Komentář: Světové trhy v režimu nouze

Světové akciové trhy budou v pondělí 7. dubna opět v červené barvě, která znamená propady cen. Na asijských trzích, které otevírají v našem časovém pásmu velmi brzy ráno, nejsou výjimkou dvouciferné procentní propady hodnot jednotlivých akcií i akciových indexů.

Evropské akciové trhy pokračují v propadech a DAX 40 v zásadě odmazal letošní zisky. Futures na americké akciové indexy také naznačovaly pokračování poklesů z minulého týdne. A po otevření se tak i stalo. Zatímco S&P 500 a Dow Jones ztrácely krátce po 15:30 přes tři procenta, technologický index Nasdaq šel přes čtyři procenta.

Pak však už své ztráty zmírňovaly a na tento trend zareagovaly i evropské parkety, které stihly část ztrát smazat.

Trhy reagují na výraznou eskalaci obchodní války, kdy Donald Trump v minulém týdnu oznámil nejvyšší zvýšení celní zátěže na světovou ekonomiku v zásadě za posledních sto let.

Naposledy k něčemu podobnému došlo v roce 1930, kdy prezident Herbert Hoover 17. června podepsal tzv. Smoot-Hawley Tariff Act, což vedlo k výraznému zvýšení celní zátěže na více než 20 000 druhů dováženého zboží.

Cíl byl v zásadě stejný jako dnes, tedy ochránit americký průmysl před zahraniční konkurencí a zachovat průmyslovou výrobu a pracovní místa v USA. Dnes již panuje shoda, že tyto kroky zásadně přispěly k velké hospodářské krizi ze třicátých let minulého století. Doufejme, že ač je Trumpův záměr stejný, výsledek stejný nebude.

Dalším zásadním příspěvkem k pokračujícímu poklesu akciových trhů je v zásadě zaseknutí dalších jednání. Bílý dům se v zásadě chlubí, že se přes 50 světových zemí ozvalo s žádostí o jednání, jejichž výsledkem by mohla být nová obchodní dohoda s nižšími cly na obě strany.

Většina žádostí o schůzku byla údajně minimálně v první fázi odmítnuta. Trumpova administrativa potvrdila, že cla v této podobě minimálně nějakou blíže nespecifikovanou dobu aplikována budou. Na první pohled se to nemusí zdát jako zásadní problém, ale tato prohlášení vysála z trhu zbytky optimismu, který se zuby nehty držel naděje dalšího jednání a výjimek z vysokých celních sazeb, což se nyní zdá velmi nepravděpodobné.

Scénář ze třicátých let tak přestává být pouze teoretickým východiskem, a proto vidíme výprodeje na akciových trzích.

Nekončíme a zřejmě dlouho končit nebudeme. Trojici hlavních důvodů poklesu hodnoty akcií doplňuje rétorika velkých obchodních partnerů USA. Ti od zavedení cel mluví o odvetě v různé síle a formě. Druhá největší ekonomika světa, Čína, na oplátku oznámila 34% cla na dovoz z USA s platností od 10. dubna. Tedy den po tom, co vstoupí v platnost nová americká cla.

Asijské trhy zažívají svižný propad, protože pro většinu tamních ekonomik jsou USA a Čína hlavními obchodními partnery, což je nyní obrovský problém. Negativní dopady obchodní války se s eskalací prohlubují a přenesou se tak i na další země nejen v Asii.

Evropská unie má dnes, v pondělí 7. dubna, velké setkání ministrů obchodu, kde se bude jednat právě o podobě odvety. Ve hře jsou samozřejmě vyšší cla na americký dovoz. Vedle cel, která jsou „předpřipravena“ už od zavedení amerických cel na dovoz oceli a hliníku, budou připravena cla nová, která se zaměří na širokou škálu výrobků od vybraných značek motocyklů a alkoholu až po zemědělské, textilní a jiné průmyslové výrobky.

EU bude jednat jak o výši samotných cel, tak i o šíři dováženého zboží a služeb, na které se budou cla vztahovat. Další věcí, která bude jistě v jednání, jsou necelní odvetné mechanismy, jako je například tzv. digitální daň, která by se nejvíce dotkla právě amerických technologických společností.

Odveta ze strany EU a Číny, která se navíc údajně snaží domluvit na společném postupu například s Japonskem a Koreou, povede k další eskalaci obchodní války a prohloubení negativních dopadů.

Indikátory možné recese v USA i v globální ekonomice bijí na poplach. V takové situaci pak běžně investoři utíkají z rizikových pozic v akciích a hledají alternativy. To se projevuje ve výše popsaném poklesu cen, který navíc nemusí dneškem končit.