Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Trh s fotovoltaikou se v poslední době zmenšil o desítky procent. Při určitém zjednodušení lze říci, že ho opustili zejména menší hráči a aktuálně ho formují zejména ti větší. Celkově se trh zmenšil zhruba o 40 procent. Zatím stále existuje řada menších firem, které se snaží udržet především nízkými cenami. Nicméně i u nich se dá do budoucna očekávat, že postupně skončí zejména kvůli nákladům spojeným se servisem fotovoltaik. S ohledem na některé negativní scénáře, které po konci jednoho z největších hráčů na trhu předpovídaly zánik dalších subjektů, se ale nakonec dá říct, že firmy celý vývoj ustály.
I přesto však nyní můžeme hovořit o určitém dědictví energetické krize. Řadě větších firem totiž vlivem uklidnění poptávky zůstává na skladech obrovské množství starších panelů. Firmy je v minulosti pořídily za vysoké ceny a teď jim hrozí velké ztráty. Firmy je stále mají na skladě a nevědí, co s nimi. Typicky jde o panely s výkonem okolo 400 W, dnes už jsou však prakticky standardem zařízení o výkonu 500 W.
Na aktuální uklidnění by přitom neměl mít zásadní vliv ani návrh na navýšení limitu výkonu pro stavbu fotovoltaiky bez stavebního povolení. Týkat se bude jen zlomku projektů.
Plné sklady starých panelů
Vysoké pořizovací náklady z minulosti tak dnes pro firmy představují problém. U některých velkých hráčů se přitom jedná o sumy v řádech stamilionů korun. Výsledkem tak bude jednoznačně ztráta, která se v některých případech může rovnat i běžnému zisku za 2–3 roky. Firmy se totiž budou chtít nakoupených panelů v následujících měsících za každou cenu zbavovat.
Právě tato snaha bude asi nejvýraznějším a dost možná také jediným projevem zlevňování fotovoltaiky. Další snižování cen si lze v následujících měsících těžko představit. Z hlediska technologie dostáváme z fotovoltaiky prakticky maximum, její cena je přitom oproti minulosti více než slušná. Zatímco dříve 1 kW výkonu elektrárny vycházel na více než 35 tisíc korun, v současnosti se dá bez problému postavit za cenu nižší než 25 tisíc korun. Podobná situace je i u baterií. Před rokem činila cena baterie o kapacitě 1 MW okolo 30 milionů korun. Nyní ji lze pořídit i za poloviční cenu včetně řízení.
Druhé dědictví přehřátého trhu z období energetické krize je pak spojené i s domácnostmi. Řadě z nich totiž instalovaly fotovoltaiku malé firmy, které pak postupně ukončily svoji činnost. Domácnosti zároveň často cílily na co nejnižší cenu, a to i při riziku instalace nekvalitních součástek. Typickým příkladem mohou být střídače, které u řady zákazníků odejdou do 2–3 let. Do budoucna se tak dá očekávat vlna nutného servisování či výměny těchto zařízení. Domácnosti však budou mít k dispozici výrazně menší množství firem.
Navýšení výkonu bez stavebního povolení
Uklidnění poptávky po fotovoltaice se v posledních měsících netýká pouze domácností, ale také firem. U podniků pozorujeme stabilní zájem o toto řešení, který však ani zdaleka nedosahuje paniky v období energetické krize. Firmy chtějí fotovoltaiku využít primárně pro vlastní spotřebu.
Stavění elektráren takzvaně na zelené louce pro ně aktuálně kvůli uklidnění cen elektřiny nedává smysl. Výrazně to neovlivní ani návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého by mělo být nově možné realizovat fotovoltaickou elektrárnu bez stavebního povolení a bez výrobní licence ERÚ až do výkonu 100 kW. Zřejmě jediný efekt této změny se bude týkat projektů, které měly doposud plánovaný výkon lehce přesahující zmíněnou hodnotu 100 kW. V takových případech investoři jeho velikost cíleně sníží, aby se vešel do stanoveného limitu a projekt mohl být uspíšen.
