Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
V roce 2001 představil slavný a úspěšný investor Warren Buffett v časopise Fortune takzvaný „Buffettův indikátor“, který označil za „pravděpodobně nejlepší měřítko toho, kde se v daném okamžiku nachází ocenění akcií“. Nedávno tento indikátor dosáhl dvouletého maxima, což pro investory nemusí být dobrá zpráva.
O co vlastně jde, když hovoříme o měřítku, které legendární investor sám bedlivě sleduje?
Nástroj měří velikost amerického akciového trhu ve srovnání s velikostí ekonomiky. Používá k tomu celkovou tržní kapitalizaci všech veřejně obchodovaných společností, což se měří pomocí indexu Wilshire 5000, a tuto hodnotu dělí posledním čtvrtletním odhadem hrubého domácího produktu (HDP).
Výsledný poměr by měl investorům napovědět, jak spravedlivě jsou akcie oceněny – tedy zda jsou podhodnocené nebo nadhodnocené ve vztahu k ekonomickému výkonu. Pokud akciový trh roste mnohem rychleji než ekonomika, může to být známkou bubliny.
Buffett a jeho investiční konglomerát Berkshire Hathaway mají za to, že ocenění akciového trhu je spravedlivé, pokud je hodnota indikátoru kolem 100 procent. Pokud je tržní kapitalizace všech obchodovaných akcií na burzách v USA na úrovni 70 procent HDP, je trh podhodnocený a akcie můžeme koupit „ve slevě“.
Pokud je ale poměr v blízkosti 200procentní hodnoty, investoři si podle Buffetta hrají s ohněm. A možná už správně tušíte, že aktuální hodnota indikátoru tuto hranici v současné době atakuje – je bezmála na 190 procentech. Naposledy byl „Buffettův indikátor“ takto vysoko začátkem roku 2022 a téhož roku akciový index S&P 500 spadl o pětinu.
Rozhodně to nemusí znamenat, že se tento scénář bude opakovat, ale je to možná jeden z důvodů, proč Buffett hromadí rekordní hotovost v přepočtu za téměř čtyři biliony korun a vyčkává na „levnější“ příležitosti.
Akciové trhy letos prudce rostou, když nadšení investorů z akcií umělé inteligence (AI) poslalo výrobce čipů, jako je Nvidia, na historická maxima. Wall Street také sází na to, že americká centrální banka (Fed) letos třikrát sníží úrokové sazby, a investoři již předem oslavují.
Někteří odborníci však bijí na poplach. Obávají se, že boom kolem AI je přehnaný. Dva představitelé Fedu – sice ve výrazné menšině – navíc nepředpovídají v letošním roce žádné snížení úrokových sazeb.
„Mám dojem, že investoři v současnosti zažívají vrchol nejextrémnější spekulativní bubliny v dějinách amerického finančnictví,“ poznamenal podle zpravodajské CNN investor John Hussman, který předpověděl propady trhů v letech 2000 a 2008.
Index S&P 500 od ledna vzrostl o devět procent a před pár dny již překonal cílovou hodnotu stratégů z Goldman Sachs pro letošní rok, což je donutilo „cílovku“ přehodnotit. Nově odhadují, že široce sledovaný index by mohl do konce roku vzrůst k hranici 6000 bodů, což by představovalo 15procentní růst ze současných úrovní.
Nutno na závěr poznamenat, že Buffettův indikátor není bezchybný, jak i sám investor připouští. Měřítko totiž ignoruje, kolik peněz společnosti vydělávají v zahraničí, a nebere ani v úvahu, jak by změny úrokových sazeb mohly ovlivnit ocenění společností. Podle Buffetta má tento jednoduchý ukazatel svá omezení, ale přesto jej považuje za dosti relevantní.
Ne všichni však současnou situaci na trhu považují za přefouknutou bublinu. Jedním z nich je například Jamie Dimon, šéf investiční banky JPMorgan. „Když jsme poprvé zažili internetovou bublinu v roce 2000, tak to byla opravdová bublina, zatímco toto je skutečné,“ řekl nedávno optimistickým akcentem pro CNBC.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
