Článek
Již několikátým rokem se veřejně diskutuje jedna konkrétní položka státního rozpočtu, a to příjmy z prodeje emisních povolenek. Protože jde o kvantitativně významnou příjmovou položku, věnuje jí Národní rozpočtová rada (NRR) v posledních letech zvýšenou pozornost. I v rozpočtu na rok 2025 jsou příjmy z prodeje povolenek součástí seznamu potenciálních rizik, se kterými se dle rady rozpočet potýká.
Státní rozpočet na příští rok počítá s příjmy z prodeje emisních povolenek ve výši 30 miliard korun. Již nyní je ale jasné, že příjmů v takové výši bude prakticky nemožné dosáhnout. Aby se tato částka naplnila, musela by průměrná cena povolenky v příštím roce být zhruba 104 eur nebo by muselo dojít k uvolnění emisních povolenek z tzv. rezervy tržní stability v druhé polovině roku 2025, a tudíž k navýšení počtu povolenek dražených jednotlivými státy. Jenže na primárním trhu (tj. na trhu, kde členské státy prostřednictvím operátora trhu prodávají emisní povolenky) se nyní povolenky prodávají pod 70 eur, a i když se v minulosti cena povolenky při některých aukcích na primárním trhu přibližovala k částce 100 eur, je za současné situace nepravděpodobné, že by byla průměrná cena za „celorok“ takto vysoká. Ostatně kdyby byla, mělo by to závažné ekonomické dopady na všechny sektory hospodářství, které povolenky musejí nakupovat a platit.
Aby došlo k uvolnění emisních povolenek z rezervy tržní stability, muselo by být na trhu povolenek nedostatek. Do rezervy se totiž povolenky stahují, případně se z ní uvolňují primárně na základě celkového množství povolenek v oběhu. Od začátku fungování rezervy od roku 2019 však byly povolenky do rezervy pouze stahovány, nikoliv z ní uvolňovány. Každý rok bylo do rezervy staženo 3,9 až 5,5 milionu povolenek (to je zhruba 13 až 37 % povolenek, které by byly jinak draženy Českou republikou dle původního aukčního kalendáře).
Už potřetí
Státní rozpočet má výraznější problémy s nadhodnocenými příjmy z prodeje emisních povolenek již potřetí. V roce 2023 byly skutečné příjmy z této položky o necelých 14 miliard korun nižší než původně plánované a letos se předpokládají nižší dokonce v řádu zhruba 20 miliard. Jak je možné, že se nedaří příjmy z povolenek odhadovat? Částečně je to proto, že odhad skrývá řadu nejistot, jako je volatilní a těžko předvídatelná cena povolenky nebo otázka započtení již zmíněné rezervy tržní stability. I kvůli tomu je problematika příjmů z prodeje emisních povolenek málo srozumitelná.
Mnohem častěji se diskutuje o tom, zda jsou emisní povolenky vhodným nástrojem pro snižování emisí, nebo zda a jak moc zvýší ceny energií. Možná i proto se vládě daří takto vysoké (a také vysoko nepravděpodobné) příjmy ve státním rozpočtu prosadit. Přičemž motivace k nadhodnocování příjmů je jasná – příjmy vstupují do odvození tzv. výdajového rámce, který je výchozím bodem pro sestavování státního rozpočtu.
Díky nadhodnoceným příjmům může být výdajový rámec vyšší a vláda může více utrácet. Navíc se opticky daří snižovat schodek státního rozpočtu, což působí tak, že vláda konsoliduje více, než odpovídá realitě. A Ministerstvo financí se k tomu v roce 2024 částečně i přiznává, když ve Zprávě o plnění státního rozpočtu ČR za 1. pololetí 2024 píše, že očekávané příjmy uvedené v rozpočtu nevychází z odhadů dříve poskytnutých Ministerstvem životního prostředí. Stejně jako u daňových příjmů ale dotyčné kapitoly nemusí snižovat svoje výdaje, pokud se příjmy z prodeje emisních povolenek nenaplní. Z tohoto pohledu se tak vlk nažral a koza zůstala celá.
Příští rok je ale posledním, kdy bude nutné příjmy z prodeje emisních povolenek takto pozorně sledovat. Ve třetím čtení totiž prošla Poslaneckou sněmovnou novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Ta mimo jiné nově určuje, že až na výjimky nebudou příjmy z prodeje emisních povolenek od roku 2026 příjmem státního rozpočtu jako doposud, nýbrž příjmem Státního fondu životního prostředí.
Část příjmů sice putuje do kapitoly Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, nespotřebované výdaje se však vždy převedou do Státního fondu životního prostředí. Schodek státního rozpočtu tak již povolenky významně neovlivní. Případné prezentování nižšího schodku v návrhu státního rozpočtu bude tedy o něco těžší.
