Hrozba pro bitcoin zažehnána. Europoslanci odmítli kritizovanou regulaci

Kryptoměny – fenomén, který hýbe světem již přes deset let. A začínají stále více zajímat i zákonodárce. Ekonomický výbor Evropského parlamentu v pondělí hlasoval o nové regulaci trhu s virtuálními měnami, které parlament připravuje už od roku 2019.

„Ve výboru Europarlamentu pro ekonomické záležitosti jsme právě odmítli návrh, který požadoval zákaz obchodování s krypto, jako například Bitcoin v EU,“ uvedl ve zkratce na Twitteru europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, frakce Renew Europe). O zbylých částech regulace známé jako MiCa bude jednat Evropská komise (zastupující EU jako celek), Evropský parlament (zastupující občany) a Evropská rada (zastupující členské státy) v následujících měsících v takzvaném trialogu.

Markets in Crypto-asset regulation (MiCa), neboli regulace trhů s virtuálními aktivy, je součástí Balíčku digitálních financí, který má podle Evropské komise připravit Evropu na měnící se trh budoucnosti. Jde především o strategii v oblasti digitálních financí a maloobchodu, kryptoaktiv (MiCa) a digitální bezpečnosti.

„MiCa zahrnuje několik hlavních bodů. Prvním z nich jsou soukromé kryptoměny, dále reaguje na události z roku 2017, jako jsou ICOs (tzv. prvotní nabídka kryptoměny, neboli její uvedení na trh, pozn. red.). Zabývá se i aktuálními záležitostmi, jako jsou stablecoiny, a oklikou se do hlasování dostal zákaz tzv. proof-of-work coinů (viz níže, pozn. red.),“ vysvětluje obsah směrnice Jakub Jedlinský z krypto poradenské společnosti Altlift. Právě zmíněný zákaz proof-of-work poslanci ekonomického výboru odmítli.

První tři body jsou z pohledu zákazníků i investorů vesměs pozitivní, zaměřují se totiž primárně na bezpečnost koncového uživatele a měly by se postarat o větší kontrolu nad zprostředkovateli kryptoměn. ICO a nové stablecoiny, neboli digitální žetony navázané na konvenční měnová aktiva nebo alespoň kryté takovými aktivy, budou muset obsahovat při uvedení takzvaný white paper, úvodní dokument k nově vydávaným projektům. Proces bude tedy podobný jako u uvádění firmy na burzu.

Opatření ohledně soukromých kryptoměn bylo zaváděno především z obavy kolem projektu Facebooku, který chtěl spustit vlastní kryptoměnu diem/libra. Kvůli silnému tlaku veřejnosti a obavám o bezpečnost takového projektu od něj Facebook upustil.

Poslední ze zmíněných bodů, tedy zákaz tzv. proof-of-work měn, je ovšem komunitou okolo kryptoměn dlouhodobě považován za problematický a v posledních dnech hojně debatovaný.

„Prakticky by to znamenalo konec Bitcoinu v EU. My doufáme, že tento krok neprojde. Znamenalo by to, že se EU zařadí mezi pár rozvojových zemí, kam by rozhodně patřit neměla,“ říká Adam Chvaja z České kryptoměnové asociace (ČKMA) o změně, kterou europoslanci odmítli.

Proof-of-work konsenzus je koncept, na kterém funguje většina původních kryptoměn včetně Bitcoinu nebo Etherea. Ověřování transakcí v tzv. blockchainu (jde o jakousi globální decentralizovanou účetní knihu, pozn. red.) spočívá v tom, že uživatelé poskytují svoji výpočetní techniku, která za ně počítá složité matematické rovnice a tím následně ověřuje jednotlivé transakce. Tento proces ale využívá velké množství elektrické energie, která je zatím z velké části vyráběná z neobnovitelných zdrojů.

Omezení proof-of-work měn bylo obsaženo už v první verzi regulace, později bylo ale vyňato. Někteří europoslanci tím pravděpodobně chtěli reagovat na prudký růst cen energií a zároveň se snažili zabránit Rusku v obcházení sankcí. Sankce ale především zabraňují Rusku kryptoměny nakupovat, omezení Bitcoinu by tak podle Jedlinského nemělo v tomto směru výrazný vliv.

Někteří zastánci změny podporují především udržitelnější a ekologičtější konsenzus tzv. proof-of-stake, který k autorizaci jednotlivých plateb nepotřebuje velké množství výpočetní techniky.

Druhá největší měna Ethereum se na přechod na jiný konsenzus připravuje. V budoucnosti by měla oznámit Ethereum 2.0, které bude fungovat na zmíněném proof-of-stake konsenzu. Například Bitcoin ale na tento systém přejít nemůže. „Technicky to možné je, ale vznikla by tím jiná měna. Pokud to část komunity nepřijme, dojde k takzvanému forku, tedy rozdělení měny,“ říká Jedlinský.

Podle něj je dobře, že existuje mnoho proof-of-stake měn, ale zároveň musí existovat i nějaké proof-of-work měny jako Bitcoin nebo Monero. Ty jsou stabilnější, více decentralizované, a hodí se tak více pro přesun většího množství peněz, ovšem za cenu větší energetické náročnosti.

Přestože omezení největší kryptoměny na světě se zdá jako zásadní krok, trhy stále rostou, i s vědomím potenciálních překážek. „Evropa je v současnosti největší trh s kryptoměnami a jejich částečným zákazem by se EU střelila do nohy,“ míní Jedlinský.

Ve světle ekonomických sankcí, které v současnosti decimují život běžných občanů v Rusku, posilují kryptoměny zaměřené na co největší úroveň anonymity. Zmíněné Monero nebo Zcash od invaze Ruska na Ukrajinu rostly o 30 procent.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv jsou robustnější a méně ekologické měny založené na systému proof-of-work ze strany EU upozaďovány, ještě tu s námi nějaký čas budou. „Je to, jako když se do bankomatu vezou nové peníze. Veze je obrněné auto a jsou u toho vojáci. V ten moment se to vyplatí. Ale pokud budu chodit po ulici s tisícovkou v kapse, taková ochrana se mi nevyplatí,“ uzavírá Jedlinský.