přenosem z člověka na člověka.

Onemocnění je vysoce (až 100%) nakažlivé, má ale nízkou úmrtnost. U mláďat zvířat ale může být úmrtnost vyšší. Jedná se o nákazu typu A, což znamená ta nejnebezpečnější, která je v legislativě EU uvedena.

Šířit se může jak přímo mezi zvířaty (inhalací nebo orálně), tak nepřímo. Například mechanicky, tedy přes oblečení pracovníků, obuv nebo dopravní prostředky, případně živočišnými produkty či skrze krmivo. Nákaza je možná také skrze oplodnění kontaminovaným spermatem.

Typické příznaky jsou podle Státní veterinární správy nejprve deprese, horečka, snížení produkce mléka a snížení příjmu potravy.

Následně se v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze začnou vyskytovat puchýřky naplněné tekutinou, které zhruba po jednom dni začnou praskat a na jejich místě zůstávají otevřené rány. Kvůli bolestivým ranám mají zvířata problémy s přijímáním potravy, často nadměrně sliní a kulhají.

Nejlépe jsou tyto rány viditelné v dutině ústní u skotu. U prasat a malých přežvýkavců se sice také vyskytují, ale hůře se poznají. Podobně je tomu i u ran na končetinách, kde hlavním příznakem bývá kulhání. U nakažených zvířat může dojít také k potratům, případně k úmrtí čerstvě narozených mláďat.

Inkubační doba, tedy doba mezi nakažením a prvním výskytem příznaků, trvá obvykle jeden až 14 dní, přičemž nejčastěji je to dva až šest dní. Virus začíná být vylučován už dva dny před objevením prvních příznaků a vylučování trvá přibližně šest dní po vzniku puchýřků. V mléce lze virus zjistit už čtyři dny před nástupem klinických příznaků.

Podle Českého svazu chovatelů masného skotu je situace extrémně vážná a je podle ní zapotřebí striktně dodržovat zásady biosekurity.

Pro zajištění bezpečnosti na farmě je podle svazu nezbytné provést několik opatření. Uzavřít farmu a zabránit přístupu nepovolaných osob a zvířat pomocí odpovídajícího oplocení. Je také důležité omezit vstup osob a vozidel na farmu a vést jejich evidenci. Návštěvníkům je třeba zajistit povinné převlékání do ochranného oděvu, obuvi a návleků.

Dalším opatřením je omezení přemisťování zvířat a jejich účasti na výstavách, svodech a trzích. Při přísunu nových zvířat na hospodářství musí být striktně dodržována karanténní opatření. Pravidelně je nutné kontrolovat zdravotní stav zvířat a hlásit jakékoliv podezření na nákazu. Dále je důležité zajistit dezinfekci všech vozidel, která vstupují na farmu, a využívat dezinfekční brody a rohože pro maximální ochranu.

Při podezření na nákazu slintavkou a kulhavkou jsou chovatelé povinni co nejdříve kontaktovat příslušnou krajskou veterinární správu nebo soukromého veterináře. V případě podezření na nákazu musí chovatel izolovat podezřelá zvířata, která následně nesmí přesouvat. Je povinen také uskladnit veškeré živočišné produkty a odpady, sepsat seznam zvířat a evidovat mléko a zvířata, která byla v posledních dnech poslána na jatka.

Krajská veterinární správa může nařídit zničení mléka a hnoje, úplný zákaz přemisťování zvířat, zákaz vstupu osobám do hospodářství a také vjezdu a výjezdu dopravních prostředků a zřídit monitorovací zónu. Nákaza může také znamenat nutnost utracení zvěře.

V České republice se nemoc naposledy objevila v roce 1975, v Německu se začátkem ledna objevil první případ nemoci od roku 1988. V březnu byla nemoc potvrzena také v Maďarsku. Onemocnění se stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě, v Africe, v mnoha asijských zemích a v některých oblastech Jižní Ameriky.

V roce 2001 zasáhla nákaza slintavkou a kulhavkou Velkou Británii, kde způsobila značné ekonomické ztráty, a následně se rozšířila i do Francie, Irska a Nizozemska. V Británii tehdy bylo utraceno cca 6,5 milionu kusů zvířat. Epidemie stála britské hospodářství zhruba 12 miliard eur (více než 320 miliard korun). Poslední epidemie byla v Evropě v roce 2011 v Bulharsku.