Článek
Následně ji navrhuje zvýšit na 13 procent. Firmám by to podle ní poskytlo čas na přípravu podnikatelských modelů. Na 21 procent ze současných 15 navrhuje asociace zvýšit DPH na rozvozy jídla a jídlo s sebou včetně konzumace na venkovních akcích. A to včetně stánků a cateringu. Vyplývá to z materiálu, který asociace připravila k debatě o možných změnách v DPH.
Podle návrhu Ministerstva financí, který zveřejnila ČT, by se mohly sloučit snížené sazby DPH na 14 procent a některé položky ze snížené sazby přesunout do základní 21procentní. Do nižší sazby by se podle návrhu mělo přesunout stravování a do základní alkoholické nápoje včetně piva. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale později uvedl, že jeho resort jen připravil výpočty, co by pro státní rozpočet změny v DPH znamenaly.
Kromě odkladu změn DPH navrhuje asociace zavedení spotřební daně na tichá vína. Argumentuje tím, že nelze vést debatu o zvedání daně v situaci, kdy jedna kategorie produktů je od spotřební daně osvobozená. Upozorňuje, že 60 procent vín se do ČR dováží. Proti zavádění spotřební daně na víno se již vyjádřili někteří politici včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL).
Další rána po covidu
Luboš Kastner, který v AMSP zastupuje gastronomii, již dříve upozornil na to, že v gastronomii se zvyšují rozdíly mezi velkými městy, hlavně Prahou, a malými městy a vesnicemi. V návrhu vládě asociace uvádí, že gastronomie patří k oborům nejvíce zasaženým pandemii koronaviru, zaměstnává 150 000 lidí a roční obrat celého sektoru se pohybuje kolem 200 miliard korun.
Sazby DPH
Běžná (%) | Snížená (%) | |
---|---|---|
Česko | 21 | 15 |
Německo | 19 | 7 |
Polsko | 23 | 0 |
Slovensko | 20 | 10 |
Rakousko | 20 | 10 |
Asociace uvádí, že změny v sazbách DPH nepovedou k vyššímu příjmu státního rozpočtu, protože ceny v gastronomii se blíží dokonalé cenové elasticitě. „Tento argument podporuje i případ z roku 2010, kdy došlo ke zvýšení spotřební daně na pivo, adekvátní výběr daně se však nekonal. Hlavními efekty zvýšení sazeb by bylo snížení ziskovosti podnikatelů v oboru, následný dopad na zaměstnance a rozvoj šedé ekonomiky, do které by byli podnikatelé tlačeni,“ napsala.
AMSP vytvořila modelový příklad, kdy by se zvýšení DPH nepromítlo do zákaznických cen. Zvýšení daně na pivo, nealkoholické nápoje a jídlo by pro podniky ve městech s ročním obratem deset milionů korun podle ní vedlo k poklesu provozního zisku o 63 procent. Pro vesnické hospody by to podle asociace znamenalo pokles o 336 procent a podnik s ročním obratem deset milionů korun by se ocitl ve ztrátě téměř 450 000 korun za rok.