Odepsání jádra jde těžko vzít zpět. Opakujeme chybu, která nás přijde draho

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Klasickým automobilům se spalovacím motorem v EU odzvonilo, od roku 2035 je zakázaný jejich prodej – pokud ovšem přezkum v roce 2026 neukáže, že jde o nesplnitelný nebo společensky neudržitelný cíl. Francouzský eurokomisař Thierry Breton nedávno vyzval k možné revizi ambiciózního cíle a využití klauzule „nouzové brzdy“ o přezkumu za 4 roky. Na první pohled vypadá situace zachráněna, kdyby politická přání byla nad možnosti současné techniky.

Bohužel tento přístup jen opakuje chybu, na kterou dnes draze doplácíme v energetice. A nejde jen o odstavování uhelných zdrojů. Německo a další odpůrci jaderných zdrojů v minulých letech dotlačili Evropskou komisi ke zpochybňování jaderné energetiky jako bezemisního a stabilního zdroje. Jelikož ještě před rokem reálně hrozilo, že jádro bude odsouzeno do klatby jako špinavý zdroj, podobně jako se tomu stalo u uhlí, tak nejenže jaderné elektrárny v Německu určené k předčasnému odstavení omezily peníze vkládané do údržby, ale všichni podnikatelé v oboru, zcela racionálně, omezili své kapacity. Teď nás straší nedostatek energie a vysoké ceny.

Jak však tvrdě ukázala současná energetická krize, jde o proces nevratný. Elektrárny v Bavorsku lze sice provozovat o několik měsíců déle, než vyhoří stávající palivo, ale už je nemožné a ekonomicky nesmyslné investovat do prodloužení činnosti o několik let. Garantovat možnost nového provozu v desítkách let, tedy tak dlouho, aby se reinvestice ekonomicky vyplatila, nikdo nebude.

Technici v jaderné oblasti se vychovávají léta a jsou žádanou, obecně vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Pokud jim politické vedení Evropy dlouhodobě naznačovalo, že jejich obor nemá perspektivu, tak nemají problém se uplatnit jinde. Výmluvný je též fakt, že Francouzi dnes kvůli údržbě svých elektráren využívají drahé pracovníky z Kanady. Kapacity lze obecně snížit rychle, bohužel jejich obnova není tak jednoduchá, jak se ukázalo u nás i v naprosto běžném oboru pohostinství. Řada našich restaurací zůstala po lockdownech zavřená, protože původní zaměstnanci se přesunuli do jiného oboru a už se nevrátí.

Naprosto stejná situace, kdy je nemožné vrátit učiněné rozhodnutí, nastává i v oblasti (ne)výroby automobilů. Brzká revize rozhodnutí zakázat prodej aut se spalovacím motorem určitě neodhalí žádný problém, protože nebudeme mít dostatečný časový odstup, abychom vyhodnotili (ne)dostupnost nových technologií a naše znalosti budou podobné těm dnešním – a tedy uděláme stejné rozhodnutí, jaké bylo právě učiněno. Naopak vzdálenější revize už sice může fakticky odhalit problém v dnešním rozhodnutí, ale bude už nenávratně pozdě.

Všichni výrobci totiž budou v situaci, kdy jednak zásadním způsobem změnili výrobní kapacity ve prospěch elektromobility a zcela utlumili vývoj v byrokraticky odepsaném odvětví. Tím se ale už dnes snižuje pravděpodobnost včasných objevů v „nevybraných“ oblastech a delší případné uzamčení v chybné technologické větvi, protože výzkum alternativních možností bude zcela logicky podfinancovaný.

Rozhodnutí, která mění celá odvětví, můžeme dělat, ale nesmíme ani sebe, ani veřejnost klamat, že v případě chybného kroku máme možnost rozhodnutí zvrátit. V investičně náročných odvětvích to není pravda, případné chyby se pak dlouhodobě propisují do celé ekonomiky. Pokud si opravdu myslíme, že máme zásadní rozhodnutí podrobit po několika letech revizi, neměli jsme ho nyní vůbec činit.