Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Koruna poslední měsíce nezažívá zrovna nejšťastnější období. Její kurz po nedávném prudším oslabení zakotvil nad úrovní 25,20 koruny za euro, kam jej poslalo jednak únorové snížení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) a posléze také výsledky lednové inflace. Její nečekaně nízká hodnota, v meziročním srovnání 2,3 procenta, se dostala do blízkosti cíle ČNB.
Tím utvořila centrální bance podmínky pro rychlejší pokles sazeb. Pro nejbližší březnové zasedání odborníci nevylučují snížení o 0,75 procentního bodu, někteří spekulují až o celém procentním bodu na úroveň 5,25 procenta. Tomuto scénáři hraje do karet kromě nízké inflace i pomalejší výkon tuzemské ekonomiky.
Pro samotnou korunu to ale může představovat pokračující trable. Pokud totiž bankovní rada přistoupí k dalšímu snížení úroků a Evropská centrální banka (ECB), která je pro vývoj koruny také velmi klíčová, s tím naopak pospíchat nebude, což je mimochodem trochu ke smůle radních z ČNB velmi pravděpodobný scénář, dá od ní ruce pryč ještě více investorů. Už nyní je naše měna asi o tři procenta slabší oproti nejnovější prognóze ČNB.
Přestože část trhu věří v opětovné posilování koruny, zejména od druhé poloviny roku, nejbližší týdny a měsíce bude nejspíše čelit pokračujícím prodejním tlakům. Otázkou je, do jaké míry už trh další snižování sazeb do kurzu koruny „zacenil“. Nemůžeme ale vyloučit pokus o prolomení úrovně 25,50 Kč/EUR, na kterou sestoupila při jmenování Aleše Michla do čela centrální banky.
Nereálný scénář nepředstavuje ani případný hlubší pokles na hodnoty, které atakovala s počátkem války na Ukrajině, tedy kolem 25,90 koruny za euro.
Při tomto dalším propadu by se už v útrobách centrální banky mohly rozblikat pomyslné červené kontrolky, které by centrální bankéře donutily intenzivněji přemýšlet nad odprodáním části eurových rezerv na podporu domácí měny. Je však otázka, jak dlouhodobý efekt by tyto umělé zásahy do trhu měly.
Vzhledem k tomu, že celkový fundament je momentálně naladěn v neprospěch koruny, její snahu o trvalejší posílení, byť s pomocí intervencí, by mohl trh obratem přetlačit.
Rozdíl v úrocích mezi ČNB a Evropskou centrální bankou, takzvaný úrokový diferenciál, který je pro investory jedním z klíčových ukazatelů při výběru investic, se tak jako tak už v březnu dále ztenčí, neboť bankovní rada podle očekávání sazby znovu sníží. Pro korunu se tak opět o něco zhorší podnebí.
ČNB tak má velkou motivaci být opatrnější. Už nyní koruna představuje proinflační riziko, protože její slabší kurz může zkrátka zvýšit dovozní ceny ze zahraničí. A radní jsou si toho určitě vědomi.
Není proto vyloučeno, že při dalším případném sestupu koruny tempo snižování centrální banka zmírní, nebo dokonce dočasně přeruší, jak ostatně někteří radní avizovali. S obranou koruny budou mít každopádně nelehký úkol. Částečné vysvobození by jí mohlo přinést zmíněné snižování úroků ECB.
Čerstvý zápis z lednového zasedání ECB ovšem odhalil, že v Radě guvernérů pořád obavy z inflace přetrvávají, a proto se debata o snižování úroků odsouvá. Trhy mezitím už nepočítají s prvním uvolněním měnové politiky v březnu, ale až spíše v červnu. Do té doby bude muset koruna prokázat svou odolnost a členové rady zvolit tu správnou strategii, aby inflace nezačala opět dělat paseku.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
