Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Už je to více než týden, co ve svém domě na Manhattanu zemřel Jim Simons, jeden z nejúspěšnějších investorů na Wall Street, který v 80. letech minulého století způsobil revoluci v burzovním obchodování. Bylo mu 86 let. Vášnivý kuřák, ale především geniální matematik se rozhodl opustit nastartovanou akademickou kariéru, aby se naplno vrhl do světa investování, o kterém nejdříve moc nevěděl.
Simons, jehož majetek magazín Forbes odhadl na více než 31 miliard dolarů, získal v roce 1958 bakalářský titul z matematiky na Massachusettském technologickém institutu a už ve 23 letech dokonce doktorát z matematiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Za války ve Vietnamu Simons pracoval jako luštitel kódů pro americkou zpravodajskou jednotku, která monitorovala Sovětský svaz, a úspěšně rozluštil ruský kód, připomíná server CNBC. Po publikaci několika průlomových studií v matematice se ale rozhodl uplatnit svůj geniální intelekt jinde a vyplatilo se.
Simons se stal průkopníkem takzvaného kvantového investování. To znamená, že své investice vybíral podle toho, co mu poradily matematické modely a algoritmy. Na rozdíl od drtivé většiny Wall Street tedy nezkoumal střeva firem, jako například cash flow, tržby nebo zisky, ale vsadil výhradně na automatizované obchodní systémy.
Matadoři z finanční části New Yorku se Simonsovi v počátcích jeho kariéry za tento neobvyklý přístup k investování tak trochu posmívali. Dnes už víme, že byli vedle. „Nemám žádný názor na žádné akcie… Počítač má své názory a my se jimi otrocky řídíme,“ řekl v roce 2016 v rozhovoru pro CNBC.
Simonsovi bylo 40 let, když ze své kanceláře na Long Islandu začal postupně ukazovat, že obchodování s různými třídami aktiv může být téměř stejně předvídatelné jako výpočty v matematice.
Místo analytiků vědci
Šel na to ale jinak než drtivá většina investorů. Místo finančních analytiků a absolventů ekonomických škol si totiž k sobě do týmu vzal matematiky a fyziky – převážně bývalé kolegy z Newyorské univerzity, kde dříve vedl katedru matematiky. A dobře namazaný stroj se mohl dát do pohybu.
Simons vybavil kancelář výkonnými počítači, které zpracovávaly obrovské množství dat pomocí matematických modelů, a svou investiční firmu Renaissance Technologies de facto postupně proměnil v tiskárnu na peníze. Vlajkovou lodí Simonsovy firmy se stal fond Medallion.
Simons a jeho rozrůstající se tým bývalých vědců se zpočátku zaměřovali na měny a komodity. Sbírali a analyzovali různé typy dat, od zpráv o politických nepokojích v Africe až po ceny brambor v Peru. Všechna data pak zpracovávaly jejich počítače, které hledaly tržní neefektivity, na nichž Simonsovy fondy dokázaly postupem času produkovat nadstandardní výnosy.
Opravdová nadílka ovšem přišla, když se Simonsův tým vrhl na akcie. Fond Medallion vydělal za 30 let od svého založení v roce 1988 více než 100 miliard dolarů s nevídaným průměrným ročním výnosem 66 procent. To byl mnohem lepší výsledek, než jakého za stejnou dobu dosáhli jiní slavní investoři Warren Buffett nebo George Soros.
„Nikdo ve světě investic se mu ani nepřiblížil,“ napsal Gregory Zuckerman, jeden z mála novinářů, kteří se Simonsem dělali rozhovor. Po většinu své existence byly fondy Renaissance největšími kvantovými fondy na Wall Street. Jejich styl investování zásadně proměnil způsob, jakým hedgeové fondy obchodovaly a vydělávaly peníze pro své bohaté investory a penzijní fondy.
Simonse v životě ale nepotkávalo jen štěstí. Měl celkem pět dětí, během života ale přišel o dva syny, kteří tragicky zahynuli. „Můj život jsou buď esa, nebo dvojky,“ řekl tehdy.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
