Článek
Pokud nastupující americký prezident Donald Trump nezmění nařízení svého předchůdce, USA na jaře omezí vývoz čipů pro umělou inteligenci do zemí světa včetně Česka a dalších zemí střední a východní Evropy. I když není jasné, kolik takových čipů se z USA do Česka aktuálně dováží, jejich potřeba raketově roste, říká vedoucí Ústavu mikroelektroniky brněnského VUT a viceprezident Českého národního polovodičového klastru Jiří Háze.
Čeho se konkrétně toto nařízení týká? Počtu supervýkonných čipů, nebo všech čipů do určité úrovně výpočetního výkonu?
Jestli jsem to správně pochopil, tak export těch nejvýkonnějších čipů bude povolen jen do zemí první skupiny takzvaných blízkých spojenců, to znamená většiny západoevropských zemí, Kanady, Austrálie a některých dalších asijských států.
Do druhé skupiny, kam zařadili i Česko, bude možné vyvážet výkonné čipy jen do určitého celkového výpočetního výkonu. Čím výkonnější čipy dovezeme, tím jich budeme moci dovézt méně.
Zatím není úplně jasné, jak velký výpočetní výkon vlastně z USA v současnosti dovážíme, a jak by tento import nové nařízení mohlo omezit. Máte nějaký odhad?
To vám bohužel neřeknu. To je tak rychle se rozvíjející oblast, že bych si troufl říct, že to bude velmi obtížné spočítat. V Českém národním polovodičovém klastru jsou firmy, které by to mohly vědět, nicméně čipy s AI se používají v tak širokém spektru oblastí, zařízení a aplikací, že bychom asi těžko hledali někoho, kdo má konkrétní čísla o počtech jednotlivých typů čipů nebo jejich celkovém výkonu. Samotného by mě zajímalo, jestli to někdo zmapoval, ať už u nás nebo v zemích EU.
Lze bez těchto informací odhadnout, co by to nařízení – pokud vstoupí v platnost v tomto znění – znamenalo pro český výzkum a vývoj?
To je jeden velký otazník. Rozvoj umělé inteligence, která tyto čipy potřebuje, je neuvěřitelně dynamický a výkon rok od roku roste skutečně dramatickým tempem. Sami si teď neumíme představit, kde by se mohl zastavit.
Takže se nedá říct, jak omezení dovozu čipů ovlivní právě vývoj a využití umělé inteligence v Česku?
I když není zřejmé, jak velký výkon dovážíme, tak je právě kvůli velmi dynamickému rozvoji AI velmi pravděpodobné, že limit na dovoz čipů povede dříve nebo později k časovému zpoždění vývoje a využití těchto technologií v Česku. Dopady by to mohlo mít i do soukromého sektoru. Největší americký výrobce čipů, společnost Nvidia, dodává své čipy do superpočítačů, které v Kutné Hoře vyrábí firma Hewlett Packard Enterprise. Jak tam ty čipy budou dodávat? Nebo budou dokonce muset továrnu zavřít?
Doc. Jiří Háze z Vysokého učení technického v Brně.
Když ale nevíme, kolik čipů a s jakou kapacitou z USA dovážíme, je přece možné, že omezení dovozu Česko vůbec nepostihne.
Jak jsem říkal, nemůžeme brát do úvahy aktuální spotřebu čipů, ale musíme se dívat na plány do budoucna, které máme v Česku docela velké. Například vloni jsme v Brně otevřeli centrum pro výzkum a design čipů ACDRC, které financuje Tchajwan 10 miliony dolarů. S Českem jako lídrem v oboru AI počítá i národní strategie pro umělou inteligenci, takže i kdybychom tu kapacitu dnes nenaplnili, do dvou nebo tří let se to může změnit a pak už bychom měli problémy.
A jak velké zpoždění bychom tedy mohli nabrat?
Minimálně dokud se nepodaří vyjednat bilaterální dohody, které exportní limity zvednou, nebo pokud se po nějakém čase nepodaří vyjednat přesun Česka do té první skupiny zemí, na které se omezení nevztahují. Zázrak asi čekat nemůžeme, takže se bavíme minimálně o několika letech.
Kde se výkonné čipy pro umělou inteligenci nejčastěji používají?
Lidé umělou inteligenci možná znají z aplikace ChatGPT, nebo různých programů od generování grafických návrhů až po velmi realistická fake videa a podobné věci. AI může být ale opravdu užitečná v mnoha jiných oblastech, například v meteorologii, kde jsou právě zapotřebí čipy s velkým výkonem.
Proč jsou zapotřebí?
Protože jde o rychlost výpočtu. Český hydrometeorologický ústav přišel v září s předpovědí tragických povodní relativně dlouho předem právě díky simulačním modelům, které se vytvářejí v software, ale potřebujete k tomu i velmi výkonný hardware s výkonnými čipy. Další oblastí je třeba predikce rakoviny v medicíně. Pak máte velká datová centra, která musí být také pomocí umělé inteligence chráněna proti kybernetickým útokům, a mnoho dalších aplikací.
Jak vlastně tomu nařízení rozumíte? Chápete důvody, proč s ním americká vláda přišla?
Rozumím tomu, že si chtějí chránit výkon a nejmodernější čipy, aby se u nich mohly vyvíjet rychleji než například v Číně, Rusku nebo třeba Íránu. A chápal bych i to, že Česko spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy zařadili to té druhé skupiny, protože přece jen Rusko máme relativně blízko. Každopádně s tím ale nesouhlasím a ani si neumím představit, že by se jim mohlo podařit zabránit tomu, aby se tyto čipy a technologie na nežádoucí trhy nedostaly. Spíš to víc postihne ty trhy, na které nařízení nemíří.
Je vůbec možné toto nařízení vymáhat, když v EU přece funguje volný pohyb zboží?
To by museli na hranicích v EU stát celníci a kontrolovat kdejakou dodávku a kamion, jestli nepřeváží čipy, jen kvůli tomu, že to Američané chtějí. To není možné ani z čistě kapacitních a personálních důvodů. To je úplná utopie.
Co říkáte na to, že v první skupině „klíčových spojenců“ není vedle Rakouska ani Izrael?
To mě velmi překvapilo, protože jsem měl za to, že ho Spojené státy považují za blízkého spojence. Spolupracují s Izraelem i v bezpečnostním výzkumu a mnoha dalších oblastech, ve kterých se umělá inteligence využívá. Izrael je v tomto oboru světová špička. Možná je to politické rozhodnutí kvůli tomu, co se tam v poslední době děje, jinak si to neumím vysvětlit, nedává to vůbec smysl. To jsou ale čiré spekulace.
Myslíte si, že se Evropské unii podaří u nové americké vlády vyjednat změnu toho nařízení?
Trochu se bojím, že se to nestane. Spíš bych věřil tomu, že by nový prezident Trump a jeho vláda mohli ustoupit tlaku amerických firem, v první řadě Nvidie, které by přišly o významnou část svého byznysu v zemích, kam čipy vyvážejí.
