Komentář: Za vyšší spotřební daně. Víme, co děláme při stanovování daní?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda a Sněmovna rozhodují každý rok o příjmech státního rozpočtu. Doufám, že rozhodují na základě relevantních informací a nevytvářejí nevědomě nebo nechtěně nerovnosti. Jako příklad, že tomu tak možná vždy není, rozebírám dvě významné daně, u kterých příjem za posledních pět let stagnoval.

Výběr daně z příjmů fyzických osob tak stagnuje od roku 2019 cíleně, u spotřební daně nevědomě.

Příjmy státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 porostou o 29 %. To je pomalý nárůst ve srovnání s výdaji (43 %), cenami (41 %) i HDP (34 %) za stejné období. V nové studii s Danielem Kolářem na základě schváleného státního rozpočtu na rok 2024 ukazujeme, že některé příjmy rostly nadprůměrně: příjmy z prodeje emisních povolenek (153 %), daň z příjmů právnických osob (74 %), pojistné na sociální pojištění (37 %) nebo daň z přidané hodnoty (33 %).

Naopak výběr daně z příjmů fyzických osob poklesl o 5 % a výběr spotřební daně vyrostl jen o 1 %. Obě dvě tyto daně tedy zhruba stagnovaly, ale z různých důvodů.

Příjmy z daně z příjmů fyzických osob stagnují především kvůli změnám souvisejícícm právě s touto daní. Výnos nejvíce ovlivnilo její výrazné snížení v rámci zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka od roku 2021. Oproti roku 2019 očekávaný výnos negativně ovlivňuje také zavedení paušální daně od roku 2021. Pokud by k těmto změnám nedošlo, lze očekávat, že výnos by nominálně rostl, například zhruba podobně jako u sociálního pojištění – oba tyto příjmy jsou totiž stanoveny především jako procento příjmů. Tím se liší od spotřební daně, které jsou stanoveny především jako korunová částka za zakoupené zboží.

Příjmy ze spotřebních daní stagnovaly naopak právě kvůli nedostatku změn. Příjem ze spotřebních daní je pro rok 2024 nominálně na podobné úrovni jako v roce 2019, navzdory některým krokům pro zvýšení výběru, jako je například od roku 2024 uvalení spotřební daně i na zahřívané tabákové výrobky. Spotřební daně jsou stanoveny především jako korunová částka za zakoupené zboží a tyto korunové částky nejsou automaticky valorizovány, a když už došlo k jejich zvýšení změnou zákona, většinou rostly pomaleji než inflace. Například výše spotřební daně na benzin je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2010 a výše spotřební daně na naftu je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2004.

Při současném nastavení daní tedy platí, že výnosy ze zdanění práce rostou automaticky na rozdíl například od zdanění alkoholu, k jehož navýšení je potřeba změna zákona. Ptáme se: Je tento způsob zdanění záměr a opravdu to tak chceme? Pokud ne, pojďme diskutovat, jak by toto nastavení bylo možné změnit. Nabízí se například možnost zavést automatickou valorizaci alespoň u některých spotřebních daní, například u alkoholu. Částečně jde tímto směrem konsolidační balíček pro rok 2024, který u spotřební daně z lihu počítá s každoročním zvyšováním až do roku 2026. Ano, spotřební daně nelze zvyšovat bezmyšlenkovitě i kvůli různým daním a cenám v blízkém zahraničí, ale nelze ani kapitulovat na promyšlenou daňovou politiku, ve které relativně vysoké spotřební daně - a třeba o to nižší daně z práce - mají hrát důležitou roli.

Veřejné finance jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Pánem a tedy cílem má být například vysoká životní úroveň spíše než zdravé veřejné finance, které by k tomu cíli ale měly přispět. Státní rozpočet ukazuje priority státu. Změny příjmů a výdajů státního rozpočtu v čase by měly odrážet měnící se priority společnosti a vlády. Ale ani se mi nechce věřit, že by mezi prioritami státu byla stagnace spotřebních daní a tedy jejich relativní snižování - vůči většině ostatních daní nebo vůči růstu cen.