Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Zhruba před týdnem došlo k neúspěšnému atentátu na Donalda Trumpa, republikánského kandidáta na post amerického prezidenta.
Předvolební průzkumy skoro celé pololetí ukazovaly vyrovnané šance obou kandidátů, ale slabý výkon Joea Bidena v červnové ostřejší debatě a nedávná střelba na Trumpa výrazněji naklonily šance k vítězství republikánů. Biden mezitím oznámil, že z kandidatury na prezidenta odstupuje a zatím není jisté, kdo ho nahradí. Pravděpodobně to však bude jeho současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
Po střelbě z předminulého víkendu možná mnozí očekávali, že trhy budou značně nervózní, což se nakonec úplně nepotvrdilo. I tak nám ale minulé pondělí mohlo alespoň částečně nastínit, jak by trhy reagovaly, pokud by se Trump skutečně do Bílého domu vrátil.
Na Wall Street byla reakce akciových indexů pozitivní a pozvolný růst skončil až na nových maximech. Vidina nižších daní i regulací, tedy jedny z hlavních témat republikánů, investory zřejmě potěšila. Z potenciálního zmírnění regulací by mohly profitovat také kryptoměny, neboť Trump se k této třídě aktiv staví pozitivně. I proto možná bitcoin po střelbě zareagoval několikaprocentním posílením.
Moc jásotu nebylo ovšem k vidění na evropských trzích, kde hlavní indexy zamířily do záporných hodnot. I to mělo své odůvodnění, protože nad ekonomikou Evropské unie visí potenciální hrozba v podobě vyšších cel a tvrdší obchodní politiky.
Trump během prezidentských debat několikrát zopakoval přání zavést desetiprocentní cla na veškerý dovoz, což by se mohlo dotknout kromě EU i dalších tradičních spojenců Spojených států, především Mexika a Kanady. Reálně je také ve hře obnovení obchodní války s Čínou.
Historicky přitom cla vedla k růstu cen a narušení dodavatelských řetězců, což by ohrozilo sestupný trend inflace v USA, a naopak zvýšilo riziko stagflace, tedy přetrvávající inflace při stagnujícím hospodářském růstu.
Kromě zpřísněné celní politiky, po které Trump volá, jde ještě o otázku daní. Jejich snížení, které bývalý prezident během svého mandátu v roce 2017 prosadil, má platit do roku 2025 a mohlo být prodlouženo, nebo dokonce i rozšířeno.
Jenže to by podle odhadů banky Morgan Stanley v příštím desetiletí zvýšilo už tak problematický státní deficit o přibližně dalších 1,6 bilionu dolarů. „Jen za poslední dva roky se při současných úrokových sazbách náklady na obsluhu dluhu téměř zdvojnásobily,“ upozornila Lisa Shalettová, investiční ředitelka banky.
Důležitou roli hraje ještě další Trumpovo téma – výrazné omezení imigrace. Stratégové Morgan Stanley ale upozorňují, že příchod více než tří milionů přistěhovalců do USA v letech 2022 a 2023 měl dvojí ekonomický přínos. Prvním je vyšší růst populace a druhým nabídka pracovních sil.
„To přispělo k vyššímu růstu HDP, stabilizaci cen bydlení a snížení mzdových nákladů, což přispělo k poklesu inflace,“ píší ekonomové banky. Radikální opatření na hranicích, jak naznačují některé návrhy, by mohla zpomalit růst počtu obyvatel USA v produktivním věku a ekonomice tak zavařit.
A jaké sektory by mohly v případě vítězství republikánů investoři zařadit do portfolia? Podle burzovních analytiků například ten energetický, neboť Trumpova administrativa je známá podporou fosilních paliv a energetické nezávislosti USA. Značná část investic by proto mohla zamířit do ropných a dalších tradičních energetických zdrojů.
Dalším velkým favoritem by mohl být zbrojní průmysl. Trump dlouhodobě klade důraz na posílení národní bezpečnosti a zvýšení vojenských výdajů, z čehož by mohly těžit akcie zbrojařů.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
