Článek
Program Nová zelená úsporám je kvůli cenám energií opravdu žhavým tématem a Ministerstvo životního prostředí téměř nestačí přijímat žádosti. Až do 15. února však velká část dotačních prostředků nebyla směrována přímo ke „spotřebiči“, tedy vlastnímu domu. Více než 80 % žádostí v rámci dotace totiž směřovalo na instalaci úsporných technologií, především fotovoltaických panelů na střechy rodinných domů.
Řada lidí přitom instalovala fotovoltaiku i na domy s vysokou energetickou náročností. Taková řešení ale neměla příliš velký ekonomický ani ekologický smysl, protože úsporu nákladů na energie a emisí skleníkových plynů přináší především snížení energetické náročnosti budov, především jejich kompletní zateplení. Jednoduše řečeno, bez komplexního posouzení energetické náročnosti objektu pak pouhá instalace alternativních zdrojů naši peněženku ani životní prostředí příliš nešetří.
Pro názornost lze využít praktické výpočty energetických specialistů ze společnosti V-systém. U vzorového domu s energeticky vztažnou plochou 215 m2 (vnější půdorysná podlahová plocha všech prostorů v celé budově vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy) a energetickou náročností třídy G přinese jenom zateplení stěn úsporu ve výši 40 %.
Pokud navíc vyměníme okna, provoz budovy už spotřebuje o polovinu méně energie a dalších 14 % ušetřené energie přidá zateplení střechy a stropu. A teprve poté se vyplatí investovat do úsporných technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo právě fotovoltaické panely. Je totiž třeba uvědomit si, že k největší spotřebě energie dochází v zimě, kdy se objekt vytápí. Pokud domácnost k vytápění využívá elektřinu, fotovoltaické panely v zimě u nezatepleného domu nevyrobí dostatek energie na pokrytí vyšší spotřeby. A využívá-li domácnost jiné způsoby vytápění, fotovoltaické panely hlavní příčinu plýtvání energiemi a vysokých nákladů už vůbec neřeší.
Ministerstvo dlouho sázelo na kritické myšlení samotných žadatelů, postupně se však ukazovalo, že ne všichni jsou schopni sami posoudit účinnost kroků, do nichž chtějí investovat. Až 15. února se však ministerstvo odhodlalo k dlouho očekávanému kroku a dotace na zateplení zvýhodnilo. Maximální výše dotace zůstává na 200 tisících korunách, ale pouze v případě, že je součástí právě také zateplení. V jiných případech dostane žadatel maximálně 160 tisíc korun.
Změna podmínek a přísnější posuzování skutečné přidané hodnoty opatření má jednoznačně smysl. Dotace podobného typu by měly být využívány s maximální efektivitou a s cílem dosažení toho primárního cíle, tedy snížení vypouštěných emisí právě skrze nižší spotřebu energií. Ve svém důsledku ale budou přínosné i pro žadatele, kteří v dlouhodobém horizontu ušetří mnohem více než v případě pouhého pořízení úsporných technologií.
