Článek
„Centrální banka tak [zvýšením sazeb] reaguje na zrychlující inflaci.“ „Zdražení hypoték je výsledkem toho, že Česká národní banka dupla na brzdu, když viděla prudce rostoucí inflaci, s níž nepočítala.“ „Britové reagují na inflaci. Centrální banka zvýšila úrokovou sazbu“.
Při čtení médií se zdá, že úloha centrálních bank je jednoduchá: úrokové sazby kopírují data publikovaná statistickým úřadem. Možná vás proto překvapí, že tomu tak není. Měnová politika se totiž dívá dopředu a zaměřuje se na očekávaný vývoj cen. Ne proto, že by snad nechtěla udržovat cenovou stabilitu v každém okamžiku.
Důvodem je, že změny základní úrokové sazby se do ekonomiky přenesou se zpožděním.
Rychlý průsak přes korunu
Nejrychleji na změny měnové politiky reaguje kurz koruny. V reakci na růst sazeb se zvýší i výnosy českých aktiv, což podpoří poptávku zahraničních investorů například po státních dluhopisech. To současně zvýší hlad po české koruně, která začne posilovat. Pevnější domácí měna zlevní naše dovozy, což se projeví velmi rychle například u čerpacích stanic.
Silnější koruna však zároveň zdraží naše vývozy, poptávka po nich tedy mírně klesne. Čeští exportéři proto nebudou moci tolik zvyšovat mzdy, takže zpomalí spotřeba českých domácností. Nižší poptávka a levnější dovozy postupně přispějí k tlumení inflace.
Změnami základních sazeb ovlivňuje ČNB i úrokové sazby v celé ekonomice. Oproti kurzu je ale jejich reakce pomalejší, například v důsledku fixací sazeb úvěrů. Vyšší cena peněz zdražuje bankám jejich finanční zdroje. To na jedné straně prodražuje úvěry firmám i domácnostem, na druhou stranu ale také zvyšuje odměnu střadatelům za to, že bance zdroje poskytnou. Roste tedy, s jistým zpožděním, také úročení vkladů.
Domácnosti mají větší motivaci spořit, dostávají se hůře k půjčkám, a proto omezují současnou spotřebu. Klesá i poptávka po hypotékách, což brzdí růst cen nemovitostí, které mají v českém spotřebním koši značnou váhu.
S poklesem poptávky po zboží a službách se ekonomika celkově ochlazuje. Firmy čelící klesající poptávce a rostoucím úrokovým nákladům omezují výrobu i investiční projekty. To opět zpomaluje růst zaměstnanosti, mezd a nakonec i cen.
Klíčová očekávání
Nejméně viditelný, ale o to důležitější, je vliv měnové politiky na očekávání lidí a firem.
Pevně ukotvená inflační očekávání, tedy důvěra ve schopnost centrální banky růst cen krotit, stabilizují mzdové požadavky i v případě nečekaných cenových šoků. Centrální bankou avizovaný, a proto i očekávaný růst sazeb ovlivňuje už dopředu kurz koruny a investiční i spotřebitelské chování.
Společným působením kurzu, sazeb a očekávání dojde v reakci na zpřísnění měnové politiky k postupnému utlumení cenových tlaků, přičemž nejsilnější vliv na inflaci nastává přibližně za rok až rok a půl.
Kvůli současné inflaci nebrzdíme
Pro dnešní nastavení měnové politiky je tak klíčová naše předpověď nejpravděpodobnějšího vývoje ekonomiky. V centrálních bankách k tomuto účelu slouží predikční modely, které na základě aktuálně pozorovaných dat, historických vztahů a sady předpokladů odhadnou budoucí inflaci, spotřebu domácností či exporty.
Modely by však nestačily, protože jejich předpovědi jsou zatížené nejistotou. Proto v každé centrální bance rozhoduje bankovní rada složená z více členů. Ti na základě individuálního vyhodnocení nejistot o změnách sazeb hlasují.
Nově přicházející data tak ovlivňují nastavení úrokových sazeb hned dvakrát. Jednak představují výchozí bod prognózy. Detailní struktura inflace například napoví, jaká je skladba poptávkových a nabídkových tlaků či jak silný je příspěvek změn spotřebních daní.
Zatímco na rostoucí poptávku měnová politika reaguje, na přímé dopady některých přechodných šoků reagovat nemusí. A za druhé, bankovní rada může právě na základě nových dat přehodnotit bilanci nejistot a pravděpodobnost naplnění různých scénářů budoucího vývoje.
Zkrátka čím přesněji víme, co se děje nyní, tím přesněji jsme schopni odhadnout, kde bude ekonomika v následujícím roce. Když tedy naše měnová politika zdánlivě reaguje na aktuální data, je to proto, že se nám o něco více rozjasnila budoucnost. Hlavním důvodem reakce je ale pořád budoucí inflace na měnověpolitickém obzoru, nikoliv data ve zpětném statistickém zrcátku.
