Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Že je Izrael díky podpoře digitální ekonomiky startupovou velmocí je obecně známo. Dokonce v tak malé zemi, jakou Izrael je, funguje na 500 venture kapitálových fondů, což je obrovské množství. Řada startupů se zde zaměřuje na deep tech, resilience tech a defense tech. Jedná se o firmy se zaměřením na pokročilé technologie, které pomáhají zvyšovat obranyschopnost a odolnost společnosti proti hrozbám.
Jak je možné, že ve 4krát menší zemi kvetou startupy s pokročilými technologiemi v oblasti obrany a odolnosti jak houby po dešti? Funguje zde velmi efektivní propojení mezi startupy a využitím jejich inovací v armádním a vládním prostředí – a především cesta, kterou k tomu Izrael nastavil.
Začíná to u vojenské služby, která je od 18ti let věku povinná nejen pro muže (na 32 měsíců), ale i pro ženy (na 24 měsíců). Díky tomu prakticky každý občan Izraele rozumí fungování armády, a po ukončení služby může tyto zkušenosti zhodnotit ve svém civilním povolání, například při vývoji produktů s využitím nejnovějších technologií či vylepšení dostupných řešení. Zároveň díky tomu funguje velmi dynamický vztah mezi komerčním a vládním i vojenským sektorem.
Na tyto vztahové vazby pak navazuje velmi pragmatický a transparentní systém podpory špičkových technologií a jejich využití v armádě pomocí vládních programů. Izrael tím reaguje na změnu paradigmatu, kdy už neplatí, že komerční inovace staví na původně vojenských technologiích, jako jsme to historicky viděli například u GPS a internetu.
Jsou to právě startupy a obecně komerční sektor, který teď mnohdy nastavuje směr a tempo. Aby armády, respektive státy, dokázaly držet krok a chránit se proti potenciálním kybernetickým i dalším hrozbám, musí být schopny adoptovat dynamické startupové inovace. Izraelská vládní agentura pro inovace efektivně podporuje startupy v klíčových rozvojových (a tím i rizikových) odvětvích, čímž mimo jiné snižuje riziko financování pro privátní investory. Dále navazuje agentura MAFAT, spadající pod Ministerstvo obrany, která zaštiťuje spolupráci mezi armádou a startupy na bázi smluv na vývoj a výzkum.
Jak to funguje u nás?
Když někdo z armády začne v Česku mluvit se soukromým sektorem, hned je oheň na střeše. Když vojáci chtějí vyzkoušet nové technologie z privátního sektoru, objevují se okamžitě pochybnosti o možných nepravostech a korupci a případná spolupráce je zatížena složitou a nepružnou administrativou. To bohužel nepodporuje schopnost adopce a učení se práci s nejnovějšími technologiemi.
Zpráva o připravenosti České republiky na ozbrojený konflikt ukázala, že v našich končinách je absolutně nedostatečná. Nemusí to nutně znamenat, že nastane válka a půjdeme do aktivního boje.
Odolnost je potřebná i v případě drobnějších otřesů, které pak společnost lépe zvládá. Bohužel u nás se lidé tématem odolnosti dlouho nechtěli zabývat a až nyní se situace pomalu mění.
Izrael je malá země bez bohatých přírodních zdrojů. Chtělo by se říct podobně jako Česko – jenže my za Izraelem zaostáváme. A to o hodně. I přes všechny válečné konflikty a politické rozepře je to stále země zaslíbená inovacím a startupům. S podporou, o které se těm evropským může jen zdát.
Války se mění
Přitom Česká republika má příležitost chopit se vedení v oblasti obranných inovací i na evropském poli. Investice do obrany za účelem prevence konfliktu je totiž pro mír nejlepším opatřením. Je jasné, že Evropa musí přijmout změnu globálního geopolitického paradigmatu. Evropa totiž už dávno není velmoc. Stále však má smysl pokusit se manko dohnat, je potřeba chránit naše hodnoty. Nemůžeme už ale zavírat oči a upřednostňovat zájmy čistě na národních úrovních.
V otázkách připravenosti jsou nové technologie a inovace nutnou součástí reakce na zásadní posun ve způsobu vedení války, který přišel i díky rychlému technologickému pokroku, zejména s využitím umělé inteligence. Ano, na Ukrajině vidíme i klasickou, zákopovou válku – ta ale stagnuje, protože drony a satelity nám umožňují vidět každý pohyb na frontě. Pokud bychom parafrázovali generála Řehku, náčelníka Generálního štábu AČR: v rámci NATO se naše Armáda musí připravit na potenciální konflikt s technologicky vyspělým protivníkem, včetně jaderné hrozby.
Moderní vybavení armády je tedy klíčem pro efektivní prevenci války. Obranyschopnost vyžaduje adopci inovací v obraně, a s tím se musí změnit i způsob, jak armády nové technologie přijímají. Kromě větší bezpečnosti totiž pomáhají budovat naši odolnost – skrz ochranu veřejných funkcí a institucí přispívají k ochraně zdraví, dat a stability celé společnosti.
Izrael těmto změnám a potřebám velmi dobře rozumí, a je v tomto ohledu globálním lídrem. Zároveň však Česku, nejen díky své velikosti, nabízí snáze přejímatelné vzory pro spolupráci vlády a obranných složek s dynamickým startupovým světem.
Česko má v oblasti obranného průmyslu a kyberbezpečnosti bohatou historii; a věřím, že i budoucnost. Díky silnému postavení v těchto odvětvích a strategické pozici v srdci Evropy můžeme být pro Izrael a jejich startupy zajímavým partnerem.
Vzájemná spolupráce nabízí skvělé příležitosti – nejen technologicky, třeba ve vývoji nových laserů nebo 3D tisku pomocí vysoko odolných polymerů, ale také možnost učit se přijmout nové paradigma. Na příkladu Izraele můžeme ilustrovat i to, jak díky investicím do obrany a technologické převahy může malá země prosperovat uprostřed nepřátelského prostředí. I když odhlédneme od válečného kontextu, Izrael je příkladem státu s velmi dobře nastaveným a fungujícím ekosystémem na podporu startupů a podnikatelů.
