Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politickou scénou v poslední době hýbe připravovaná důchodová reforma. Chystané úpravy se týkají důchodového věku, výpočtu nových důchodů nebo předčasného odchodu do penze. Za mě bych dal slovo důchodová reforma do uvozovek. Tu větší už jsme totiž matematicky promeškali, silné ročníky narozené v 70. letech se už do předdůchodového věku dostávají.
V jedné oblasti se ale politici, ekonomové a další odborníci shodují. Občané by se neměli spoléhat pouze na státní důchodový systém. Pokud si chtějí udržet rozumnou kvalitu života, měli by si v produktivním věku odkládat peníze stranou na přilepšení ke státnímu důchodu. Pro mladší ročníky to platí dvojnásob. Budoucí důchodci tak budou vlastní úspory potřebovat mnohem více než ti současní. Níže uvedená fakta hovoří pro toto tvrzení velmi jasně.
Kolem 30 % Čechů balancuje na hraně finanční propasti – příjmy jim nestačí na pokrytí nákladů, mají minimální nebo žádnou rezervu, jsou nespokojeni se svou finanční situací a vyjadřují velké obavy i do budoucna (Zdroj: studie LIFE STYLE 2022, KANTAR).
Lidé v předdůchodovém věku v ČR plánují žít v důchodu primárně ze státního důchodu, jak ukazuje následující graf (Zdroj: studie LIFE STYLE 2022, KANTAR). Zhruba po jedné desetině by pak měl přispět přivýdělek z práce, penzijní pojištění a úspory. Výnosy z investic podle nich přispějí pouhými třemi procenty. Ženy se spoléhají na peníze od státu v ještě větší míře.
Klíčová je potom demografie v České republice. Každoroční růst počtu lidí v důchodovém věku (nebude to dlouho trvat a ve věku 65+ bude třetina populace ČR) i roční poklesy nově narozených dětí (již nedosahujeme ani 100 000 ročně). Na co se zapomíná, je pozdější nástup do prvního zaměstnání (větší podíl studentů a delší studium, více „mama hotelů“ a „nechávání“ se živit od rodičů i v pozdějším věku), což znamená pozdější odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Podle dat Ministerstva práce v roce 1993 pracovalo 36 % mladých lidí ve věkovém rozpětí 15–19 let. Prostě dokončili v osmnácti letech učební obor a šli do práce. Nyní je to jen šest procent lidí v tomto věku. Ve věku od 20 do 24 let přispívalo tehdy do sociálního systému 70 % mladých, nyní je to 45 %. Je otázkou, jestli tento demografický trend může zvrátit migrace do ČR. U migrace je vždy klíčový poměr integrace do pracovního procesu, tzn. kolik uprchlíků pracuje na plný nebo částečný úvazek.
Za této situace je jasné, že bude klesat náhradový poměr, poroste hranice věku odchodu do penze a každý si bude muset více odkládat stranou za dobu svého aktivního pracovního života.
Velkou neznámou, která tento stav může ještě významně ovlivnit, jsou budoucí náklady na zdravotní péči. To, že máme deficity na důchodovém účtu (73 mld. Kč za rok 2023 a 23 mld. Kč za první čtvrtletí 2024), už víme. A víme také to, že budou pokračovat. Co lze ale očekávat, jsou i deficity v systému veřejného zdravotního pojištění, kde stárnutí populace plně koreluje s vyššími státními výdaji na zdravotní péči. I toto bude vyžadovat nějakou reakci. Dříve či později i v této oblasti přijde nějaká forma spoluúčasti na straně českých občanů. Dám jeden malý příklad: Proč se alespoň neplatí příspěvek na stravu při pobytu v nemocnici? Jak říkají Angličané, žádný oběd ve městě není zadarmo. I ekonomicky silnější státy jako Německo a Rakousko už mají řadu let plně funkční systémové soukromé zdravotní připojištění, které doplňuje státní zdravotní pojištění.
A nyní zpět k důchodovému spoření. Široká veřejnost si důležitost vlastního důchodového spoření naštěstí začíná uvědomovat. Podle našeho průzkumu u společnosti IPSOS si v tomto roce nad rámec povinných odvodů spoří zhruba 65 % Čechů. Bohužel ve své praxi často vidíme, jak lidé své úspory ukládají do zcela nevhodných produktů, které nedokážou pokrýt ani míru inflace. V dlouhodobém horizontu tak jejich úspory ztrácejí na hodnotě. Naprostou tragédií z pohledu vytváření úspor je hromadění peněz na běžných bankovních účtech. Podle České národní banky měli lidé ke konci letošního února na těchto účtech, kde jsou výnosy nulové, 1,4 bilionu korun, což je 34 % z celkových bankovních vkladů domácností.
Lidé přitom při spoření na důchod mohou využít celou řadu smysluplných nástrojů. Stát možnosti od letošního roku ještě rozšířil zavedením dlouhodobého investičního produktu (DIP). Na investované prostředky lze ale pohlížet jako na odčitatelné položky od základu daně, a to až do výše 48 000 Kč za rok. Podobně jako na životní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření vám na DIP může přispívat zaměstnavatel – až 50 000 Kč ročně v součtu všech tří produktů.
Co to je DIP?
DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.
Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.
Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.
Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.
Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.
Hlavní výhodou DIP je možnost investovat do široké škály instrumentů zahrnujícím akcie, dluhopisy nebo podílové fondy. Lidé si tak mohou zvolit i odvážnější strategie s potenciálně vyšším zhodnocením. V čem tkví háček? O DIP téměř nikdo neví. Dostatečné informace o tomto produktu má podle našeho průzkumu jen 15 % dotazovaných z aktivní populace ČR. Stát tedy vytvořil užitečný nástroj, který podporuje myšlenku vlastního spoření. Zcela však zanedbal jeho prezentaci a edukaci občanů. Tuto roli přenechal nám – komerčním subjektům.
Při reinvestici daňové úlevy skoro půl milionu navíc.
Nemohu se zbavit dojmu, že stát podporující vlastní spoření občanů na důchod by měl nástroje jako DIP také daleko lépe vysvětlovat. Vždyť jen díky reinvestici daňové úlevy na DIP mohou lidé za 25 let naspořit téměř půl milionu Kč navíc!
Pro lepší ilustraci uvedu modelový příklad. Klientka ve věku 40 let se rozhodne investovat prostřednictvím DIP 4000 Kč měsíčně. Do důchodového věku jí zbývá 25 let. V kalkulaci počítejme s průměrným příspěvkem zaměstnavatele cca 1200 Kč měsíčně. Finální naspořená částka bude 4 212 000 Kč + hodnota reinvestovaných daňových úlev. Stát dotyčné vrátí ročně na daních 7200 Kč (v případě 15% sazby daně) nebo 11 040 Kč (v případě 23% sazby daně). Klientka tyto prostředky bude pravidelně investovat dál. Při průměrném sedmiprocentním zhodnocení p. a. (za jeden rok) to pro ni v jejích 65 letech bude znamenat, že jen z těchto daňových zvýhodnění naspoří místo 180 000 Kč krásných 455 393 Kč (u 15% sazby daně), respektive 698 269 Kč místo 276 000 Kč (u 23% sazby daně).
U mladších spořitelů může DIP díky efektu složeného úročení přinést ještě zajímavější částky. Ti, kteří na důchod začnou šetřit již s první výplatou, si zajistí finančně stabilní podzim života. A to i v případě, že odkládají nízké částky v řádu stovek korun. Bez ohledu na věk je důležité se spořením na důchod hlavně začít. Žádný stát na světě se plně nepostará o udržení rozumné kvality života seniorů v penzi.
